Bastards |FF One Direction cz|

♦ Chapter_28

♦ Tááákže, po delší době "temna" kdy jsme psaní tak nějak nechala ladem, jsem zpět a přináším další kapitolku Bastards!!! :3 HOPE YOU LIKE IT! 

                                                            ♦♦♦

♦ Avelin's pov ♦  

Marně se snažím najít logické, racionální vysvětlení, ale nedaří se.  

Karen si mého zmatení samozřejmě všimne a hodlá mi vše vysvětlit, ale zarazím ji zdviženou rukou. Ona není ta, kdo by mi měl tuhle absurdní situaci objasnit, ani mi nedluží žádné odpovědi a když se nad tím zamyslím, nemohu je požadovat ani po Liamovi.  

Nejsme pár a nikdy nebudeme, nehladě na to, co k němu cítím. Světy, ve kterých žijeme, jsou až příliš rozdílné, stejně jako my dva. Nezáleží na tom, co Liam tvrdí, jeho sliby o naší společné budoucnosti nic neznamenají, ani jednoho z nás k ničemu nezavazují a pokud očekává, že si mě odloží u své matky a až mu to bude vyhovovat, tak si mě milostivě vyzvedne, je na omylu. Já nejsem domácí mazlíček. 

"Je tu Harry." Oznámí Gemma, vcházející do kuchyně.  

"Víme drahoušku." Přikývne Karen a věnuje mi starostlivý pohled. Donutím se k chabému úsměvu a raději sklopím pohled k talíři s polovinou nedojedeného koláče.  "A to, že mluví s Liamem, aniž by mu máchal zbrání před obličejem taký víte?" Povytáhne Gemma obočí a posadí se k jídelnímu stolu. "Díky bohu za to." Vydechne Karen a na tváři se ji objeví radostný úsměv.  

Netrvá dlouho a zaslechnu bouchnutí dveří, načež se v kuchyni objeví Harry a zamíří rovnou ke Karen. Dlouze ji obejme a Gemmě věnuje letmý polibek do vlasů. Když zpozoruje můj zamračený výraz, zdvihne ruce v obranném gestu. "Přišel jsem šířit mír a lásku." Pronese, načež se mu na tváři objeví široký úsměv. "Kde je Liam?" Zamručím. "Uškrtil jsem ho páskem a zakopal vzadu na zahradě." Pokrčí ledabyle rameny a jeho pohled zabloudí k troubě. "Koláč!" Vyjekne nadšeně, popadne talíř a pospíchá si nandat.  

Nevěřícně sleduji usmívajícího se Harryho, spokojeně se ládujícího koláčem. Když zpozoruje můj pohled, zazubí se a protočí oči. "Úsměv kitten, Liam je v pořádku. Volal mu Niall, aby se vrátil do dílny, odešel ve spěchu, proto se nestihl rozloučit." Objasní. Jen přikývnu a rozhodnu se jeho přítomnost nadále ignorovat. 

                                                            ♦♦♦

Liam nechal moji tašku v pokoji pro hosty, do kterého mě zavedla nadšená Gemma. Podle jejích slov vždycky chtěla sestru a je ráda, že tu teď bude mít mě. Ach Gemmo, kdybys jen věděla.  

"Jsi v průšvihu." Povzdechnu a překulím se na záda, visící polovinou těla hlavou dolů z postele. "To mi povídej." Zamručím nespokojeně. "Netuším, na co narážíš ty, ale já se ti snažím říct, že po tobě jde Rick." Všechno uvnitř mě se sevře a já cítím, že padám, což bohužel není metafora, ale bolestivá skutečnost.  

Zaúpím a mnoucí si bolavou hlavu se posadím, vzpamatovávající se ze svého "strašlivého" pádu z postele. "Myslíš to vážně?" Zaskuhrám. "Smrtelně." Potvrdí Louis. "Vím, že jsem ti to asi měl říct dřív, ale..." "Dřív?!" Přeruším ho. "Jak dlouho to víš?!" Drtím v ruce svůj ubohý iPhone, potýkající se z přívalem vzteku a především bezmoci. "Od včerejška. Volal mi Liam a žádal ode mě službičku. Rick po něm chce, aby tě našel." Potlačím závrať a pevně semknu víčka. "Proto přišel za Liamem do dílny?" Zašeptám. "Jo." Potvrdí. "Ale nemusíš mít strach, Liam mu tě nedá, proto se obrátil na mě. Požádal mě, abych vám sehnal doklady." Zamračím se. "Doklady? Copak chce odcestovat ze země?!" Vyjeknu nevěřícně. "Pravděpodobně, ale hádám, že to se brzy dozvíš, chtěl je mít u sebe do konce týdne."