Chapter 5.

2.1K 53 0
                                    

Sundala jsem mu tričko. 

On mi ho chtěl taky sundat, ale já jsem jen záporně zakývala hlavou a on se usmál. Jen jsme se líbali, nic víc. "T/J?,, ozvalo se za dveřmi mého pokoje. Rychle jsme se od sebe odtrhli a já jsem odemkla dveře. "Moormeierovi už musí jít,, řekla mi mamka, která stála u dveří. "Dobře, hned budeme dole,, řekla jsem. Zavřela jsem dveře a neviděla Paytona. Najednou si mě k sobě přitáhnul a políbil mě na tvář. "Musíš jít,, řekla jsem a usmála se. "Já vím, když jsou ty prázdniny, nechceš semnou zítra jet do LA?,, zeptal se mě a já jsem na něj vykulila oči. "Já...nevím...,, řekla jsem. "Řekneme mamkám, že tam jedeme za kamarády.,, řekl a usmál se. "Tak proč se jich nezeptáme rovnou?,, zeptala jsem se a vyběhla z pokoje. Payton šel za mnou. "Mami?,, začal Payton. "Ano?,,-"Mohl bych zítra jet do LA? Jedu tam za kamarády,, zeptal se Payton. "A já taky mami,, řekla jsem. "Dobře, ale připrav se, že ti budu furt volat!,, řekla moje mamka. "To já taky,, řekla Joanne. S Paytonem jsme zajásali a pak už Moormeierovi odešli. S mamkou jsem si ještě chvíli povídala o tom, jak se s Joanne poznaly. Pak jsem šla do pokoje, ale Anna mě zastavila a začal výslech. "Nejedeš tam jenom kvůli kamarádům, že ne?,, zeptala se mě a usmála se. "Jo, jedu tam jenom KVŮLI KAMARÁDŮM,, řekla jsem a poslední dvě slova jsem zdůraznila. "Fajn, ale taky ti budu furt volat,, řekla mi a povýšeně se usmála. Pak jsem opravdu šla do pokoje a asi do půlnoci jsem si psala s Paytonem. Nějakým zázrakem jsem usnula s mobilem v ruce, nebyla jsem ani v pyžamu. 

8. září, 9:27

Za pár minut mě má vyzvednout Payton. Těším se, ale furt tak nějak nevím, co je mezi mnou a Paytonem. Z přemýšlení mě vyrušil zvuk zvonku. Uslyšela jsem jak si máma povídá s Paytonem u dveří. Musela jsem se pousmát. Popadla jsem kufr a šla dolů za Paytonem. Usmál se, když mě viděl. Rozloučila jsem se s mámou a s Annou a nasedla do Paytonovy supry. Bylo ticho. Aby jste pochopili: Payton jede do LA kvůli otci, bydlí tam jeho otec s Paytonovo sestrou Faith, a Payton tam jede kvůli nějaké "důležité události". Nebudeme ubytovaní s jeho otcem, ale v nějaké ville poblíž. Prý ji vlastní Paytonova babička. "Jsi krásná, když přemýšlíš,, řekl mi. Já jsem se na něj otočila a usmála se. Po asi 4 hodinách cesty v autě jsme byli konečně na místě. Ta villa byla nádherná. Když mi Payton ukázal můj pokoj (nemáme ho dohromady) tak jsem se hned vyvalila na postel a on se usmíval jako měsíček na hnoji. "V osm večer máme večeři s mým otcem a Faith,, řekl mi Payton. "Dobře, tak já se nachystám,, řekla jsem a usmála jsem se. Mimochodem, teď je 18:58, dlouho jsme tady dělali blbosti. 

