Weasley a Blacková?

Náhrdelník

Další týdny plynuly v klidu. S Georgem jsme se scházeli buď u mě v pokoji, na louce a nebo jsme se vytratili někam na procházku. Samozdřejmě tajně. Nechtěli jsme, aby to ostatní ještě věděli. Všude ve vzduchu byla vánoční atmosféra a já Vánoce miluju! Taky jsem se hodně sblížila s Hermionou. Trávila jsem s ní víc času než s Georgem a to už je co říct. Dnes už zbývá jen jeden den do Vánoc a jelikož jsem zapomněla na pár dárků tak jdeme s Hermionou do města nakupovat. Bylo to fajn. Hodně jsme se nasmáli. Už mi zbývá jen dárek pro George, ale ten mám perfektně vymyšlený. Mám v plánu mu koupit mikinu o které teď pořád mluví. Má na sobě potisk jeho oblíbeného famfrpalového týmu, ale George si ji nekoupí, protože je trochu dráha, ale chci být skvělá přítelkyně a taky mám dost našetřeno z letní brigády ve Francii, když jsem tam ještě bydlela s babičkou kvůli škole a kvůli tomu, že byl táta hledaný. Takže jako poslední jsme se s Hermionou vydali do Famfrpálového krámku na konci ulice. Našla jsem tu mikinu a dokonce v Georgově velikosti.

"A to máš pro koho?" zeptala se Hermiona. Trochu jsem znervózněla, ale věděla jsem, že ona nic neřekne.

"Hermiono, prosím slib mi, že tohle nikomu neřekneš."

"Přísahám na křivonožku." odpověděla.

"Je to pro George." řekla jsem

" A proč mu kupuješ dárek. Vždyť jste se teprve teď seznámili a ani jednou jste se nebavili." řekla Hermiona tázavě

"My jsme tak trochu lhali. Známe se už od prvního dne co jsem nastoupila do Bradavic a dokonce spolu chodíme." řekla jsem a odvrátila zrak na paní prodavačka, která mi dávala tašku s mikinou

"Cožeee? Ty a George? Jako hodíte se k sobě úplně úžasné. Všichni to říkají, ale nemyslela jsem si, že spolu opravdu jste." řekla Hermiona nadšeně

"Hermiono. Trochu tišeji prosím. A jak to myslíš, že to říkají všichni?"zeptala jsem se

" No říká to Fred, Ron, Ginny, Harry, tvůj táta a hodně ostatních členů řádu. "když tohle řekla, tak mě to zahřálo u srdce.

" Tak pojď už musíme zpátky. "řekla jsem nadšeně a Hermiona se začala smát.

Když jsme došli domů s Hermionou jsem se rozloučila a šla do pokoje. Začala jsem si tam zabalovat dárky, co jsem dnes na poslední chvíli koupila a zabalené jsem je schovala do skříně. Chvíli jsem ležela na posteli a pak někdo zaťukal na dveře. Myslela, že to je George nebo táta, tak jsem šla otevřít, ale za dveřmi stala Paní Wesaleyová.

"Mohu dál zlatíčko?" zeptala se s úsměvem od ucha k uchu

"Jistě paní Wesaleyová, pojďte." řekla jsem a zavřela za ní dveře. Paní Wesaleyová se posadila do jednoho z křesel a já se posadila do druhého naproti ní.

"Claro, už jsem ti říkala, at mi říkáš Molly, když mi říkáš paní Wesaleyová tak se cítím stará."

"Ale vy nejste stará paní...." zarazila jsem se
"Ty nejsi stará Molly." opravila jsem se

"Děkuju, ale nějaká léta už mám za sebou. Přišla jsem s tebou něco probrat." řekla klidně

Trochu jsem se bála co to bude. "Dobře. Co chcete probrat Molly?" zeptala jsem se

"Víš všimla jsem si jak se na tebe George dívá a taky jak se díváš ty na něj. Chtěla jsem se jen ujistit, že se ve vztahu chová slušně a že jsi s ním šťastná." řekla a mně se najednou zatočil svět.

"Molly, ale my dva.. To.. Ne my dva jsme... No nejsme..." Tak jsem tam že sebe koktala

"Claro. George je můj syn. Znám ho jako svoje boty a ty vaše zamilované pohledy nikdo nepřehlédne, kromě tvého táty, ale je to chlap. S tím se nic nedá dělat a ty jsi jeho jediná dcera, takže se tě snaží chránit. Navíc, jsem vás včera večer viděla na louce. Neboj nikomu to neřeknu. "řekla a já nevěděla co odpovědět, tak jsem ji prostě jen objala. Miluju její objetí.

