Bastards |FF One Direction cz|

♦ Chapter_21

♦ Původně jsem měla v plánu přidat kapiotlku už ráno, ale nějak jsem nevyšla s časem, takže tady ji máte!!!

♦ Všem moc děkuju za votes a komentáře, kterých stále přibývá a já se na ně snažím odpovídat, co to jde :3 jste naprosto dokonalý a já vás jednoduše miluju!!! :3 

                                                           ♦♦♦

♦ Harry's pov ♦ 

Letmo pohlédnu na ciferník náramkových hodinek a zrychlím krok. Zayn mě zabije.  

V kavárně, kde se scházíme stranou od všech zvědavých pohledů, jsem měl být už před čtvrt hodinou, ale bohužel se vyskytly potíže v práci a já se tudíž nepatrně zdržel.  

Ramenem se zapřu do prosklených dveří a vklouznu do vyhřátých prostorů kavárny, provoněných vůní čerstvě upečených zákusků. Přelétnu místnost pátravým pohledem, hledající Zaynův nepřehlédnutelný rozcuch, ale setkávám se s neúspěchem. Kavárna je až na dvojici důchodců a partičku teenagerek prázdná.  

Povzdechnu a rukou bezradně zajedu do vlasů. Nakonec se rozhodnu dát si kávu, když už jsem tady a zamířím k jednomu z kulatých stolků v rohu místnosti. Objednám si latte a mlčky sleduji dění za prosklenou stěnou.  

Ulice New Yorku jsou takhle na večer rušné, plné lidí, pospíchajících domů za svými rodinami. Pocítím nepatrnou zátěž na hrudi, stěžující mi dýchání. Nikdy jsem nepřemýšlel nad budoucností, slepě jsem se hnal za svým jediným cílem, dostat Liama, ignorující onen fakt, že zazdívám veškeré své šance na normální, spokojený život, který mi pomalu, ale jistě, proklouzává mezi prsty. Já už nemám budoucnost.   

 "Co blbneš vole, vypadáš jako idiot!" Vzhlédnu a věnuji Zaynovi otrávený pohled. "Copak jdeš z maškarního?!" Zajímá se. "Z práce." Opravím ho, nechápající, co má proti mému obleku. "Říkám, že z maškarního, tam u vás je to samej šašek. Já věděl, proč jsem nešel k policajtům." Odfrkne si a posadí se ke stolku. "Možná proto, že šňupání koksu a obchod s drogami je tak trochu nelegální?" Kývne hlavou. "Jo, to je ten druhej důvod, ten první je, že nechci vypadat jako idiot. Podívej se na ty rolexky! Přivlastnil sis snad důkazní materiál? Slyšel jsem, že nedávno zabili nějakou zazobanou paničku." Uchechtne se. "Na co tím narážíš?!" Zamračím se. "Ty rolexky jsou dámský!" Vysmívá se mi. "To teda nejsou!" Štěknu, ale stáhnu si rukáv saka o něco níž.  

"Radši sklapni, zrovna ty mi máš co říkat, vypadáš jako bezdomovec! Jak dlouho ses neholil? A ten flek na triku je-" Zarazím se. "-pro Boha řekni, že je to kečup." Procedím skrz zaťaté zuby, pohled upřený k Zaynově bílému triku, které má pod košilí a bundou v khaki barvě. A pak že chlapy rozeznávají jen šest základních barev, to určitě. "Který flek máš na mysli? Tenhle, nebo ten vedle? Tohle je kečup na sto procent, o tom druhým už to tak na jisto říct nemůžu."  

Povzdechnu a sundám si sako, které přehodím přes opěrku židle. Následuje kravata a rozepnutí několika horních knoflíčků košile, jejíž rukávy si vyhrnu až k loktům. "Super, tak teď už vypadám jako idiot jenom já." Zamručí, když mě sjede kritickým pohledem. "Prvotřídní idiot." Potvrdím s křivým úšklebkem, na což reaguje protočením očí.  

"Co piješ?" Nakloní se nad moji poloprázdnou, vysokou sklenicí. "Skořicové latte." Odpovím. "Oh ty tvrďáku, cítíš se jako muž?" Popichuje mě, načež jeho pohled zakotví na servírce, procházející kolem. "Slečno?" Nasadí svůj okouzlující úsměv, který mu je vzhledem k jeho momentálnímu stavu k ničemu. "Dám si vanilkové latte se skořicí a jahodový muffin s tou jahůdkou nahoře."