Až po uši

Naděje

Bucky viděl Eliu naposledy před 15 měsíci. Od té doby, co jí démoni odvedli, byl posmutnělý a stýskalo se mu. Stále však v hloubi srdce doufal, že se jednoho dne vrátí. Musí se vrátit. Slíbila mu to. 

Večer co večer, kromě dnů, kdy bylo třeba vyrazit na misi, Bucky postával na balkóně a pozoroval noční New York. Vzpomínal, že to bylo Eliino oblíbené místo. 

Stál tam i tuto noc a pomalu upíjel horký čaj. 

,, Zase se koukáš na New York? "ozval se za ním Steve a Bucky jenom zamručel. 

,, Vím, že tady chodíš, protože ti chybí Elia... Ale postáváním nic nezměníš, měl bys trochu začít žít. Neříkám, že na mi máš zapomenout, ale myslím, že by byla ráda, kdyby se tolik netrápil. Taky doufám, že se v pořádku vrátí, ale je to na ní.... "

,, A co bych měl podle tebe dělat?" Zamručel Bucky. 

,, Pojď s námi dnes na ten benefiční ples. Trochu se pobavit. Zvednout si náladu. " řekl Steve. 

,, Nechci." 

,, No tak Bucky. Nechtěj, abych tě tam musel dotáhnout násilím. Kromě toho tam budou všichni. Dokonce i Thor přiletí až z Asgardu. "

,, Hmpf." 

,, Zatraceně Bucky. "

,, Ty kleješ, Steve?" pousmál se. 

,, Za to můžeš ty! "

,, Dobře. Půjdu na tu nesmyslnou akci, ale jenom kvůli tobě." nechal se nakonec Bucky přemluvit.

,, Já věděl, že si necháš říct. "plácl ho Kapitán přátelsky po rameni. ,,A nezapomeň si vzít smoking. Za hodinu vyrážíme." dodal ještě a odešel se sám chystat. 

,, Bezva. " odvětil sarkasticky Bucky. 

.................................. 

Zábava na benefičním plese byla v plném proudu. Hudebníci hráli, alkohol tekl proudem a Avengers byli hlavní atrakcí pro všechny přítomné. Těžko říct, kdo si pozornost užíval nejvíc. Tony byl ve svém živlu a na podobnou publicitu byl zvyklý, naproti tomu třeba Wanda se raději stáhla do ústraní a tvářila se nedostupně. 

Bylo kolem půlnoci a Bucky postával u baru a popíjel víno. Občas se otočil, aby se poohlédl, co provádějí ostatní, ale jinak byl očima upřený do zdi za barem. 

Hudebníci úderem půlnoci zpomalili tempo. Svižné písně vyměnily pomalé a nádherné ploužáky a první páry začínali tancovat. Bucky do sebe obrátil sklenku vína a rozhodoval se, kdy je vhodné odtud odejít, aniž by někoho urazil. 

,, Smím prosit, osamělý vojáku? " ozval se za ním tichý hlas.