Bastards |FF One Direction cz|

† Chapter_16

† Po dlouhé době jsem opět tu! Omlouvám se, že to tak trvalo, ale blíží se prázdniny a pro mě začínají zkrátka už teď a užívám si, jak jen to jde :D KAždopádně, tady máte další díl ,doufám, že se bude líbit :)

† † †

†Liam's pov†

Sebeovládání nepatří mezi mé nejsilnější stránky a upřímně? V mém světě je to spíše k užitku, než-li ke škodě.

Ona skutečnost, že stojím tváří v tvář tomu mexikánckýmu zmrdovi a váhám se stisknutím spouště, místo toho abych ho bez rozmýšlení odpravil, je v mém případě přinejmenším pozoruhodná. Zasloužil bych si potlesk, nebo alespoň významné poplácání po rameni, ale jediné, čeho se dočkám, je Avelinin káravý pohled, bez kterého bych se klidně obešel.

"Rád tě zase vidím." Ušklíbne se rádoby hezounek v saku od Gucciho, který se ještě před půl rokem honosil titulem krále Bronx. Ve vězení by měl rozhodně na pilno, však víte jak to myslím.

"Škoda, že nemůžu říct to samí." Odvětím, pevně svírající pažbu Avelininy pistole. "Jak rychle se ke mně obracíš zády příteli." Zavrtí Rick zklamaně hlavou, ale v očích mu pohrává pobavení. Mé provokování si náležitě užívá a nepředpokládám, že by s tím hodlal přestat.

"My dva nikdy nebyli přátelé." Zavrčím. "No, když sis ode mě bral prachy, choval ses velmi přátelsky." Namítne, ve tváři pobavený výraz, který bych mu nejradši teď a tady ustřelil. Počkat, vždyť co mi v tom brání?

Odjistím pojistku, nabiju a zdvihnu pravačku, mířící na ten jeho ksicht, s kterým by mohl s fleku dělat v reklamním průmyslu.

"Hou-hou-hou-klídek hoši." Vmísí se mezi nás Avelin, ruce zdvižené ve smířlivém gestu, snažící se tak uklidnit vypjatou situaci. "Ráda bych vás upozornila, že tady jste v MOJÍ dílně-" Zdůrazní přivlastňovací zájmeno MOJÍ, aby tu náhodou nedošlo k nějakému omylu. "-a budete se tu řídit MÝMI pravidly!" Pronese varovným tónem, načež mi věnuje významný pohled. "Žádné zbraně-" Zavrčí a přesune svůj pohled k Rickovi. "-ani žádné vyhrožování. A jestli se vy dva neumíte chovat civilizovaně a nedokážete potlačit tu svoji primitivní potřebu se navzájem pozabíjet, fajn! Do toho, ale běžte si s tím laskavě ven!" Máchne rukou k vratům garáže.

Ani jeden z nás se nepohne, jen se nadále mlčky obdarováváme vražednými pohledy. Ugh-už znám důvod, proč ten zkurvysyn ještě stále dýchá, ona je tím důvodem.

Kdybych teď Ricka zabil, Avelin by potom pravděpodobně zabila mě a mrtvej se ji asi jen těžko budu snažit získat zpátky, což je to jediný, o co stojím. Druhá šance, kterou už neposeru, víc od života nežádám.

Zatímco Rick se tváří jako to největší neviňátko, má maličkost na něj i nadále míří odjištěnou a nabitou zbraní, což se Avelin ani trochu nezamlouvá.

"Řekla jsem-" Několika svižnými kroky se dostane do mé těsné blízkosti a než stihnu zareagovat, pistoli mi prudce vytrhne. "-žádné zbraně!" Křikne podrážděně a pistoli zajistí.

"Myslím, že je nejvyšší čas, abys odešel." Promluví Rick posměšným tónem. "Naser si!" Zamručím. "Ty tu už nerozhoduješ." Ušklíbnu se, snažící se ho vyprovokovat, marně. "To je pravda, Avelin?" Otočí se jejím směrem.

"Liam nikam nepůjde." Překvapeně zamrkám, popravdě jsem čekal, že mě vyhodí. "A už toho laskavě nechte, nemám na vás náladu. Jsou tu důležitější věci, o které se musím postarat a hlídaní vás dvou to opravdu není." Vydechne unaveně a zamíří k schodišti do patra. "Tak jdete?" Křikne za námi.