Bastards |FF One Direction cz|

♦ Chapter_26

♦ Předem se omlouvám za kratší kapitolu, al zkrátka, času je málo, budu se snažit vám to co nejdřív vynahradit :D moc děkuju za votes a komenty zlata! jste nejlepší! :3 

                                                           ♦♦♦

♦ Liam's pov ♦  

"...dobrá práce. Jestli to takhle půjde dál, máš se na co těšit." Věnuje mi Rick přátelský úsměv a bez vyzvání se posadí na pohovku, rozhlížející se kolem sebe. Ještě nikdy v garáži nebyl, neměl potřebu mě navštěvovat a já mu za to byl na jednu stranu vděčný. Co se změnilo? Proč mě najednou potřeboval tak nutně vidět, když jeho obchody díky mě šlapou jak mají? 

"Nechci znít neslušně, ale co tu děláš?" Povytáhnu zvídavě obočí. Jeho neočekávaná návštěva mě zaskočila a značně znervóznila. "Přišel jsem pozdravit svého dobrého přítele, to se nesmí?" Ušklíbne se a jeho pohled zabloudí k Niallovi, chystajícímu v kuchyni večeři. "Nechodíš na návštěvy jen tak." Zamračím se, což Ricka náramně pobaví. "Jen tak ne, pravda." Přikývne. "Potřeboval bych s tebou probrat jistou záležitost." Pronese zamyšleně. "Fajn, dáš si něco?" "Whisky." Beze slova zamířím do kuchyně, kterou od obýváku dělí barový pult s našimi zásobami alkoholu a využiji chvilku Rickovi nepozornosti.  

"Nialle." Syknu potichu. "Hm?" Zamručí a vzhlédne od pánvičky, na které smaží kuřecí maso a zeleninu. "Potřebuju, abys šel za Avelin a pohlídal ji, Rick se o ní nesmí dozvědět." Zašeptám, aniž bych mu věnoval jediný pohled a i nadále se přehrabuji pod barem, hledající Jamsona. "Fajn." Povzdechne a bez dalších otázek mi vyhoví, mířící do ložnice.  

"Nemohl bys dělat barmana." Uchechtne se Rick, když mu po několika dlouhých minutách konečně donesu skleničku a poloprázdnou láhev drahé whisky. "Nic takového ani neplánuju." Odseknu a můj pohled zabloudí ke dveřím ložnice. "Taky by tě byla za barem škoda, tvé schopnosti jsou až příliš cenné a jak víš, já nerad plýtvám kvalitními zaměstnanci." Rukou si zajedu do vlasů a ztěžka dosednu do křesla naproti Rickovi. "Tak o čem se mnou chceš mluvit?" Zašklebí se a obrátí do sebe první sklenku whisky.  

"Jde o jednu dívku." Překvapeně zamrkám. "Cože?" Svraštím zmateně obočí, tohle nemůže myslet vážně. "Chceš snad ode mě rady? Protože co se mého milostného života týče, moc dobře na tam nejsem." Zalžu, díky Avelin jsme na tom momentálně kurevsky dobře a právě teď jsem mohl být v nebi, kdyby si to sem někdo nenakráčel a celé to nezkazil!   

"Vím, tvoje poslední holka skončila na hřbitově, hm?" Povytáhne obočí a následně si doleje whisky. Jestli mi ji celou vychlastá, budu požadovat kompenzaci. "Každopádně, nepřišel jsem pro rady, chci, abys mi našel jednu holku." Zacukají mi koutky. "Sorry, ale já nejsme seznamka." Neubráním se pobavenému úsměvu. "Ne ty idiote! Potřebju ji NAJÍT! Utekla a já ji chci zpátky!" Procedí skrz zaťaté zuby. "Copak, zapomněl jsi snad na vaše výročí?" Protočí oči a obdaruje mě vražedným pohledem. "Přestaň si ze mě dělat prdel, tohle je vážný! Zabila jednoho z mých mužů." Už teď mi bylo té ubohé holky líto, podepsala si rozsudek smrti. "Nic ve zlém, ale já holky nezabíjím, vyřiď si to s tou kurvou sám." Pokrčím rameny. "Važ slova Payne." Varuje mě, což tak úplně nechápu. Rickovi holky byly jen děvky na jednu noc a on sám se o nich nevyjadřoval nijak zvlášť hezky. Co ta změna?  

