Bastards |FF One Direction cz|

† Chapter_05

† Hi everybody!! :D Dnes vím přináším mega dlouhou kapiotolku, která se vím snad bude líbit :D

† Všem moc děkuju za votes, komenty a za to, že čtete, jste zkrátka úžasný a já vám to budu stále opakovat :D :3

† † †

Jsou tu dobrá rána, kdy se budíte ve vyhřáté posteli s úsměvem na tváři, ležící vedle svého přítele, kterého jen tak mimochodem milujete, a cítíte se šťastní, protože takhle to jednoduše má být.

No a pak jsou tu přirozeně i špatná rána, která doprovází bolest hlavy, ztráta vzpomínek a pocit nejistoty, s kterým ruku v ruce kráčí strach z vašich činů, kterých jste se dopustili pod vlivem alkoholu.

Nesnáším špatná rána.

Netuším, kde začínám a kde končím. Každičký kousek mého těla se ocitá pod náporem tupé, vtíravé bolesti, která se při každičkém sebemenším pohybu znásobí, omotávající má nervová vlákna jako hladový had, rdousící svojí nebohou oběť.

Kde to sakra jsem? Probleskne mi hlavou, když se po dlouhém přemlouvání donutím otevřít oči. Zaskuhrám a přetočím se na záda, bloudící pohledem po kávově hnědých stěnách ložnice, kterou nepoznávám. Zamračím se a s vydáním veškerých svých sil se mi podaří posadit. Z vedlejší místnosti, kterou identifikuj jako koupelnu, ke mně doléhá šumění vody a ložnicí se line vůně kávy. Nejistě se vymotám z peřin a ke svému uspokojení zjišťuji, že mám na sobě alespoň spodní prádlo.

Zavrávorám a rukou se přidržím nočního stolku, hledající ztracenou rovnováhu. Před očima se mi objeví mžitky, které se během chvíle rozplynou a já tudíž mohu pokračovat ve své cestě do koupelny.

"Joshi?" Vyjeknu překvapeně. Stojí zády ke dveřím, kolem pasu omotaný ručník, v ruce kartáček. Zdvihne hlavu a pohlédne do zrcadla nad umyvadlem, které mu umožňuje výhled až do ložnice, v jejíchž dveřích vyjeveně postávám.

"Dobré ráno." Ušklíbne se, pokračující v čištění svých už tak dokonale bílých zubů.

"Co-co tu dělám?" Zašeptám zmateně. "Přespáváš u mě." Pokrčí rameny, jako by to snad byla samozřejmost. "Proč?!" Nechápu. "Protože jsi to včera, respektive dnes ráno, trochu přehnala a já tě nehodlal pustit domů. Tvůj přítel-" Slovo přítel vysloví s neskrývaným odporem. "-by mě za to pravděpodobně zabil, což by mohl a ještě by si za to připsal zásluhy." Odfrkne si. "Nech toho." Zamručím, nemám ráda, když se do Harryho někdo naváží. "Jak si přeješ." Vyhoví mi a vyplivne pastu, vyplachující si pusu.

"Um, Joshi?" Hlesnu. "Ano princezno?" Věnuje mi zářivý úsměv, zatímco já se zamračím nad jeho oslovením. "My dva-" Zarazím se a nervózně si skousnu spodní ret. "-spali jsme spolu?" Povytáhne obočí a pobaveně se zašklebí. "Kéž by ses teď viděla." Uchechtne se a zklamaně zavrtí hlavou. "Bohužel. Nerad to říkám, protože se cítím fakt trapně, ale na sex nedošlo, usnula jsi." Překvapeně zamrkám. "Co prosím?" Zatváří se jako zmoklé štěně. "Nedívej se na mě tak." Zamumlá. "Prostě jsi v polovině odpadla, díky čemuž teď začínám pochybovat o svých schopnostech, ale raději to přisuzuji tvému podnapilému stavu." Zamručí a založí si ruce na vypracované hrudi. Do očí se mu dívej, sakra! Okřiknu se v duchu.

"Díky bohu." Vydechnu. "No promiň." Ohradí se dotčeně. "Tak jsem to nemyslela, kdybych nebyla s Harrym tak-" "Tak co?" Přeruší mě s náznakem úšklebku. Nasadím otrávený výraz a otočím se k odchodu, ale zastaví mě silné paže na mém pase. Otočí mě čelem k sobě, přitahující si mě do náruče.