Až po uši

Spánek

Elia ležela v kómatu už třetí den. Obyvatelé domu ji chodili dělat společnost a mluvili na ni. Bylo jim jí líto. Hlavně Wanda se cítila provinile, že nepřišla na pomoc dříve. Mohla to monstrum zastavit, nebo ji zachytit v pádu. Přemýšlela nad  různými možnostmi, které se ale nestaly. 

Čtvrtého dne, brzy po ránu, se za Eliou zastavil i Bucky. Sedl si na židli vedle ní a mlčky ji pozoroval. Už několikrát předtím u jejího lůžka seděl, ale nikdy s ní nemluvil. Byl na sebe naštvaný. To kvůli němu je teď v kómatu. Nebyl dost rychlý a opatrný. Mohl tu zrůdu vyřídit dřív než stihla Elii ublížit. 

Bucky se naklonil nad Elin obličej. Rukou ji přejel po bílých zacuchaných vlasech a zašeptal: ,,Prosím, probuď se, Elio. Omlouvám se. To kvůli mě jsi zraněná. Měl bych tady být místo tebe. "

Elia nereagovala. Bucky se odtáhl a vší silou praštil pěstí do zdi. Ozvala se rána. Během minuty se ve dveřích objevil Steve. 

,, Bucky, co se děje? Slyšel jsem hluk. " 

,, Promiň, Steve, to jsem byl já. Potřeboval jsem do něčeho praštit."

,, Chápu... " řekl Steve a podíval se na díru ve zdi. Steve věděl, že se Bucky obviňuje z té nehody. Ale kdyby nebylo jeho byla by Elia pryč. Ta věc by ji odnesla a možná i zabila. 

,, Dělal jsi, co jsi mohl. Ten démon ji mohl unést a zabít. Tady má alespoň nějakou naději. " snažil se ho povzbudit. 

,, Díky..."

Od postele se ozvalo nepatrné zašustění. Steve i Bucky zpozorněli a otočili se na Eliu. Elia jemně pohnula prsty na rukou. 

,, Elio? Elio! "přichvátal k ní kapitán a vzal ji za ruku.,, To jsem já Steve. "

Bucky se postavil těsně vedle kapitána a podíval se na jeho ruku jak drží tu Eliinu. 

,, Ssssteeve..." špitla a pomalu otevřela oči.,, Co to bylo za ránu? " šeptala dál. 

Oba dva se se pousmáli. ,, Ale to nic, toho si nevšímej. Hlavní je, že jsi vzhůru. "

Po pár okamžicích byla Elia už úplně probuzená. Bucky a Steve jí řekli, co se stalo, a že si pár dní pospala. 

,, Pamatuju si to. Pamatuju si všechno až do chvíle, kdy jsem dopadla na zem. Co se stalo s tím Maplhasem?" podívala se na Buckyho. 

,, Je mrtvý. Střely ho zranily, zemřel při nárazu do země." 

,, Díky, Bucky. " řekla Elia. 

,, Za co?" udivil se. 

,, Za záchranu, kdybys nestřílel, Malphas by mě zavedl rovnou za Dantalionem a ten by mě pomalu umučil k smrti. Dlužím ti svůj život." 

Bucky mlčel. Nenalezl žádná vhodná slova. Elia by přísahala, že se i lehce začervenal. 

,, Měli bychom tě ještě nechat odpočívat. Pošleme za tebou doktorku, aby tě pro jistotu ještě zkontrolovala." řekl kapitán. 

,, Dobrá, díky. "

,, Jsem rád, že jsi vzhůru. " řekl jí a usmál se. Usmál se stejným laskavým způsobem tak jako tehdy, když jej prvně spatřila ve dveřích pokoje, kde ji doktorka Cho ošetřovala. Potom oba dva odešli. 

Elia se líně protáhla, převalila na bok, zavřela oči a začala spokojeně příst.