Sweet Love

Pozvání

Kapitola 16

,, Klausi, tohle je..." Chtěla říct jeho jméno, ale on ji přerušil.

,, Neříkej mu mé jméno, koťátko. Nezaslouží si ho vědět." Caroline poslušně přikývla. To na Caroline nesedělo a Klaus si toho všiml. Klaus se také snažil ovládnout svůj hněv. Koťátko. Takové hnusné oslovení pro tak krásnou ženu. Co na něm Caroline viděla?

,, Jak tě tedy mám oslovovat?" Vlastně mu bylo jedno, jak ho má oslovovat. Našel by výstižnější slova než jeho jméno pro něj. Chtěl jen znát jméno jeho další oběti.

,, Stačí Pane." Jakmile to řekl, Klaus by mu nejradši zlomila vaz, ale krotil se kvůli Caroline. Nenáviděla by ho.

,, Fajn. Nechtěl by si se ty a tvoje krásná manželka připojíte k nám dnes na večeři?" Zeptal se a při tom se ho snažil nazabít. Rozhodně ho nechtěl ve svém domě, ale Caroline ano. Carolinein manžel byl pozváním nadešel. Viděl obrovskou příležitost. Jakmile Caroline uslyšela, že jí nazývá krásnou, začervenala se

,, Moc rádi, že, koťátko?" Caroline přikývla a podívala se Klausovi do očí. Klaus si všiml, že vypadala šťastně, ale v jejích očích viděl, že se něco v ní, snaží dostat ven, ale bohužel neúspěšně.

,, Výborně. Přijďte v osm." Řekl a odešel. Když vyšel před barák, uslyšel, jak na něj někdo volá jeho jméno. Otočil se za hlasem a viděl blonďatou holčičku na klanět se z okna.

,, Když skočím, chytíš mě, že?" Klaus přikývl a holčička hned na to skočila a Klaus ji chytil do náruče.

,, Jaký máš důvod skákat z okna, zlatíčko? Mohla si si vážně ublížit." Řekl a pustil ji.

,, Naskákala bych, kdybys tu nebyl. Navíc je to mega důležité. Jde o maminku. Od té doby, co se vrátila, chová se divně. Vůbec ne jako ona. Něco ji musel udělat. Já se o ní tak bojím." Řekla a začala plakat. Klaus jí palcem setřel slzy.

,, Neboj se. Tvoje máma bude v pořádku. Přijdu na to, co se stalo a pomůžu jí. Slibuji." Lizzie se na něj usmála. Klaus jí vzal do náruče a vyskočil až do jejího okna.

,, Měl bys jít než na tebe někdo přijde." A v mžiku byl pryč.

Klaus vešel do svého domu a okamžitě na něj skočila malá zrzavá holčička, tak ji zvedl. Rozhlédla se kolem a pak se na něj zmateně podívala.

,, Kde je Caroline s Lizzie?" Zeptala se a začala se znova rozhlížet. Klaus ji chytil za bradu a nastavil její hlavu, tak aby se mu podívala do očí.

,, Přijdou dnes na večeři." Jakmile to řekl, na tváři jeho jediné dcery se objevil obrovský úsměv, který ho zahřál u srdce.

,, A bydlet tu nebudou?" Zeptala se zklamaně.

,, Bohužel. Lizzie teď bydlí se svým otcem." Jakmile to dořekl, vzpomněl si na den, kdy měla Caroline noční můru. Nevěděl, co se jí stalo, ale věděl, že by ani ona nikomu nic takového neodpustila. Musel to zjistit. A na to existoval jen jediný způsob. Musel se jí podívat do hlavy. Byla to jediná možnost, jak zjistit pravdu. Aby přiznal pravdu, trochu se bál. To co by zjistil, by mu mohlo nesmírně ulevit nebo naopak se mohl cítit ještě hůř. Tak či tak to udělá.