Za pár minut se mám sejít s Tomem a popravdě jsem strašně nervózní.
Řekl mi až jsem přesně v deset u jeho pokoje,ještě jeden den jsme zůstali na hotelu.
Je 21:58 a já vyrážím z Wal pokoje do Tomášovo,jsem strašně vyklepaná ikdyž vlastně nemám důvod.
Začnu ťukat ,ale nic,po pár klepnutí na dveře se konečně otevřou. Ale nestojí v nich ten koho jsem očekávala.
,,Co chceš?" prskne na mě zrzka ,která je nejmíň o půl hlavy menší než já.
,,Kde je Tomáš?" zeptám se ji.
,,Sprchuje se,sorry nemám na tebe čas. Už na mě netrpělivě čeká" řekne a zabouchne mi dveřmi přímo před nosem.
Když si to zrovna mířím zase zpět za Wal nabourá do mě někdo ramenem.
,,Moc se ti omlouvám" řekne mi povědomí hlas.
Když zvednu hlavu,vyskytne se mi pohled na Petra. Ano,na Steina a pokud si dobře pamatujete kdysi jsme spolu chodili.
,,Petře?" zadívám se na něj.
,,El,bože! Chyběla si mi" řekne a vtáhne mě do objetí.
,,Cc-co tu děláš?" zeptám se ho mezi vzlyky.
,,Jeli jsme s Calinem na vejlet" začne se smát.
,,Proč brečíš?" dodá.
,,Ale-e to nic" řeknu mu a jsem zrovna na odchodu.
Pohled Wal...
,,Doprdele,vždyť už jdu!" začnu křičet,v tu chvíli když někdo začne zuřivě klepat na dveře.
,,Andy? Co tu děláš?" jsem překvapená ,že tu stojí zrovna on. Mile překvapená.
,,Chci tě. Teď hned" řekne a zatlačí mě do pokoje.
********
,,Miluju tě" řekne mi udýchaně Andy.
,,Já tebe taky" řeknu mu naoplátku.
Pohled El...
,,Hele já vím ,že jsem to kdysi trošku,no spíš hodně posral ,ale já tě furt miluju El. Nedokážu na tebe přestat myslet. Snažil jsem se s tebou nějak zkontaktovat ,ale kluci mi tě zapírali. Říkali že si se přestěhovala zpět do Teplic a už nechceš nikoho z kluků nikdy vidět" zatahne mě Petr za ruku.
,,Já-já nevím co ti na to mám říct Petře" kouknu se mu do očí.
,,Nic neříkej,pojď to dát zase dohromady" řekne.
,,Možná časem by jsme mohli tvořit zase pár ,ale teď to nepůjde. Jsem po těžkým rozchodu a necítím to zase na vztah. Nezlob se" obejmu ho.
,,Číslo ti napíšu na ig a můžeme někam zajít,ale teď už musím jít" řeknu mu a dám mu pusu na tvář.
,,Pokoj 206" zakřičí na mě z konce chodby Petr.
Rychlým krokem si to mířím rovnou do hotelového pokoje,který patří Wal.Klíčem si otevřu ,ale vyskytne se mi pohled na něco co jsem v životě vidět nechtěla.
,,Ježiši sorry,ale Wal musím ti něco říct" zakryju si oči.
,,Tak jdi na chodbu,hned přijdu" řekne mi.
Po tom co vyjde na chodbu,ji řeknu všechno co se stalo s Tomášem až po to s tím Petrem.
,,El,běž za nim" řekne mi.
,,Mám?" řeknu nervózně.
,,Zkus to s nim!" přikáže mi
Na nic nečekám a běžím za Petrem,když se mi ,ale vyskytne pohled na dveře s nápisem 217,začnu být ještě nervóznější.
Můj strach ,ale nakonec překonám a zaťukám na ony dveře.
,,Je tu Petr?" zeptám se Calina ,který mi otevřel.
,,Jsem tu" vyleze zpoza dveří Petr.
,,Chci s tebou být" řeknu a skočím mu okolo krku.
Tohle je předposlední kapitola🙏🏽😪
Ale mám rozepsanou první kapitolu nového příběhu "Svědomí/rychlí kluci" kde budou hlavní "hrdinky" taky El a Wal🥰
