Kenma X Reader✔

28.

_____BUDOUCNOST_____

Už uplynulo pár let.... Respektive Kenmovi bylo 23 a mně 24 let.
Kenma se stal bývalým youtuberem a teď pracuje v obrovské firmě jako ředitel, firma vyrábí elektroniku. Já byla vyučená jako grafička a pracovala jako tatérka. Obecně miluju tetování a sama mám vytetované srdce s jménem mým milovaným, stejně tak to má i Kenma.

Tak ještě něco k naší minulosti s Kenmou jsme se vzali 28.05. Spolu jsme už 3 roky a naše manželstvím klape nádherně. A ano, i když přijde vždy utahaný domů, udělá si vždy čas na mně. I já byla vždy utahaná z práce, a obvykle i pracuju doma. Načrtávám různé náměty, co si ke mně dojdou popsat lidi. Miluju kreslení, stalo se to mojí vášní.

Společně bydlíme v obrovské vyle a nad naší budoucností jsme ještě moc nepřemýšleli...

A jestli se ptáte na Kiru a toho 'Jacka Frosta' jmenuje se Legolas, ano jako z Pána Prstenů, ten lučištník, musím říct, že je to hodně zajímaví kluk. A ano také jsou spolu dlouho... Kira samozřejmě už plánuje vše dopředu... Jako třeba děti, svatbu, jejich společný dům atd...
A já jsem toho všeho svědkem, občas se ke mně chodí vypovídat jak to vlastně mezi nima je, někdy je to až vtipné nad čím vším přemýšlí Kira a samozřejmě by to nemohla být kámoška, kdyby se mě nezeptala jak je to mezi Kenmou a mnou. Vždy takové ty dobré otázky :
"Už jste plánovali, kdy budete chtít děti?" "Myslíš, že bys byla dobrá matka? Podle mě jo" atd..

Uběhlo pár dní. S Kenmou sice ještě děti neplánujem, používáme ochranu, ale také se může stát, že ochrana praskne a upřímně, když už jsme manželé... Myslím, že by mu to vůbec nevadilo a byl by rád. A já samozřejmě taky!

Před pár dny mi volala matka. Chce, abych se u ní zastavila a popovídala si s ní a tátou. Chápu, že mamce už chybím, protože jsem obvykle v práci a tetuju. Doufám, že znovu matka nebude přehánět. Vždy hrozně přehání. Ale je to přece matka, vždy bude přehánět.
Rozhodla jsem se, že dnes bych za nimi mohla přijet, mám dneska volno. Sbalila jsem si proto pár věcí, nechala na listecku zprávu, že jsem jela k rodičům, zamkla a nastoupila do auta. Moji rodiče bydlí pár kilometrů od nás. Jela jsem pomalu a věnovala veškerou pozornost řízení, nesnáším ty idioty, kteří čumí do mobilu a pak nabourají. Povzdechla jsem si, dala blinkr, zaútočila jsem doleva a blinkr zas vypla. Po dvaceti minutách už jsem parkovala před domem, kde bydlí mý rodičové. Při vystupování z auta na mě už volala mamka z okna a i mávala. Já zamávala na zpátek, vzala klíče do ruky a začala přemýšlet, jakým klíčem mám odemykat vrátka. Asi po minutě koukání do klíčů jsem našla ten správný a odemkla.
Jako první mě přišel přivítat rodičův pes jménem Baddy, je to Zlatý Retrývr,který si moc rád hraje a vlastně je to takový ňouma. Je to sice hodný pes, ale nemá rád cizí lidi, když se poprvé semnou setkal, tak to ještě šlo, jenže když ss potkal s Kenmou začali oba na sebe vrčet. To víte no... Psi...
Mý rodiče ví, že Kenma je vlkodlak, mile je to překvapilo, a né neříkali mi abych od něj odešla.

"Zlatíčko tak jsi tady!! " vykřikla mamka, která odemkla dveře a šla mě přivítat obětím. Pevným obětím.

"Mami... Nemůžu dýchat "

"Promiň zlato, jsem strašně ráda, že jsi tu! " objala mne znovu.

"Aa, ta naše malá holka je zpět! " vykřikl táta a hned se připojil do obětí.

"Umačkáte mě! "

"Promiň " Oba se omluvili a nasadili smutné výrazy.

"To je dobrý " hladila jsem Baddyho po hlavě. Baddy ten jen slintal na trávník a vypadal jako nepřítomen. To je tak skvělý pes tohleto.