"Ona není kurva, je jiná." Pronese váhavě. "V čem konkrétně?" "Ve všem." Odvětí jednoduše. "Zabila jednoho z tvých lidí, pamatuješ?" Ledabyle pokrčí rameny. "Kdyby to neudělala ona, musel bych se o to postarat sám. Byl na mém seznamu, ten parchant mě obíral o zisky." Objasní. "A přestaň už s tím vyptáváním do prdele! Tohle není výslech." Zavrčí. "Prostě ji najdi!" Poručí mi. "A jak asi?! Znáš alespoň její jméno?" Přikývne. "Avelin."  

                                                           ♦♦♦

Proč mi to neřekla? Pomohl bych ji, ochránil bych ji! Nevěří mi? Bojí se mě? Tolik otázek na které nechci znát odpovědi, přestože po nich prahnu jako žíznivý po vodě.  

Zachmuřeným pohledem sleduji její drobnou tělo, choulící se v rohu pohovky a bojuji s nutkáním stáhnout si ji k sobě do náruče. Od Rickovi návštěvy uběhla už dobrá hodina, během které na mě ani jedinkrát nepromluvila. Zlobí se snad kvůli tomu, co se stalo v ložnici? Neudržel jsem se, nešlo to, ještě když na sobě měla jen ten zpropadený ručník! Ale líbilo je jí to, vzdychala, chtěla stále víc a já ji to hodlal dát, nebýt nezvané návštěvy.  

Zachytí můj pohled a natočí hlavu mým směrem. "Děje se něco?" Povytáhne obočí a mírně se zamračí. Ano, děje! Unesli tě, zabila jsi člověka a jen tak mimochodem se po tobě shání Rick, vynechal jsem snad něco?! Nahlas nic z toho samozřejmě neřeknu, kdyby o tom chtěla mluvit, svěřila by se mi, tak to dívky mají, ne? Pokud mě má sestra Gemma něco naučila, tak že ženská mysl je mnohem komplikovanější, než ta mužská. Vidí souvislosti i tam, kde zdárně žádné nejsou, jedinou větu si dokáží vyložit mnoha způsoby a především vše prožívají odlišně, než muži. Pomalu jsem začínal chápat, proč přede mnou mlčela. 

Každý život, vzatý mou rukou, si vybírá krutou daň. Jako by s duší toho mrtvého ubožáka odešel i kus mě samotného a zanechal po sobě jen temnou, zející díru. Jak se asi musí cítit ona?  

Vstanu a sledován jejím nechápavým pohledem zamířím do garáže, hledající po kapsách svůj iPhone.  

Nedám ji Rickovi, jestli se ji jen dotkne, zabiju ho! Ne, to by bylo už příliš pozdě, musím se o něj postarat ještě před tím, než ji stihne ublížit. Je to šílenství, hotová sebevražda, ale pro ní zemřu rád. 

"Louisi?" Rozespale zamručí a zívne. "Děje se něco?" Zamumlá. "Potřebuji tvoji pomoc."

♦ Prostá otázka, co Liam podnikne? Myslím, že je to naprosto jasné... :D 

♦ !NOT BASTARDS! Tak, teď trochu z jiného soudku :D Už delší dobu pracuji na projektu She a zajímalo by mě, jestli by jste se rádi vrhli na čtení? :O Tentokrát se nejdná o tématiku mafie atd. ale spíše humroný a krapet zamilovaný příběh, mám už v zásobě extra dlouho, první kapitolu, která vydá za přibližně tři běžné (2550 slov) a jsme připravená začít okamžitě publikovat, měli by jste zájem? :O