Tanec s vlky [SasuNaru, MadaNaru; A/B/O] ✓

Kapitola patnáctá

Dlouhovlasý muž zaklepal na dveře kanceláře, před níž stál, a aniž by snad čekal na nějaké “dále” nebo jiné pozvání, rovnou vstoupil dovnitř. Ocitl se v poměrně prostorné místnosti, jíž vévodila zejména jedna obrovská prosklená stěna hned naproti dveřím. Přímo před ní byl postavený velký ebenový stůl s počítačem, všemi možnými lejstry, spisy a dokumenty, a nechyběla dokonce ani menší pokojová rostlina v černočerném květináči. Napravo od stolu stál kožený tmavě hnědý gauč, na němž se spokojeně rozvaloval jeho nejmladší synovec. V jedné ruce držel knihu a vypadal, že je do ní poměrně zabraný. Když však uslyšel bouchnutí dveří, jak je za sebou Madara prudce zabouchl, trochu nadskočil a podíval se jeho směrem.

“Strejdo… co tu děláš?” zeptal se a zamračil se. Odložil knihu stranou a vstal, aby přešel ke stolu. Usadil se do židle a rukou pokynul strýci, aby se posadil do křesla naproti němu. Když tak druhý Uchiha učinil, propletl prsty obou rukou do sebe a opřel se o ně. “Tak, co pro tebe můžu udělat, když si vážil cestu až sem?”

Upřímně netušil, co by po něm mohl chtít. To, že předešlého dne dorazil na jakousi zvláštní návštěvu, samozřejmě věděl. V jejich klanu se nikdy nic neutajilo. Ještě ke všemu, když byly všechny omegy tak strašné drbny. Musel ale uznat, že byl poměrně překvapený, že se po tom všem vůbec odvážil se ukázat. Kdyby byl na jeho místě, zůstal by zahrabaný v tom malém kumbálu, jemuž říkal byt, v Mlžné a navěky by tam zůstal zavřený, jen aby nemusel vyjít ven na světlo a čelit té strašné ostudě.

Madara se zamračil. Už jenom z toho Sasukeho vystupování tušil, že to s mladíkem nebude vůbec lehké a popravdě vůbec nečekal, že by mu nějaká promluva do duše vůbec pomohla. Když to ale Fugakovi slíbil, nedalo se přece vůbec nic dělat.

“Jel jsem si něco zařídit do města a zrovna jsem jel okolo, tak jsem si řekl, že tě navštívím. Je to snad problém?” nakrčil obočí.

Sasuke na něj chvíli zíral, než se ušklíbnul. “Chceš hrát tuhle hru, nebo mi rovnou řekneš, která bije?”

Nebyl úplný idiot. Bylo mu jasné, že strýček tady nebyl jen tak.

Madara ostře vydechl a přihmouřil oči, a i jeho koutky úst se nepatrně pozvedly. Jo, tohle rozhodně nebude lehká konverzace.

 “Slyšel jsem, že se v poslední době chováš… jinak."

Mladší z mužů se narovnal na židli a složil ruce na hrudi. “Tatík vyprávěl?”

Madara ale jen mlčel.

“To je fuk. I kdyby ti to pošeptaly lesní víly, tak si myslím, že do toho, jak vedu svůj život, ti vůbec nic není,” řekl příkře.

Madara jen zavrtěl hlavou. “Tvé chování ovlivňuje celou společnost v klanu a stabilitu, kterou tvůj otec za celá ta léta vybudoval.”

“A ty těm kecům vážně věříš?” divil se krátkovlasý, ale nakonec to nechal být. “O co ti vážně jde? Přejdi k věci.”

Tentokrát to byl dlouhovlasý, kdo se opřel o propletené prsty, a lokty o stůl. Chvíli měl zavřené oči, jako kdyby snad přemýšlel, než je otevřel a propálil synovce temným pohledem. 

“Slyšel jsem, žes k sobě připoutal omegu, která ti nebyla souzena, aniž by s tím souhlasila. Takhle se my nechováme. Snažíme se být lepší. Ráno jsem toho kluka potkal, jak bloudí na chodbě. Vypadal docela mile… A tys mu sebral možnost najít si svou osudovou omegu. Anebo,” na chvíli se odmlčel a polknul, jako kdyby si vzpomněl na něco vážně nepříjemného. “někoho, koho bude milovat.”

Sasuke chvíli zůstal zticha a s vykulenýma očima zíral na strýce, zatímco mu docházel význam jeho slov. Po nějaké době se jeho tvář stáhla pobavenou grimasou. Nahlas se a ze srdce se rozesmál. 

