...This i'm ready to run,escape from the city and follow the sun...
Probudil mě můj budík. 6:00, na to ranní vstávání si nikdy nezvyknu. Naštvaně jsem budík típla, ale jakmile jsem si vzpomněla, co mě dneska čeká naštvanost se změnila v radost. Mobil jsem vzala do ruky a projela Instagram a Twitter. Na Instagramu jsem se koukla na pár storieček, včetně toho od Zayna, kam dal fotku kluků a jeho z toho jak včera nahrávali, u toho byl popisek Hard work. No to teda! Když si představím, co tam všechno klasicky museli provádět tak nevím, nevím jestli to byl hard work, ale dobře.
Po chvilce, co jsem byla na mobilu jsem se zvedla a šla si dát snídani.
,,Dobré ráno tati." pozdravila jsem tátu, který už v kuchyni snídal.
,,Dobré ráno beruško."usmál se na mě. Já si vzala nějaký jídlo a šla si za ním sednout.
,,Tak, co máš dneska v plánu?" zaptal se mě a napil se kafe.
,,Teď jdu klasicky na brigádu a pak někam zajdeme s klukama."
,,S těma, se kterýma teď pořád někam chodíš? A jo, to jsou vlastně ti z tý kapely."
,,Jo jo, to jsou přesně oni, ale jenom pro upřesnění jsem zatím s nima byla někde jenom jednou."Takhle jsme si tam ještě chvilku povídali, než jsme dojedli. Poté jsem šla vykonat ranní hygienu a převléct se. Vzala jsem si černou mikinu, na které byly tři fáze měsíce a nápis To the moon and back, obyčejné džíny a moje oblíbené kotníkové boty na nízkém podpatku. Taky jsem si vzala náušnice se se symbolem relikvií smrti. Následně jsem si došla pro můj batoh s věcmi a mohla jsem jít.
Já: Tak co, kam dneska vyrazíme?
Napsala jsem klukům, když jsem seděla v buse a jela na brigádu. Ani jsem se nanadála a už tu byla odpověd.
Louis: Nevím, nějaký nápady?
Já: Nemám žádný😂
Zayn: A co takhle se jenom projít po městě? Cass to tam bude mít kousek od knihkupectví a my ostatní tam jenom kousek popojedem
Liam:To je dobrý
Niall: Jo to beru, bude tam jídlo
Já:😂🙄
Já: jo a já to taky beru, můžete mě vyzvednout před knihkupectvím
Harry: A to je kde 😂?
Já:Jmenuje se to Waterstones, kdyžtak si to najděte, směna mi končí ve tři
Liam: Ok, ve tři nás čekej i vstupu
Já: Budu se těšit 😘
Odeslala jsem poslední zprávu, když jsem dojela na zastávku, kde jsem vystupovala. Už jsem se nemohla dočkat odpoledne.
Odpoledne
Na záda jsem si hodila batoh a vyšla z naší společné šatny. Popošla jsem jenom kousek, když jsem uviděla pětici kluků v kapucích, či čepicích a slunečních brýlích. Že já úplně zapomněla na to, že musí být v ,,přestrojení". Na to jsem však ani nepomyslela, protože jsem se musela zastavit, jak moc jsem se začala smát. Kdyby tak aspoň dělali, že hledají nějakou konkrétní knížku nebo, že alespoň čtou. Ale oni se tam mezi těma regálama tak vtipně motali, že prostě nešlo se nesmát. Samozřejmě, když se někdo začne smát nahlas v tichém knikupectví, tak se na něho začnou všichni dívat. To samé se stalo i mně, ale aspoň se na mě otočili i kluci.
,,Ahoj."došla jsem tedy k nim a pozdravila je, ale pořád se nepřestávala smát. Oni se na mě zmateně podívali, taky mě pozdravili a nakonec se začali taky smát.
,,Radši už pojďte."vyzvala jsem je a společně jsme opustili knihkupectví.
,,Čemu se furt směješ?" zeptal se mě Harry, když jsme šli ulicí směrem k Big Benu a já se pořád smála.
,,Aspoň jste mohli dělat, že čtete a víte, co je tam za knížky." odpověděla jsem.
,,No tak promiň, já si zaprvé myslím, že naše maskování bylo dobrý a za druhý nemůžeme za to, že nejsme jako ti nudní lidi, co tráví svůj všechen volný čas s knihama."prohlásil Niall, za což si ode mě získal jeden opravdu hnusný pohled.,,Samozřejmě až na tebe, s tebou je hrozná zábava a děláš i něco jinýho a to myslí naprosto upřímně. " snažil se to ještě vyžehlit těmito slovy, ke kterým přidal ještě mně věnovaný úsměv.,,Nidky-nepodceňuj-knihomola."procedila jsem mezi zubama, ale neskončila jsem.,,Zrovna teďka mám doma půjčenou nádhernou kupičku pěkně tlustých knížek, pro představivost třeba takových 700 stran a fakt nechceš abych tě tím flákla. A nebo bych ti mohla šlápnout na nohu mým podpatkem"dokončila jsem můj proslov, ukázala mu botu (jo ten podpatek není moc velký, ale i tak by to sakra bolelo) a všichni se na novo rozesmáli zatímco Niall zrudl.
