Weasley a Blacková?

První Rande

Ráno mě vzbudilo kouzlo, co paní Weasleyová poslala do všech pokojů, aby jsme se nachystali a v devět byli dole. Dala jsem si na sebe uplé červené šaty a makeup sladida do červené. Udělala jsem si vysoký culík a bylo za pět minut devět, tak už jsem vyrazila dolů. Pár lidí už tam bylo, ale ne všichni. Dárky jsem tam poslala ještě včera večer po skřítkovi, ale málem jsem na to zapomněla. Když všichni přišli tak jsme se usadili ke stolu a Ginny rozdávala dárky, co byli pod stromečkem. Nečekala jsem, že toho dostanu tolik, ale nejvíc mě potěšil tmavě modrý svetr se zlaté vyšitým C. Bylo mi jasné, že je od paní Weasleyové, protože všichni v jejich rodině takový mají akorát v jiné barvě a s písmenem jejich jména. Tak už chápu, proč se ptala na oblíbenou barvu. George seděl vedle mě a pošeptal mi.

"Jsi připravená?"

Hned jsme věděla co myslí "Jsem." pošeptal jsem mu a George vstal, odkašlal si, aby na sebe upozornil. Chytil mě za ruku a já se postavila vedle něj.

"Chtěl bych vám oznámit, jak jsem se dověděl, tak všichni se pořád bavíte o tom, jak by jsem se já a Clara k sobě hodili, tak bych vám chtěl oznámit, že už nemusíte myslet na to, jaké by to bylo, kdybychom spolu chodili, protože my spolu chodíme." oznámil a já mu pevné stiskla a usmála se.

" Jsem z vás moc šťastná děti moje. " řekla paní Weasleyová a objala nás.

" Všichni jsme z vás moc šťastní. " řekla Hermiona s úsměvem a všichni souhlasně kývali hlavou. Pak jsem se otočila na tátu  protože jeho reakce jsem se bála nejvíce, ale ten na nás jen hleděl a po chvíli řekl.

" Jsem za vás rád. Doufám, že spolu budete šťastní a že vám to dlouho vydrží. Georgi mohl by jsi po snídani soukromě na slovíčko?" řekl táta

"Jistě." odpověděl George nervózně. Chvíli jsme ještě seděli a jedli a pak všichni šli do pokoje. Celou půl hodinu jsem v pokoji nervózně seděla, protože jsem se bála, co táta Georgovi chce. Po té strašně dlouhé půl hodině někdo zaklepal na dveře a já šla rychle otevřít. Stal tam George s velkým úsměvem a šel si sednout ke mně na postel.

"Musím uznat, že z tvého táty jde strach. Je to skvělej chlap a mám ho rád." řekl

'To jsem ráda. Strašně jsem se bála. "řekla jsem a šla si sednout za ním. Chvíli jsme jen tak leželi na posteli a probírali blbosti.

"Co by jsi chtěla dneska dělat?" zeptal se George

"Nevím. Být s tebou?" řekla jsem

"Skvělý, takže nemáš žádné plány." řekl a pořád mě hladil na zádech

"No. Nemám. " řekla jsem, když jsem ležela s hlavou položenou na jeho hrudi

"Fajn. Tak vstávej, převlékni se a za půl hodiny buď dole v kuchyni." mrkl na mě a vstal

"Počkej co? Kam jdeme? Co si mám obléct?"

"Překvapení a vem si třeba šaty to je jedno." řekl a odešel z pokoje. Začala jsem se malovat a vlasy si nechala rozpuštěné. Oblékla jsem si pohodlné červené šaty s výstřihem, vzala si červenou kabelku a šla dolů. Na nohách jsem měla červené podpatky, se kterýma se ty schody moc dobře dolů nešli, ale George byl vysoký, a jestli jsem nechtěla vedle něj vypadat jak dítě, tak jsem je musela vzít. Zajímalo by mě kam půjdeme. Když jsem vešla do kuchyně, Geroge už seděl v křesle a čekal na mě. Když mě uviděl prohlédl si mě od hlavy až k patě.

"Moc ti to sluší." pronesl a šel mě obejmout. Dal mi pusu a já mu odvětila

"Ty taky nejsi k zahození." usmála jsem se a taky jsme mu dala pusu. Měl na sobě úplně černé kalhoty, černé boty a bílou košili zastrčenou do kalhot a pár rozepnutých vrchních knoflíků.

