1. kapitola

2.4K 46 2
                                    

Hermiona


Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že jednou
budu Ministryní Kouzel tak bych se tomu od srdce zasmála. A teď tu sedím za svým stolem, poklepávám brkem o prázdný pergamen a přemýšlím co se za tu dobu od války stalo. Ano, stalo se hodně věcí. Harry s Ginny se vzali jak nejrychleji to šlo a mají spolu dva krásné syny.

Já a Ron jsme po válce zůstali spolu, ale na svatbu jsme tak nespěchali. Rok se s rokem sešel, svatba byla a teď spolu vychováváme naši pětiletou dceru Rose. V každém manželství sice dojde na nějaké problémy, ale s Ronem jsme to díky Merlinovi zvládli a jsme spokojení. Z myšlenek mě vyrušilo zaklepání na dveře. ,,Dále"!

,,Ahoj Hermiono vedu ti Rose jak
jsme se domluvili".

No ovšem! Jak jsem mohla zapomenout!
S Ronem jsme se domluvili, že Rose přivede ke mně do kanceláře, protože on jede na nějakou bystrozorskou akci s Harrym a jelikož nemá Rose kdo hlídat tak tu musí tvrdnout se mnou. Ne, že by se tu nudila to rozhodně ne. Vždycky si s sebou vezme nějakou knížku a čte si. Ano, Rose je pět a umí číst. Po kom to asi má?

,,Mamí!" Vykřikla a už běžela od dveří ke mně a já jsem jí jako správná máma uvěznila v objetí. Pousmála jsem se na Rona, který pořád postával u dveří. Úsměv mi oplatil ještě zamával Rose na rozloučenou a odešel.

Povzdychla jsem si, posadila se zpět na svou židli a upřela zrak na hromadu papírů na podepsání. Už už jsem se natahovala abych mohla namočit brk, ale Rose mě přerušila.

,,Mami, co to děláš?"Optala se mě.

Jenom jsem k ní zvedla zrak, pousmála se a řekla:
,,Podepisuju nějaká důležitá schválení zlatíčko".

,,Aha, a budeš si se mnou pak hrát až to dokončíš?"

Musím uznat, že mi jí bylo trochu líto. Jenže za pár minut měl Starostolec nějaké důležité zasedání na kterém jsem samozřejmě nemohla chybět. Někdy byla ta práce opravdu vyčerpávající.

,,Víš Rose, ráda bych jenomže za chvilku musím na důležité zasedání takže asi ne."

,,Tak to je škoda" odpověděla sklesle a žmoulela si rukáv od svetru.

,,No tak Rose, půjčím ti nějakou knížku ze své knihovny co říkáš?"Na to, se jí v očích objevily jiskřičky štěstí a já jsem v duchu děkovala za to, že tu zálibu v knihách zdědila po mně.

,,Tak pojď, ukážu ti jaké mám a ty si vybereš,co ty na to?"

,,Jo!"Chňapla mě za ruku a vydali jsme se ke knihovně. Chvilku si prohlížela regály a pak chytla do svých drobných ruček jednu tlustou bichli, která jí malém spadla na zem.

Podle čeho si ta holka vybírá! Vždyť ta kniha byla skoro větší než její hlava! Po těžkém boji s tlustou knihou si konečně sedla a začala číst.

,,Rose, budu teď muset na chvilku odejít, tak nikam nechoď ano?" Jenom pokývala hlavou takže jsem si vyvodila, že ví co jsem jí říkala otočila jsem se na podpatku a vydala se směrem ke Starostolci.

První kapitola asi nic moc, ale doufám, že
se aspoň líbilo.😅 Příští kapitola bude z pohledu Draca.🐍

 𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧 | 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat