Až po uši

Opětovné shledání

Bucky sebou cuknul, hlas patřil Elii. Rychle se otočil a spatřil ji. Nemohl uvěřit vlastním očím. Doopravdy stála před ním. Vypadala nádherně. Bílé vlasy měla zepředu vyčesané a vzadu jí volně splývaly. Dlouhou temně rudou róbu měla až ke kotníkům a na tváři šibalský úsměv. Bucky přestal vnímat šum okolí a jeho oči směřovaly jen a jen na ni. Tak dlouho na tuto chvíli čekal. Nezmohl se ani na slovo. 

,, Bucky... "

,, Elio.." hlesl nakonec.

Oba stáli bezhybně a koukali na sebe. Bylo to pro ně jako věky, co se naposledy viděli. 

,, Bucky omlouvám se.. Omlouvám se, že jsem se nerozloučila a omlouvám se, že mi to tak tr... " Elia nedořekla větu. Bucky ji k sobě prudce přitáhl a vášnivé ji políbil. Byl to ten nejsladší polibek, který jí kdy dal. Elia jej oběma pažema objala a tiskla k sobě. 

Tanečníci ani ostatní účastníci plesu si jich nevšímali. Tahle chvíle patřila jen jim. Bucky se podíval Elii do očí. Úsměv na jeho tváři byl kouzelný, takhle šťastného ho Elia ještě neviděla. Sama byla také šťastná.

,,Pojď semnou." vzal ji za ruku a táhnul ji okolo parketu ven na terasu. Terasa byla přijemně osvětlená malými lampiónky.

,,Tady budeme mít víc soukromí a není tady tolik hluku." řekl Bucky a Elia se na něj usmála a znovu jej políbila. Několik minut stáli v objetí. Užívali si přítomnosti toho druhého. 

,,Chyběl jsi mi." zašeptala mu do ucha.

,,Ty mě taky." odpověděl.

,,Slib, že už mi nikam nezmizíš?"

Elia mlčela a Bucky se na ni tázavě podíval.

,,Elio?"

Mlčela dál a sklonila tvář k zemi.

,,Nesmíš mi zmizet!" pustil ji a udělal krok dozadu.

,,Bucky..."

,,Řekni mi to. Řekni mi pravdu! Musím to vědět."

,,Je to na dlouhé vyprávění a nebude se ti líbit."

,,Stejně to chci vědět." naléhal Bucky na Eliu.

,,Já vím... Pojďme si na to sednout."

Bucky mlčky přikývl a oba se šli posadit na lavičku, která se nacházela na okraji terasy ve stínu. Elia chytla Buckyho za ruku a pohlédla mu do očí. Do jeho krásných temných očí. Začala vyprávět.....