Tanec s vlky [SasuNaru, MadaNaru; A/B/O] ✓

Kapitola třicátá první

Tmavovlasý muž zrovna něco aktivně datloval do klávesnice, s pohledem připíchnutým k monitoru, když se dveře od jeho kanceláře rozrazily tak prudce, až se klika zarazila do zdi. Z druhé místnosti se jako velká voda vyvalil Naruto, z něhož doslova a do písmene téměř sršely blesky, následován mladým mužem, který už pár týdnů pracoval jako Sasukeho nový asistent.

"O-omlouvám se, pane, říkal jsem mu, že sem nesmí, že máte p-práci, ale-"

"To je v pořádku," kývl jen hlavou na znamení, že se nemusí ničeho obávat. "Jdi pokračovat s těmi dokumenty."

"J-jistě!" vyhrkl mladík a urychleně za sebou zavřel, jako kdyby snad nechtěl být u toho, co všechno se mělo v kanceláři za pár vteřin odehrávat, a odhalil tak ve stěně ne úplně malý důlek od kliky.

Sasuke se zhluboka nadechl a na pár vteřin zavřel oči. Úplně cítil tu agresivní energii plnou vzteku, kterou jeho směrem blondýnek vysílal, ale nijak extra ho to nerozhodilo, ba ani nepřekvapilo. Musel přiznat, že podobný nálet čekal, ale to, že to bude takhle brzy, ho lehce vyvedlo z míry. V hlavě měl pro toho troubu připravených ještě několik dalších věcí jako nemilé překvapení, které ale bohužel nestihl uskutečnit. Nepředpokládal, že tady dneska Uzumakiho objeví, popravdě si myslel, že hned v pondělí brzy ráno potáhne na vyšetření, kde se konečně objasní, že čeká jeho dítě. A celá ta šaškárna s tím takzvaným "výběrem" skončí.

"Můžu pro tebe něco udělat?" zeptal se, když konečně otevřel oči a bradou se opřel o propletené prsty. "Kafe, čaj... limonádu?"

Naruto skoro přilétl k jeho stolu a praštil do něj dlaněmi tak silně, až se všechny věci, které měl Uchiha vystavené, nebezpečně rozkinklaly.

"Ty jeden zkurvenej bastarde! Jak jsi mi to mohl udělat?!"

"Udělat co?" zeptal se hraně, netradičně přiblble, černooký.

Blondýn prásknul do stolu ještě jednou, mnohem silněji, než předtím, až se jedna z květin i s květináčem převrhla na podlahu, na níž se roztříštila na několik ostrých kousků. Hlína se rozsypala po všude kolem, nad čímž Sasukemu jen zacukalo obočí. Nesnášel nepořádek.

"Jestli jsi mi sem přišel dělat bordel, nechám tě vyvést," procedil skrze zaťatou čelist.

Naruto zaskřípal zuby a třásl se po celém těle. "Tys věděl, jak moc mi na týhle práci záleží a stejně jsi mě musel podrazit jako ten největší kripl pod sluncem, viď?"

Druhý jen pokrčil rameny. "A tys mě snad nepodrazil, hm?" zeptal se a tvář se mu z čista jasna zkřivila zlostí úplně stejně, jako měl druhý. "Před celou rodinou jsi mě naprosto neponížil? Že tě vzrušil Madara a ty sis pak ke mě jenom přišel zapíchat?! Ale teď můžeš být vlastně spokojený, protože se s tím starým idiotem můžete vzít za ruce a odtáhnout do prdele!"

Modrooký se překvapeně narovnal a udělal dva kroky zpět. Přišel sem s tím úmyslem, Uchihu pořádně seřvat na tři doby a kdyby ho snad moc provokoval, použít i fyzickou sílu, ale jestli něco nečekal, byly to hluboké černé oči plné výčitek a... zraněného ega?. To, že se na něj zlobil a že byl rozzuřený, mu došlo už včera na poradě, nyní to ale vypadalo, že v tmavých hloubkách skrýval snad ještě něco dalšího. Mohlo to být snad zklamání?

"Co máš za problém, Sasuke, hm?" zeptal se ho o poznání klidněji, stále byl však ještě dosti rudý v obličeji, a nechápavě zavrtěl hlavou. "Ještě před týdnem a něco bylo všechno úplně v pohodě. Myslel jsem si, že jsi normální slušnej člověk, kterej si prostě jen čas od času rád někde užije. Známe se dva roky a myslím, že jsme byli docela v pohodě kámoši... Dokonce ses mi i líbil a něco jsem k tobě cítil. Nemůžu prostě uvěřit, že ses takhle změnil jenom kvůli tomu, že ses dozvěděl, že jsem omega. Proč?"