19:20

Za 4o minut bychom tam měli být. Zrovna sedím u líčícího stolečku a dělám si stíny. Červené, aby mi ladily k šatům. Když jsem make-up dodělala, navoněla jsem se a oblékla jsem si ty nádherné šaty. Měly docela dost velký výstřih, ale říkala jsem si, že si toho nikdo všímat nebude. "T/J? Jdeme,, zavolal na mě z kuchyně Payton. Sešla jsem dolů po schodech za Paytonem a on na mě jen koukal s otevřenou pusou. "J-jsi....nádherná....,, vykoktal a nepřestával zírat. "Tobě ten oblek taky sluší,, řekla jsem mu. Dostala jsem za to pusu na líčko. Po chvíli to stejně nevydržel a začal mě líbat. Po chvíli jsem ho odstrčila. "Musíme jít!,, řekla jsem s úsměvem. On mi ho oplatil a šli jsme do auta. Po chvíli jsme se ocitli u dalšího obrovského domu, tento patřil Paytonovo tátovi. Usmála jsem se na Paytona, vypadal nervózně. On se na mě znovu usmál a zazvonil na zvonek. Otevřela nám nějaká dívka, byla Paytonovi docela podobná, takže jsem usoudila, že to musí být Faith. "Ahoj!,, vykřikla a objala Paytona. On se jen usmíval a šli jsme dovnitř. "Já jsem Faith, Paytonova sestra,, řekla a taky mě objala. "Já jsem T/J,, řekla jsem a taky jsem se usmála. "Paytone, kdopak to je?,, ozvalo se za mnou. "Tati, ahoj. Tohle je T/J...moje...kamarádka,, řekl Payton. Mě to hodně zamrzelo, ale i přesto jsem se usmála. "Já jsem James, Paytonův otec,, řekl a políbil mě na líčko. Po chvilce jsme si sedli k jídelnímu stolu. "Payton se nezmínil, že jsou v jeho okolí tak pěkné kamarádky,, řekla Faith a já jsem se rozesmála. "Nezmínil, protože by mi ji tady kluci v LA přebrali, to už bych neměl tolik času na kamarádství,, usmál se a nenápadně na mě mrkl. Já jsem se opět pousmála. 

V průběhu večeře jsem se toho o Paytonovi hodně dozvěděla. Zrovna James vypráví nějakou historku s Faith a já piju vodu. Najednou ucítím, jak se mi něco dotklo stehna. Nenápadně jsem se podívala pod stůl, a viděla jsem Paytona, měl ruku na mém stehně. Když jsem se na něj podívala, normálně se s Faith a s otcem vykecával, a jeho ruka byla neustále blíž kalhotkám pod mými šaty. Najednou jsem ucítila, jak se mi zvedá krajka u kalhotek a jak mi Paytonův prst hladí kalhotky. Po chvilce se ten prst přesunul do mojí "brány". Nechtěla jsem vzdychat, a tak jsem se mírně prohla v zádech. Paytonovi se to očividně líbilo, a tak do mě strčil i druhý prst. Furt dělal, jakoby nic a já jsem byla na pokraji vzdychnutí. "Zajdu si na záchod,, řekla jsem. Vstala jsem a upravila jsem si šaty. Vešla jsem do koupelny a tam jsem sjela po dveřích. Nevím, co mezi nám dvěma je, ale rozhodně to není jen kamarádství. Najednou někdo zaklepal, řekla jsem "obsazeno,,. Ale ten člověk vešel dovnitř. Hádejte, kdo to byl. Payton. "Musíš se tam vrátit, budou nás podezřívat,, řekla jsem. "Jsou u televize, řekl jsem, že jdu na terasu.,, řekl mi a začal mi líbat krk. Po chvilce do mě zase strčil dva prsty, ale teď už jsem to nevydržela a vzdychla jsem. "Paytone, přidej,, řekla jsem. Poslechl mě. "Už budeš,, řekl mi. Já jen kývla hlavou. "Už!,, křikla jsem, ale vlastně docela potichu. Payton vytáhl prsty a olízl je. Mně to přijde nechutný, ale když jim to nevadí..."Chutnáš dobře,, řekl a usmál se. Já jen oddychovala. Ano, udělala jsem se v koupelně. Pak jsem se upravila šli jsme opět za Faith a Jamesem.



Ahoj všichni, máme tu další část. Tentokrát je zase docela 15+ :). Děkuju moc za pozitivní ohlasy, pokud se vám tahle část líbí, dejte mi hlas/vote a napište něco hezkého do komentáře :33


i'm not okay, but moormeier is okay (PAYTON MOORMEIER)Kde žijí příběhy. Začni objevovat