Caroline se oblékla do bílého trička, které mělo na ramenech krajku, kostkovanou sukni a bíle sandály na nízkém podpatku a vydala se do cukrárny. O pět minut později přišla malá princezna se svým otcem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,, Ahoj." Pozdravila je Caroline a usmála se na ně. Hope jí úsměv oplatila a přeběhla k výloze. Koukala se na ní jako na svatý obrázek. Hope milovala dorty jako svou vlastní tetu, takže někdy říkala dortu teta.
,, Chci to samé, co minule." Řekla Hope.
,, Nebo můžeš zkusit něco nového. Ráno jsem zkoušela nový dort. Ještě jsem ho nědělala. Chceš ho zkusit?" Zeptala se a dívka s nadšením přikývla. Caroline vyndala z výlohy dva kousky dortu, přinesla je ke stolu a vrátila se dozadu. Malá holčička ochutnala a zasténala. Zase. Měla pocit, že bude sténat u každého kousku jejich zákusků.
V místnosti zazněl zvuk otevírání dveří. Dovnitř vešla brunetka okolo dvaceti, oblečená v černém tričku a džínách a s ní malá holčička s blonďatými vlasy ve dvou copáncích a modrýma očima oblečená v šatech s s listy, květy a plameňáky a zelených botách. Hope se na dívku usmála a blonďatá dívka ji to oplatila stydlivým úsměvem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Caroline uslyšela zvuk zvonku a vydala se zpátky dopředu. Stála tam její dcera Elizabeth a její chůva Ariel.
,, Mami." Zakřičela dívka, rozběhla se za ní a skočila na ni. Caroline zvedla dívku do náručí.
,, Omlouvám se. Mám ještě něco do školy, nevadí?" Zeptala se chůva.
,, Ne. Jdi." Řekla Caroline laskavým hlasem a dívka odešla. ,, Pojď, někoho ti představím." Řekla, pustila ji dolů, chytila ji za ruku a vydali se směrem k původnímu hybridovi a jeho dceři.
,, Hope, tohle je moje dcera Lizzie. Lizzie, tohle je Hope." Představila je Caroline.
,, Ahoj." Pozdravila ji Hope.
,, Ahoj." Zopakovala Lizzie a plaše se usmála.
,, Kolik ti je? Mě je sedm." Zeptala se Hope.
,, Pět. Mami, můžu si jít dozadu hrát?" Zeptala se svým sladkým hlasem Lizzie a Caroline přikývla.
,, Můžu jít taky?" Zeptala se Hope svého otce a udělal psí oči. Klaus přikývl a obě dívky se společně vydali dozadu.
,, Nevadí ti to?" Zeptala se, jak byli dívky z doslechu.
,, Ne. Hope nemá žádné kamarády. Byl bych rád, kdyby měla alespoň jednu." Caroline se na něj usmála. ,, Co tvůj manžel?" Zeptala se Klaus.
,, Žádný není. Jednou v noci jsem se opila, ráno se probudila nahá sama v posteli a o měsíc později jsem zjistila, že čekám ji. Vlastně si ani nepamatuji, kdo je její otec. Ona je to nejlepší, co se v mém životě stalo. Je to můj malý anděl." Řekla a usmála se.
,, Já mám zase malého ďábla. Nemůžu uvěřit, že nemáš manžela. Jsi krásná, mladá, milá, chytrá a plná světla." Řekl Klaus a Caroline se začervenala.
,, Co tvoje manželka?" Zeptala se.
,, Taky žádná není. Jednou v noci jsem se vyspal s její matkou a vnikla z toho. Miluji ji. Všichni říkali, že je moje naděje a tak jsme ji pojmenovali Hope. Její matka je zamilovaná do mého bratra a vdaná za jiného muže." Najednou zpět dovnitř přišli dvě dívky.
,, Máme hlad." Řekli obě dívky najednou.
,, Tak si všichni čtyři zajdeme na oběd. Co říkáte?" Zeptal se a obě dívky s nadšením přikývly.
,, Máš čas?" Zeptal se pro jistotu Caroline.
,, Na mou malou princeznu si vždy čas najdu." Řekla a všichni čtyři vyrazili.
Ahoj
Tady je další kapitola. Rozhodla jsem se tento příběh zkombinovat s nápadem devatenáct.
Taky jsem vydala novou knihu Fake Love? Podívejte se na ni.
