Život není jen boj |countryhumans|

Kapitola 9.

Seděl jsem v kaluži své krve.
Bylo mi mizerně.
Zranění mě bolela, ale nechtěl jsem k doktorovi.
Seděl jsem na zemi s depresemi, když tu, někdo vyrazil vchodové dveře.
Málem jsem se posral strachy.
Pomalu v bezvědomí jsem se zvedl a rozhodl se v tichosti prozkoumat, kdo mě vyrušil.
Pomalu jsem otevřel dveře.
🇫🇮:,, Kde seš ty malej sráči?"
Tohle bylo to poslední co jsem očekával.
Zavřel jsem dveře a zamkl.
🇸🇪:,, Dřív nebo později tě stejně najdem, klidně nám to můžeš ulehčit a vylézt."
Přepadl mě strach.
Pomalu jsem otevřel okno a vylezl na střechu.
🇫🇮:,, No tak, vylez. Jen tě dorazíme, a pak zas půjdem."
Slyšel jsem jak otevírají dveře od pokoje.
🇸🇪:,, On zdrhnul?"
🇫🇮:,, Jasně že ne, asi bude na střeše."
"DO PÍČE!" řekl jsem si sám pro sebe a přepadla mě panika.
Všiml jsem si Finskovi ruky na kraji střechy.
"CO MÁM KURWA DĚLAT?"
Napadl mě nápad za milion.
Šlápl jsem na jeho ruku a on se pustil.
🇸🇪:,, Seš v pohodě?"
🇫🇮:,, Jasně, aspoň máme jistotu že tam je."
Tentokrát se chytil oběma rukama a pomalu se škrábal nahoru.
🇫🇮:,, Tak přeci jenom si tu."
Kopl jsem ho do obličeje.
On jen trochu cukl hlavou.
🇫🇮:,, Ale prosím tě, nebraň se. Stejně prohraješ."
Zlomyslně se usmál.
Odletět jsem nemohl, protože zranění mě až moc oslabila.
Šel jsem na druhou stranu střechy.
Než Finsko vylezl na střechu tak jsem amatérsky seskočil na zem.
Pomalu jsem se zvedl a co nejrychleji šel pryč.
Nevěděl jsem za kým mám jít, asi budou všichni ještě na tý párty, a tak jsem se tam rozhodl vrátit.
Švédsko a Finsko byli jenom pár metrů za mnou, když jsem byl kousek od toho domu.
Ten chlápek tam už nehlídal a tak jsem bez problémů vešel dovnitř.
Už jsem byl pomalu duchem mimo a snažil se najít aspoň někoho, koho znám.
Za mnou se táhly stopy od krve.
Konečně.
Našel jsem našel Polsko.
🇨🇿:,, Nazdar."
🇵🇱:,, Čau, kdes byl..."
Podíval se na mě a vykulil oči.
🇵🇱:,, Co se ti sakra stalo?"
🇨🇿:,, To je na dlouhé povídání."
🇵🇱:,, Já mám času dost."
🇨🇿:,, Tak dobře. Řeknu to zkráceně, jedna dvojice kluků mě už celkem dlouho šikanuje a oni přišli na tuhle párty, tamhle na tý zahradě mě zmlátili a já odletěl domů. Ale oni mě chtěli asi zabít nebo nevím co, tak se mi vloupali do baráku, já jsem jim teda zdrhnul a  rozhodl že se vrátím sem ale oni mě celou cestou pronásledovali s odměním že mě dorazej ještě dřív než se sem dostanu a tak jsem tady a mám nahnáno."
🇵🇱:,, Proč si neřekl že tě někdo šikanuje?"
🇨🇿:,, Protože jsem měl strach jako každej."
🇵🇱:,, Oh... a co chceš teď dělat?"
🇨🇿:,, Ani nevím, jen mám pocit že za chvíli asi umřu."
Otočil jsem se a už tu stáli ti dva inteligenti.
🇫🇮:,, Snad sis nemyslel že nám tak rychle utečeš."
Polsko se přede mě postavil.
🇵🇱:,, Nepřijde ti ubohý šikanovat menší?"
🇫🇮:,, Ne, a navíc ty ho teď budeš bránit nebo co?"
Švédsko se s Finskem zasmáli.
🇵🇱:,, Klidně."
Polsko si vytáhl rukávy a já dostal strach co bude.
Švédsko se na něj už chtěl vrhnout ale Finsko ho zastavil.
🇫🇮:,, Tohle bude moje."
A jakoby mu něco naznačil.
Polsko se s Finskem začali prát.
Já už vnímal jenom z části. Ztráta krve mě dost oslabila, a tak jsem se pokyvoval na místě a bez výrazu je sledoval.
Všichni ostatní je taky sledovali a já byl v poslední řadě.
Z ničeho nic mě někdo chytl a zacpal mi pusu abych nemohl křičet.
Z vysílení jsem se nemohl ani bránit, a tak jsem po chvíli upadl do bezvědomí.

No nazdar,
mám tu další kapitolu. Je o dost kratší, protože jsem to chtěla udělat napínavý. Snad se mi to povedlo.
Tak dobrou noc.
Btw vůbec nevím jak to bude pokračovat xd.