Over again

23.Cause you make me strong...

O dva dny později

Uběhly dva dny a my právě jedeme do Helsinek na další koncert. Ve Stockholmu jsme byli ještě dva dny. Možná by někoho zajímalo, jestli jsme o mně a Niallovi už řekli lidem. Pořád necháváme lidi, ať spekulují, o čem chtějí, ale máme v plánu jim to už co nejdřív oznámit.

Kluci právě dělají něco dole a já jsem sama nahoře a čtu si. Čas na čtení mi tady až žalostně chybí. Ani si nepamatuju, kdy jsem si tady naposledy četla. Místo těch tří knížek, který jsem si s sebou brala a myslela si, že ještě půjdu v nějakým městě do nějakého knihkupectví, jsem si mohla vzít jen jednu.

,,Můžu?"vytrhl mě ze čtení Niallův hlas.
,,Ty vždycky."usmála jsem se na něj a on si vedle mě sedl na postel. Všimla jsem si ,že si přinesl mojí kytaru ( tu normální), dovolila jsem mu, že když bude chtít, tak si ji kdykoliv může půjčit, protože já si kytaru vždycky beru k nám do autobusu a on si občas chce něco zahrát.
,,Hele mohl bych ti něco zahrát? Chtěl bych slyšet tvůj názor."
,,Jasně."odložila jsem knížku a on začal hrát. Trochu mě překvapilo, že k tomu začal i zpívat.

...I'm sorry if I say, "I need you", but I don't care, I'm not scared of love...

,,Co tomu říkáš?"zeptal se mě, když dohrál poslední tóny.
,,Je to moc hezký."usmála jsem se. Chvilku bylo ticho.
,,Jo, no víš....to jsem napsal pro tebe..."řekl mi a já překvapením úplně strnula.
,,Cože? T-Ty jsi mi napsal..ty jsi napsal pro mě písničku?" nevěřícně jsem se na něj dívala a do očí se mi začaly hrnout slzy.,,To si děláš legraci, ne?"objala jsem ho. V tichosti jsme tam seděli v objetí než jsem promluvila:,,Moc ti děkuju."políbila jsem ho se slzami v očích.,,Zahrál by jsi mi to prosím ještě jednou?"zeptala jsem se ho po chvilce. Niall popadl kytaru a začal znovu hrát.

,,Je to krásný."podívala jsem se mu do očí a on mně to oplatil.
,,Díky."řekl jen. Nakonec to nevydržel a spojil naše rty. Z jednoho polibku se stalo líbání než jsem se po chvilce odtáhla.
,,Pořád nechápu, že jsi mi napsal písničku."nechápavě jsem se na něho podívala.
,,Počkej tady, já jen..."zvedl se a kamsi odešel. Když se vrátil dal mi do ruky papír. Byl to text k té písničce.

,,Kdy jsi to vlastně psal? Vždyť tady na to nemáš klid ne?"zeptala jsem se, když jsem text dočetla.
,,Už je to delší doba, co jsem to psal. Bylo to ještě před turné. Začal jsem to psát potom, co jsme slavili Vánoce. No a potom jsem jen k tomu dodělal nějak tak hudbu."prozradil mi a já si text musela přečíst ještě jednou.
,,Je to úžasný. Ty seš úžasnej."skočila jsem mu opět kolem krku.
,,Takže je to podle tebe dobrý? Chtěl bych to ukázat klukům, kdyby se jim to líbilo, tak bychom to třeba mohli nahrát a pak možná hrát i na koncertech."
,,Dobrý je moc slabý slovo."usmála jsem se na něj.

Nějakou dobu jsme si spolu povídali, než Nialla napadla jedna věc.

,,Hele, když jsme teď tady sami dva, nenatočíme nějaký storiečko nebo něco, kde to lidem řekneme? Jako o nás."
,,Myslím, že bychom už mohli. Fanpage jsou celý nedočkavý, jak se k tomu vyjádříme, my máme plnej direct a ještě víc komentářů pod příspěvkama a nakonec to pro nás bude stejně jednodušší."souhlasila jsem a Niall začal v kapse hledat mobil. Ten nakonec vyndal, zapnul Instagram a spustil natáčení stories.

,,Ahoj všichni,"pozdravil do kamery.,,dneska bychom vám tady s Cass chtěli něco říct."podíval se na mě a já pokračovala.
,,Nešlo si nevšimnout, jak všichni přemýšlíte nad tím, jestli spolu s Niallem něco máme, protože se dostala na internet fotka, jak se držíme za ruce. Takže..."otočila jsem se teď na Nialla já a tím ho vyzvala k tomu, aby to řekl on.
,,Takže jo, chodíme spolu, jak si většina z vás myslela. Tadá! Doufám, že to vezmete v pohodě...No a to je vlastně všechno, co jsme vám chtěli říct."usmál se.,,Tak se zatím mějte a ahoj!"rozloučil se ještě do kamery, já udělala to stejný a nakonec to postnul. Ještě jsme vyfotili jednu společnou fotku, kterou jsem já vyfotila a Niall mi na ní dává pusu na tvář. Tu mi přeposlal a oba jsme to taky postli.