" Děkuju." pošeptala jsem ji, když jsem se vracela zpět na svoje křeslo.

" Prosímtě zlato nemáš vůbec zač. Jsem moc ráda, že jste vy dva šťastní. "pak se podívala na hodinky na svém zápěstí a vykřikla.

" To už je osm hodin?! Budu muset jít. Jsem moc ráda, že jsme si spolu promluvili. " vstával z křesla a mířila ke dveřím.

" já taky Molly. Uvidíme se zítra ráno na Vánoce. Už se moc těším. "řekla jsem a otevřela ji dveře.

"Mimochodem jaká je tvá oblíbená barva?" zeptala se než odešla

"Asi tmavě modrá proč?" zeptala jsem se

"jenom tak. No nic já už půjdu, ať George za tím oknem nezmrzne." řekla a odešla. Zavřela jsem dveře a utíkala o oknu. Vážně tam čekal na koštěti. Nechápu jak to paní Wesaleyová mohla vědět. Vždyť byla k oknu celou dobu zády. George vletěl dovnitř a já za ním zavřela okno, protože venku je hrozná zima.

'Co máma chtěla? Málem jsem tam zmrzl. "zeptal se George, když ze sebe sundával bundu.

" Ale nic. Jenom něco o zítřejším obědě po rozbalování dárků. "řekla jsem

" Uff.. Už jsem se lekl, že něco ví. Ona tady na tohle má šestý smysl. Nechápu to. "řekl a vzal si mě do náruče a lehl semnou na postel.

"Hele ohledně toho, jestli nejsi připravený, klidně řekni ne, ale myslím, že už by jsme to mohli zítra říct rodičům." řekla jsem

"Vlastně jsem nad tím taky trochu přemýšlel a říkám si proč ne? Klidně bychom jim to mohli říct zítra ráno u dárků." řekl George

"To by bylo úžasný." řekla jsem. Musím uznat, ten kluk je úžasný.

"a ještě pro tebe mám dárek. Nechci ti ho dávat přede všema. Je to jenom taková blbost, ale doufám, že se ti bude líbit." řekl a podal mi malou krabičku. Když jsem jí otevřela byl tam krásný náhrdelník. (viz obrázek nahoře)

"Gerogi je nádherný. Přines mi ho prosím." řekla jsem. Nadzvedla jsem si vlasy a cítila Georgrův teplý dech na mém krku. Když mu ho připl, tak mě začal líbat na krku. Jemně a romanticky.

"Počkej. Taky pro tebe něco mám." šla jsem ke skříňky a vytáhla zabalený dárek s jeho nadepsaným jménem. George si ho vzal a začal rozbalovat.

"To nemůžu. Vždyť je strašně dráha. Claro, to nejde." řekl sklamaně

"Georgi. Vem si to. Koupila jsem ti to, protože jsem chtěla, takže si to necháš a nebo hned teď odejdeš." řekla jsem a šla blíže k němu. George se mi toužebně podíval do očí, chtěl mě za boky a rychle si mě k sobě přitáhl. Začal mě líbat na tváře, pak pokračoval na mě rty, odtud na můj krk a skončil u mého výstřihu. Pevně mi stiskl hýždě a pokračoval v líbání na krku. Vjela jsem mu rukama do vlasů a zatáhl ho trochu dozadu, aby se zaklonil a já mu viděla do obličeje. Když jsem se mu podívala do těch krásných čokoládových očích viděla jsem tam plamínky neskutečného vzrušení a touhy. Hned jsem ho začala líbat a odtáhli jsme se od sebe asi až po deseti minutách. Pak jsme spolu leželi na posteli a objímali se.

"Už je pozdě, měl bych jít. Těším se na zítřek, až jim to řekneme."rekl George a zvedal se z postele.

" Já taky. Zítra už sem nebudeš muset chodit po tajnu a když budeš chtít, mohl by jsi tu i přespat. "řekla jsem s šla mu otevřít okno.

" To mi věř, že toho využiju. " vzal si koště dal mi pusu na čelo a odletěl.

Chtěla jsme se zeptat, jestli by vám vadilo, kdybych do příběhu zapojila víc sexuálních scén?

Dkeuji za hvězdičky a komentáře
Claire 💗