Chapter 1.

2.4K 61 10
                                    

1.září, 6:05

Ty: mlč, mlč, buď TICHO!                                                                                                                                                     A takhle jsem řvala na svůj budík :) Dneska je den, kterého jsem se bála NEJVÍC ze všech. Dneska je prvního září, což znamená, že je první ŠKOLNÍ DEN. Nebylo by to tak hrozné, kdybych nešla do nové školy, jak jsem říkala v úvodu-přestěhovali jsme sem asi 2 týdny zpátky, což znamená, že jdu do nové školy. Super.

Odvalila jsem ze sebe peřinu a sedla si na posteli. Zívla jsem si a odcupitala jsem dolů po schodech do kuchyně. Anna a mamka dnes nejsou celý den doma, Anna je starší, a tak chodí na brigády tam, kde mamka pracuje, takže jsem často sama doma. Zpátky ke mně. Vzala jsem si krabici s cereáliemi a misku, jím cereálie bez mléka, ANO JSEM DIVNÁ. Sedla jsem si ke stolu a snědla to. Pak jsem si vyčistila zuby, nachystala narychlo věci do školy a namalovala jsem se. Potom jsem rychle popadla něco v mojí skříni, protože nestíhám a rychle jsem si to oblékla. Byly to rifle s vysokým pasem a k tomu oversized mikina. Mamka a Anna mi říkají, že se oblékám jako bezdomovec, neříkám že nesouhlasím, ale tyhle věci říká někdo, kdo neví jak je to oblečení pohodlný. Vzala jsem klíče od domu, bundu, skate a rychle jsem jela do školy.

Nádech, výdech.                                                                                                                                                                     Stála jsem jak dement u dveří a rozhodovala jsem se, kdy vejdu do té školy. Ok, jdeme na to.            A je to, jsem tady. Všechny pohledy směřovaly na mě. Trčí mi snad ze zadku toaleťák nebo co? Neřešila jsem to a namířila jsem si to rovnou do ředitelny. Zaťukala jsem na dveře a ozvalo se "dále,,. "Dobrý den, paní ředitelko. Já jsem T/J T/P, jsem tu nová. Chtěla jsem poprosit o údaje kde mám třídu a jakou mám skříňku, jestli se můžu zeptat.,, zeptala jsem se trochu nervózně. "Určitě, vydrž chviličku.,, odpověděla mi ředitelka. Zhruba po dvou minutách zamyšleně přišla a podala mi nějaký papír, usmála se a dodala "Hodně štěstí,,. Jen jsem poděkovala a šla najít moji skříňku.

...

Přesuneme se rovnou na hodinu.

Jako první jsem měla fyziku. BLE. Došla jsem do té třídy a zase na mě všichni čučeli, asi jsem měla ve vlasech nalepenou žvejku. Prosím tě T/J, teď neříkej žádnou blbost. Můj mozek do mě neustále mlel ať to nepokazím, jdu na to. "Dobrý den, jsem tu nová. Jmenuji se T/J,, ok, to bylo docela dobrý. "Dobře T/J, posaď se třeba sem dopředu k Riley.,, odpověděl mi učitel. Poslechla jsem a sedla jsem si vedle té holky, vypadala mile. Když jsem si vybalovala věci, tak se na mě usmívala jako měsíček na hnoji. Učitel mi řekl co si mám připravit, co probírají a začal mlejt svoje zákony fyzikálních veličin. "Ahoj, jsem Riley.,, podívala se na mě moje spolusedící. "Ahoj, jsem T/J, což už víš,, bože já fakt neumím mluvit...Po hodině jsme se docela skamarádily a poznaly, Riley mi ještě představila Olivii a Loren. Až nám všem skončila škola, šly jsme si sednout do jedné kavárny.

Ty: na matice jsem si všimla jednoho kluka co sedí vzadu, to je šprt?                                                             Oli: jo, je docela v pohodě, ale většina třídy se ho bojí. Furt leží jen v knížkách nebo se cucá se svou holkou.                                                                                                                                                                             Ty: proč se ho většina třídy bojí?                                                                                                                                    Lor: protože jednou zmlátil jednoho kluka tak, že ten kluk musel přestoupit na jinou školu a byl 2 měsíce v nemocnici.                                                                                                                                                              Ty: jak se jmenoval ten kluk, kterého zmlátil?                                                                                                           Ri: Jackson, ten kluk, kterého se všichni bojí se jmenuje Payton Moormeier.                                            Ty: Payton...dobře, a jak se jmenuje ta jeho holka?                                                                                                 Ri: Cierra, je to jedna z největších štětek na škole, hodně se baví s Avani, na tu si dej taky pozor. Upřímně, nechápu jak může Payton být s takovou krávu jako je Cierra.                                                       Ty: beru na vědomí. Mám se toho Paytona bát?                                                                                                        Oli: já bych ti radila ať si na něj dáš pozor...                                                                                                                Ty: dobře...         

Pak jste s holkama ještě kecaly o ostatních lidech ze školy a bylo to super...

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že se vám 1.část líbila, pokud ano tak mi dejte hlas/vote a nebo napište něco hezkého do komentářů, ať vidím, že vás to baví :33 Čuskyyy!



i'm not okay, but moormeier is okay (PAYTON MOORMEIER)Kde žijí příběhy. Začni objevovat