,,Hele pojďte se vyfotit."vyzval nás Liam, když jsme došli na místo, odkud byl nádherný výhled na Big Ben. Ani nečekal na naší odpověď a začal vytahovat mobil. My se tedy nějak postavili k sobě, kluci si rychle sundali aspoň ty brýle(protože jak řekl Zayn, oni prostě na tý fotce MUSÍ vypadat dobře) a rychle jsme si vyfotili selfie, protože co si budem, kdyby se One Direction zaptali někoho, aby nás vyfotil ve středu Londýna, tak by to taky nemusela skončit úplně nejlíp a tím úplně nejlíp mám na mysli zástupy nějakých šílených fanynek a naše odpoledne by bylo někde.
,,Ta je pěkná." usmála jsem se, když nám Liam ukázal fotku.Celé odpoledne jsme takhle chodili v centru Londýna. Viděli jsme jak už bylo řečeno Big Ben,Tower Bridge, Houses of Parlament a spoustu dalšího. Dokonce mě kluci i přemluvili, abych s nima šla na London Eye( protože jsem se jim omylem jednou zmínila, že vidět Londýn z výšky je už od malička můj sen), ale když jsem řekla, že je to moc drahý, tak mi prostě jednoduše koupili tu vstupenku oni. Nebo jako přemluvili, ono když mě potom začal Louis vyhrožovat, že na mě pošle Kevina, tak bylo jasný, že s nima prostě budu muset jít. Výhled z London Eye byl kouzelný. Už od mala to byl můj sen a teď se mi díky klukům splnil. Aniž by mě to překvapilo, tak jsme se všude fotili a smáli se.
Nakonec nastala šestá hodina večer a my se shodli, že bychom zašli někam na jídlo. Samozřejmě jsme si odpoledne občas koupili nějakou tu sladkost v místních cukrárnách nebo tak něco, ale i přesto jsme měli hlad. A budete překvapeni, když vám řeknu, že tentokrát s tím nepřišel Niall, nýbrž Harry. Říkali jsme si, že bychom zaskočili do nějaké restaurace, ale nakonec skončili v KFC. Klasika. Nebyli tam skoro žádní lidi a tak jsme usoudili, že se najíme tam a ne zase někde venku v parku. Objednali jsme si a Louis s Liamem nám jídlo přinesli, zatímco jsme zabrali místo. A ne, pro to jídlo nešel Niall, protože tomu jsme to vyloženě zakázali.
Už jsme tam tak chvilku jedli a bavili se (to, že u nás lítaly hranolky ani rozebírat nebudu), když jsem si vzpomněla na fotku, kterou jsem jestě rychle stihla pořídit v knihkupectví, ještě než se na mě všichni začali dívat.
,,Ještě jsem vám neukázala tohle." řekla jsem se smíchem a ukázala jim tu fotku, na které se motali mezi regálama. Konkrétně to vypadalo tak, že Harry dělal, že ukazuje Niallovi nějakou random knížku, Louis vypadal jako že se snaží něco hledat, Liam si tam jakože nějaký knížky prohlížel a Zayn tam stál uprostřed s rukama v kapsách a nedělal nic.
,,Hej, to jsi nemusela!" zasmál se Liam.
,,Vy natáčíte a fotíte taky všechno, tak buďte rádi, že jsem taky něčím přispěla."taky jsem se zasmála.Takhle jsme tam ještě nějakou dobu seděli a kluci mi vyprávěli jejich různý zážitky a vtipný věci, co spolu už zažili a u kterých se prostě nešlo přestat smát.
I přes můj velký odpor mě domů odvedzl Niall, který říkal, že to má po cestě. No jako tím jsem si nebyla úplně jistá, protože jsem zjistila, že bydlí v úplně jiné části Londýna, ale tak dobře. Večer jsem si ještě volala s Jas, které jsem musela slíbit, že všechny ty fotky a videa, které jsme dneska vyfotili a natočili jí ukážu. Asi tak v jedenáct večer jsem šla spát a za chvilku usla. To jsem ještě netušila, že mě za pár hodin probudí melodie alarmu...
Ahojky, tak je tady další část. Původně jsem přemýšlela, že bych ji rozdělila na dvě, protože je hooodně dlouhá, ale nakonec jsem ji nechala takhle. Doufám, že se líbí
Xoxo Caroline 💞
ČTEŠ
Over again
FanfictionŘíká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Někdo to považuje jen za takovou tu věc, kterou vám rodiče jako malým říkali, když se vám něco stalo a vy s toho byli smutní. Já si to myslela také, tedy aspoň do té doby, než se toto klišé stalo v mém živo...