Weasley a Blacková?

Proč Zrovna On?

Když jste vešli do třídy a začala hodina učitelka zvolala. "Jelikož jste spojení pátý ročník Havraspáru a 6 ročník Nebelvíru, tak jakožto starší, pomůžete mladším z Havraspáru. Rozdělím si vás do dvojic. Chand a Jordan. Weasley a Luna. Wood a Blacková. Hlásila tam další jména, ale to už jsem neřešila. Proč zrovna on? Zašeptám si v duchu.

Přistoupil ke mně asi o třičtvrtě hlavy vyšší, pohledný brunet a podal mi ruku "Já jsem Oliver." usmála jsem se a potřásla mu rukou "Jsem Clara." začala jsem si říkat, že je snad nemožný, že je tady v Bradavicích tolik hezkých kluků. Pořád jsem během hodiny ujíždela nenápadně pohledem na George. Vypadal zaneprázdněně a stříhal si tam květinu. Během hodiny jsem se hodně s Oliverem spřátelila a hodně jsme se nasmáli. Dokonce jsme se domluvili, že se dneska sejdeme před hlavní místnosti a půjdeme se projít po školních pozemcích.

Když hodina skončila, tak jsme s Cho měli ještě 4 hodiny, ale ty už jsem neřešila. Celou dobu jsem přemýšlela, jak se těším, až půjdu s Oliverem ven.

Všechny hodiny jsem si s utrpením odseděla. Pak skončila poslední hodina a se usmála. Myslela jsem, že jen v duchu, ale asi to viděli všichni... Musí si myslet, že jsem divná.

S Cho jsme si šly zanést učebnice na pokoj a poté jsme se vidali na oběd.

"Závod?" zeptala jsem se. "Platí" real Cho. "3...2...1...TEĎ." řekli jsme obě naráz. Utíkala jsem co to šlo, ale tak, abych opět někoho nesrazila. Když jsem doběhla před velkou síň, uviděla jsem, že Cho je pár metrů za mnou. Když doběhla celá udýchaná tak jsem se usmála a prohlásila jsem "vyhrála jsem!" Cho se jen usmála a vidali jsme se ke stolu. Když jsem si sedla a dávala si na talíř kousek kuřete s bramborovou kaší, zahlédla jsem Olivera jak se baví s Georgem. Po chvíli se Oliver otočil na mě a usmál. George se koukl, kam Oliver dívá a uviděl mě jak vyplazuju jazyk na Olivera. Nijak to neřešil, jen odvrátil otrávený pohled.

Když jsem dojedla Oliver za mnou přišel, podal mi ruku, aby mi pomohl vstát a zeptala se "Můžeme slečno Blacková?" zasmála jsem se "S potěšením pane Woode." Cho se nás koukala jak na blázny. Já ji jen zamávala a za chvíli jsme jí zmizeli z obzoru.

Procházeli jsme se kolem rybníka a povídali si o nejrůznějších věcech. Zjistila jsem yze Oliver má mladší sestru a mladšího bratra. Je mu 16 a je kapitán famfrpálového týmu.

"Claro a jaké to vlastně bylo v Krásnohůlkách?" zeptal se mě Oliver

"Nooo... Měla jsem tam spoustu kamarádek a dalo by se říct, že jsem tam byla celkem oblíbená. Kluci na naší školu nechodili. Byla jenom pro dívky, ale já chodila se synem ředitelky, který se někdy přišel do školy podívat, ale nikdo nevěděl, že se tam tajné vkrádá ke mně minimálně třikrát do týdne." zasmála jsem se a potom trochu zesmutněla." Trochu se bojím, že mě tu nebudou lidi brát a nebudou mě mít rádi."

Oliver se sarkasticky zasmál" To myslím vážně? Už teď si o tobě každý kluk povídá, že jsi nejhezčí holka v Bradavicích."

Udiveně jsem se na něj podívala" Vážně? "

"Jasně. Každý kluk je na mě naštvaný, že jsem tě dostal jako dvojí do bylinkářství, protože si každý tajné přál, aby tě dostal. Ale bacha na zdejší kluky, většině jde jen o jedno. Ale to ty nemusíš řešit, když máš přítele ne?"

"Víš já se s ním před odjezdem rozešla. Vztahy na dálku nemají smysl."

Oliver se usmál, ale snažil se to zakrýt kašlem. Já si toho, ale všimla.

"Ty se hodně bavíš s Georgem?" zeptala jsem se, abych prolomil ticho. Nebyli to trapné ticho, jenom jsme byli ponoření ve vlastních myšlenkách.

"Celkem jo. Jsme spolu na pokoji, hrajeme ve stejném týmu a známe se už od začátku Bradavic. Je to můj nejlepší kamarád. Proč se ptáš?"

"Já jenom, že jsem vás dneska viděla, jak jste se bavili u oběda a pak jste se na mě oba podívali."

"jooo tohle... Já mu tak trochu básnil o tom, že s tebou jdu ven, aby žárlil, ale s ním to ani trochu nehlo." tahle slova mě trochu zamrazila u srdce. Já se zakoukám do jediného kluka co mě nechce. To je výborný.

Začalo se stmívat a ochlazovat, tak jsem navrhla, že se vrátíme do hradu a Oliver souhlasil.

Oliver mě doprovodil k Havraspárské věží
" Děkuju za doprovod a za dnešek. " usmála jsem se.

"Nemáš vůbec zač. Užil jsem si to. Doufám, že si to brzo zase zopakujeme." poté mě na rozloučenou obejmul a já se trochu začervenala.

Oliver odcházel a po pár metrech na mě křikl "Hele Claro nechtěla by jsi se v sobotu přijít podívat na nás famrfpálový trénink?" viděla jsem, že je z toho trochu nervózní.

"Moc ráda" usmála jsem se

"Dobře v 1 tě budu čekat na hřišti." poté utíkal na svoji kolej.

Odpověděla jsem orolovi na otázku a vešla do společenské místnosti kde seděla jenom Cho s Lunou.

Cho se hned začala vyptávat jaké to bylo "Co jste dělali? Proběhlo něco? Líbí se ti? Všechno mi musíš vyprávět."

Neměla jsem ji to za zlé a odpověděla jsem jí "Byli jsme se projít a jen jsme si povídali. Nic neproběhlo, kromě toho, že mě pozval, abxh se v sobotu šla podívat na jeho trénink. Nelíbí jsme jen kamarádi."

Chvíli jsme si s holkama povídali a pak jsme šli spát.