Mystery: Fairytale Gone Bad

Musíš bojovat

Hraju si venku s Oliverem, když ke mně přijde Sam.

„Jsi v pořádku?"

Utřu si oči od slz.

„Samozřejmě. Vždyť se nic nestalo. Vždyť jde jen o mou rodinu. Vzlyk."

Obejme mě.

„Děkuji, Same."

„To je pokrok. Řekla jsi mi jménem."

„Jak jsem se mohla tak zmýlit, ptáčku jarabáčku."

Trochu se pousměju a dál se dívám na Olivera, který se snaží chytit motýla.

„Bude to dobrý. Steve se za tebe pere."

„Já vím. Ale stejně... Hlas jednotlivce nepřekřičí hlas davu. A dav 117 států nepřekřičí ani Steve."

Rozbrečím se naplno a Sam odchází zpátky. Nikdo to nemůže pochopit. Vždyť mám jen strach o svou rodinu. V tom se Sam vrací zpátky.

„Steve... Myslím, že jde o Peggy."

Stojí opřený o zábradlí.

„Steve."

Podívá se na mě se slzami v očích. Obejmu ho.

„Kdy má pohřeb?"

„Za tři dny v Londýně."

„Měl by ses jít balit."

„Ale nemůžu tě nechat napospas těmhle..."

„Já si poradím, věř mi."

V tom cítím, jak mi brečí na rameně.

„Bude to dobrý."

Hladím mu záda.

„Já vím, že to bolí. Ale časem se to spraví."

„Já vlastně ani nevím, proč brečím. Miloval jsem ji? Tím si teď nejsem tak jistý. Byla to hezká vzpomínka na minulost. Přijde mi jako by s ní umřely veškeré vzpomínky na staré časy."

„Pamatuješ, jak jsi za ní byl se mnou?"

Podívá se na mě.

„Samozřejmě. To bylo ten den, co jsme se viděli po té oslavě."

„Ano. Tehdy mi řekla, že tě nemám nechat odejít. Že mě miluješ. A taky to, že já miluju tebe. Otevřela mi oči. Bez ní... Myslím, že bych se neodvážila to znovu zkoušet."

Dá mi krátký polibek.

„Zatím to vypadá, že žili šťastně až do smrti se na nějaký čas odkládá."

„V dobrém i ve zlém. Tak hold začneme tím zlým, a to dobré přijde."

Balil si oblek a nějaké další věci na cestu.

„Pojedu s tebou."

Položila jsem svou tašku na postel vedle té jeho.

„Je hezké vědět, že si zabalíš rychleji než já, ale ne. Nechci, abys jezdila. Ne teď. Musíš bojovat."

„Dobře. Ale řeknu Samovi, ať jede s tebou. Nebo Nataša."

„Tu s sebou taky nechci. Postavila se na Starkovu stranu."

„To jí nemůžeš vyčítat."

„Ale můžu."

Navrch tašky dává kompas. Beru ho do rukou. Už jsem ho u něj viděla a vím, že tam má fotku Peggy. Možná proto mi ho nikdy nepůjčil. Když ho ale otvírám, je tam jiná fotka. Fotka mě s Oliverem a Sky. Úplně první fotka potom, co jsme Sky adoptovali. A dole je napsáno Zkus to znovu. Rychle ho házím zpátky, aby si Steve nevšiml, že jsem si ho prohlížela. Ten se mezitím vrací s uniformou a štítem.