Mystery: Fairytale Gone Bad

Azkaban

Tady ostraha věznice RAT. Máte povolení přistát, pane Starku.

„Věznice?"

Tony se po mně ohlédne.

„Někdo musí vědět, kam Rogers letěl."

„Ty víš, že to nevím?"

„Znám ho. Nikdy nikomu neříká všechno. To má..."

„Od Furyho."

V tom se před námi z moře vynoří věznice.

„Tohle asi navrhoval stejný architekt jako Azkaban, co? Chybí jen mozkomorové."

Když vystupujeme, tak slyším Tonyho potlačovaný smích.

„Tak co? Soubory došly? Přesměrujte všechny satelity a začněte hledat toho pravého Rogerse."

Tony se baví s Rossem a já se držím vzadu.

„Myslíte si, že vás budu poslouchat po tom fiasku v Lipsku?! Naštěstí nejste v jedné z těch cel. Což neplatí o paní Rogers."

To ke mně přistupují dva vojáci a chytnou mě za ruce.

„Tohle jsme si nedomluvili, Tony!"

„Okamžitě ji pusťte. Je na naší straně."

Odhodím je od sebe. Stoupnu si před Rosse.

„Nechci dostat kapitána Rogerse a Barnese o nic míň než vy. I když to bude znamenat, že můj manžel skončí tady. Furt lepší než na vojenském hřbitově. A proto potřebuju dostat toho druhého Rogerse. Nejlépe pod drn. A věřte mi, že není moc lidí, kteří by ho tam dostat dokázali. Chcete jednoho z nich zavřít tady? Poslužte si. Ale pak to nikdy neskončí. Abattoir se nezastaví, dokud neuvidí mého manžela na kolenou. A Steve se jen tak nepodvolí, to mi můžete věřit. Rozumíte mi, plukovníku?"

V tom se Ross začne usmívat.

„Pojďte za mnou."

Tony se na mě podívá. Chytnu ho podpaží a vydáváme se za Rossem.

„Takhle to vypadá, když někomu ovládnu mysl."

„To není špatná schopnost."

Usmějeme se na sebe. Pak si ale na jedné z obrazovek všimnu Wandy. Spoutané jako nebezpečné zvíře. Takhle jsem mohla skončit i já.

Když vstupujeme k celám, ozve se potlesk.

„Vizionář, vážení. Vizionář. A jeho pravá ruka, co se tváří jako kamarádka. Jsou tady. Vidí všechno a ví, co je pro vás dobrý, ať se vám to líbí nebo ne."

„Dej pokoj, Bartone, Jamie?"

V tu chvíli se vypnou všechny kamery.

„Netušil jsem, že vás zavřou zrovna sem."

„A já do dneška o tomhle Azkabanu neměla ani tušení."

„Ale že nás zavřou, to jste věděli."

Smutně kývnu.

„Ale ne do téhle šílený podmořský věznice pro maniaky. Tohle je vězení pro skutečné..."

„Zločince, Tony? Myslím, že tohle slovo hledáš. Ne? To jsem já kdysi nebejval. Ani Sam, ani Wanda. Ale teď jsme tu."

„Porušili jste zákon. Já vás nenutil. Četli jste to a porušili. Tak to je. Jsi dospělej. Máš ženu a děti. Nechápu, proč jsi na to nemyslel, než jsi se přidal na špatnou stranu."

Odkašlu si.

„Steve je taky dospělý. Taky má ženu a děti. A v téhle válce není žádná špatná strana, Tony."

„Dávejte si na ně pozor, lidi. Ještě z vás něco vytáhnou."

Přitočím se k Bartonovi.

„Steve to dělá kvůli svému bratrovi. Už jednou jsi mu pomohl ho najít. Co pomoct teď mě? Pokusím se vás odsud dostat. Slibuju. I kdyby to bylo to poslední, co udělám. Ale teď to nejde."

„Hank Pym vždycky říkal, že Starkům se nedá věřit."

„A ty jsi kdo?"

„To snad ne. Jamie, tak řekni něco."

„Potřebuju najít Steva. Dřív, než se najdou navzájem."

„Co?"

Scott byl mimo jako vždycky. Clint ani Scott nic neví. Ale Sam...

„Jak je Rhodesovi?"

Tony se u jeho cely zastaví.

„Zítra ho převezou na operaci, takže držím palce."

„Nepotřebuješ něco, ptáčku? Nepotřebuje kdokoliv z vás něco?"

„Hrajete si na poldy? Stark jako ten zlý a Jameson ten hodný?"

Chytnu se mříží.

„Potřebuju vědět, kam letěl Steve. Aby byl v cele vedle tebe, a ne na hřbitově vedle Peggy."

„Tak to si sežeň pořádnýho zlýho poldu."

V tom je Sam přišpendelný ke stropu.

„Fakt sis myslel, že Tony je ten zlý polda? Furt mě někdo podceňuje," odhodím Sama na mříže, „ale já umím být zlá."

Začnu ho pomalu dusit.

„Chci Steva zachránit. Chci ho živého. Celý to způsobil jeho bratr, který mu vyhrožoval, že mu sebere všechno, co je mu drahé. Nedopustím, aby mu zkřivil jen jediný vlas. Takže mi teď koukej říct, kam letěl!"

Pustila jsem ho. Tony mě vystřídal.

„Chybil jsem, Same, přiznávám. Ubezpečuju tě, že nás nikdo neodposlouchává. O to se Jamie postarala."

Sam vstal a mnul si krk.

„To zírám."

„Kapitán je sice poněkud mimo, ale bude potřebovat pomoct."

„Same, Steve ví, že jsem s Tonym. Sám mě k němu poslal. Ví, že bude potřebovat pomoct."

„Řeknu vám to, ale poletíte jen vy dva. Jako přítel a milující žena."

„Tss. Copak jsem něco jiného?"

Sam se nad mou poznámkou ušklíbl, což bylo dobré znamení.

Šli jsme zpátky k letadlu, když si mě odchytl Ross. Držel mě tak pevně, že bez toho, abych mu dala ránu elektřinou, bych se z jeho sevření nedostala.

„Nemyslete si, že nevím, proč nemáme záznam z vaší návštěvy. Takže řekl vám některý z nich něco o Rogersovi?"

„Pusťte mě. Můžete být klidně prezident, ale nemáte právo ubližovat ženě."

To zasáhl Tony.

„Nic nám neřekl. Poslal nás k čertu. Letíme zpátky na základnu, ale kdykoli zavolejte," Tony mě vzal za ruku a zuřící mě odtáhl k vrtulníku, „dám vás na čekačku. Líbí se mi, jak to bliká."

Když se za námi zavřeli dveře, chytil mě za ramena.

„Potřebuju, abys vytvořila elektromagnetickou fatamorganu."

„Vrtulníku, který letí zpět k základně. Tony, já to nikdy nedělala."

„Proto jsem rád, že zuříš. A Ross je rád, že jsem tě odtáhl dřív, než z něj byla hromádka popele."

Soustředila jsem se, jak nejvíc jsem mohla. Vedle našeho vrtulníku se postupně začal zjevovat druhý, který ale letěl opačným směrem.

„Pro jistotu jsem nás zneviditelnila. Moc dlouho to ale neudržím."