"Konečně už výškově nevypadáš jako moje mladší sestra." zasmál se a já mu vrazila pěstí do ramene. "Fajn tak pojď jdeme." když jsme chtěli odejít z kuchyně zastavil nás tam táta s Molly.

"Kam se chystáte hrdličky?" zeptala se Molly

"To bych taky ráda věděla." odvětila jsem

"To je překvapení. Řekněme, že ven na výlet." řekl George

Georgi. Ty doufám, že splníš to, na čem jsme se posledně domlouvali a ty. Zlato, vypadáš úžasně. Ahh.. Vypadáš přesně jako tvoje matka. " usmál se táta. Objala jsem ho a pak jsme s Georgem vyrazili.

"Řekneš mi už konečně kam jdeme?" ptala jsem se, když mě vláčel že dveří ven.

" Vážně se znovu ptáš? Ne, neřeknu. Panebože Blacková nech se překvapit. " řekl, chytil mě za ruku a někam jsme se procházeli. Nakonec jsme dorazili do nějaké restaurace. Musím uznat, že byla krásná.

" Tak jsme tady." oznámil George "Počkej tady minutku, jdu něco vyřídit." oznámil a šel za paní co stála u pultu. Něco s ní řešil a pak nás paní dovedla ke stolu. Já jsem si objednala salát s kuřecím masem a George si objednal lososa s oblohou. Bylo to kouzelné. Povídali jsme si úplně k všem co nás v tu dobu napadlo a byli jsme tam asi hodinu. Když jsme odcházeli chtěla jsem zaplatit, ale George mě nenechal. Řekl, že platí on a konec. Když zaplatil, odešli jsme z restaurace, myslela jsme si, že už půjdeme domů, ale George nás vedl úplně opačným směrem.

"Kam to jdeme Georgi?" ptala jsem se

"Ještě jedno poslední překvapení Blacková." odpověděl a přitom mě držel kolem ramen jednou rukou a šli jsme. Po asi deseti minutách chůze jsem uviděla London Eye. Vždycky jsem tam hrozně chtěla jít, ale nikdy nebyla příležitost.

"Tak jsme tady." řekl George s úsměvem

"Počkej cože? London Eye?" vyhrkla jsem

"Vždycky jsi sem hrozně chtěla jít." řekl George a šel si semnou stoupnout do řady

"A to víš jak? Nikdy jsem ti to neříkala." odpověděla jsem

"Možná jsem se trochu poptal." odpověděl s úsměvem

"A koho?" zeptala jsem se

"Psal jsem Cho a Luně." odpověděl a nastupoval semnou do kabinky London Eye

"Ty dvě zrádkyně." usmála jsem "Vždyť už o mě toho víš strašně moc."

"Ale pořád ne všechno, Blacková." usmál se a dal mi pusu na čelo. "Snad se ti naše první rande líbí."

"Popravdě, ještě jsem na žádném rande nebyla. Sice jsem předtím v Krásnohůlkách měla přítele, ale scházeli jsme se tajně a rande to rozhodně nebyli." řekla jsem

"Tak to jsem rád, že můžu jsem já ten první, co tě vzal na rande." řekl a objal mě kolem ramen. Seděli jsme potichu a užívali jsme si výhled, když jsme vystoupali nahoru George si mě posadil na klín a líbal mě. Něžné, romanticky, sladce, krásně. Neskutečně jsem si to užívala. Bylo to kouzelné. Při posledním polibku jsem ho trochu kousla do spodního rtu.

"Blacková, ty jsi hrozný číslo víš to?" řekl když se ode mě odtáhl

"Párkrát už jsem to slyšela." odpověděla jsem a George se na mě usmál. Zbytek cesty jsem ležela v jeho objetí a když jsme dojeli dolů, tak jsme se vydali zpět domů. George mě doprovodil do mého pokoje, políbil mě, rozloučil se a odešel. Byl to jeden z nejkrásnějších dnů mého života. Asi.. Asi jsem se do něj zamilovala, ale na to je ještě brzo... Řekla jsem pro sebe v duchu. Převlékla jsem se do pyžama, odlíčila a šla spát.

Tuhle kapitolu mi trvalo strašně dlouho napsat, protože mě nebavila, ale stejně ji vydám, když už jsem se k tomu dokopala. Snad vás bavila a prostě se vám to pokusím vynahradit.
Claire💗