“T-to nemyslíš vážně,” smál se, až se jeho hruď mohutně otřásala. 

Madarovi už to začínalo být lehce nepříjemné. “Dřív jsi na mou radu dal. Tak co se tak najednou stalo?” zamračil se.

Smích najednou utichl stejně rychle, jako se rozezněl. V Sasukeho hlubokých studánkách se místo pobavení dal najednou najít odpor a nechápavost. Povzdechnul si pokrčil rameny.

“Nevím, co bych ti měl říct. Vzhlížel jsem k tobě, protože jsi byl jediný, kdo omegám v našem klanu nelíbal prdele a měl rozumné názory. Jako jediný jsi věděl, že nejsou lepší k ničemu než k šukání a plození lidí. A pak? Zamiloval ses do nějakého chlápka, který ti dokonce ani nebyl souzený a úplně jsi zešílel! Nechal ses tak zmanipulovat, žes přestal používat mozek a skončilo to tak, že sis pět let odseděl za vraždu. A přitom jen stačilo, aby sis na šukání vybral někoho jinýho!”

Madara vstal tak prudce, až se židle, na níž seděl, převrhla na zem, a bouchl pěstí do stolu. Naklonil se k Sasukemu tak blízko, až mladší muž mohl cítit jeho dech na tváři, a zavrčel. Špičáky v ústech se mu prodloužily a hormonální žlázy vyprodukovaly tolik feromonů najednou, že měl krátkovlasý co dělat, aby se sám vůbec udržel v kancelářském křesle. Moc dobře cítil pach alfy o mnohem silnější, než byl on sám, až se mu z toho motala hlava a stavěly chloupky vzadu na krku. Ta mocná, ale neviditelná síla, jej táhla k zemi a nutila ho sklonit hlavu a podřídit se.

“Neber-si-Hashiramu-do-huby,” zavrčel znovu Madara a ještě chvíli držel Sasukeho v pevném sevření své alfí dominanty, než ho konečně pustil a odplivnul si stranou. Pak se narovnal a najednou úplně klidný, si upravil zmuchlanou košili. “Řeknu tvému otci, že už ti není pomoci.”

S těmi slovy se otočil a vyrazil ke dveřím. 

“Ty jeden malej nevychovanej spratku,” dodal těsně předtím, než zmizel.

***

Trvalo několik hodin, než Naruto spolu s Ino, jež byla po zbytek dne až nepřirozeně zamlklá, a nakonec i s Deidarou a malým Hitomim, všechno potřebné sbalily. Jak si blondýnka myslela, s dlouhovláskem to málem fláklo, když viděl, jak velký měl Uzumaki v bytě nepořádek. Okamžitě, co vešel do dveří, převzal velení nad balením a úklidem a předvedl tak všem svoje dokonalé organizační schopnosti. Nakonec zjistili, že se jim všechny ty věci do jednoho auta stejně nevejdou, a tak nezbývalo nic jiného, než si zavolat pomoc.

Přibližně asi po půl hodině se rozezněl zvonek a za dveřmi stanula jedna z alf Uchiha klanu, a sice Itachi, Sasukeho starší bratr. Naruto se nejprve trochu bál, protože vůbec netušil, co by od něj měl čekat. Jistě, Ino mu už předtím pověděla, že je úplně jiný, než Sasuke, ale dokud to neviděl na vlastní oči, nevěřil tomu. Měl také strach, že se bude opakovat ranní incident a on ucítí jeho jistě příjemnou vůni. Velice nerad by vypadal, že po něm pase. Deidara mu byl velmi sympatický a on nechtěl narušit něco, co vypadalo jako začátek dobrého přátelství.

Naštěstí se ale tak nestalo, což jej popravdě zmátlo ještě víc. Netušil, proč cítil zrovna toho neznámého muže, ale nakonec se rozhodl hodit to za hlavu. Něco mu říkalo, že kdyby se v tom zbytečně šťoural, způsobilo by to mnohem více problémů, než už jich měl teď.

A o to popravdě vůbec nestál.

Zdravím!

Akorát jsem na cestě do práce, a tak vám přidávám další dílek :3

Konečně se nám odhalil další střípek z Madarovy minulosti. A vypadá to, že nebyla vůbec pěkná. Co přesně se před lety událo?

Naruto má prozatím trochu klidu, ale to nečeká, co si na něj Majo všechno připravila :3

Moc děkuji za veškerou odezvu u minulé kapitoly i u všech ostatních ❤️miluji vás :3 úplně nejvíc :3

Vaše Majo ❤️