Chapter 3.

2K 56 1
                                    

Pípání přístrojů. Nějaké hlasy. Rozmazané vidění. 

Otevřela jsem oči. "T/J!!,, rozeběhla se ke mně mamka. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Byla jsem...V NEMOCNICI?! Počkat, počkat, počkat...Co sakra dělám v nemocnici?! Podívala jsem se na svou ruku, měla jsem kapačku. Pak jsem si vzpomněla co se stalo. "Mami...já...je mi to moc líto...,, vypadlo ze mě koktavě. "Mně taky holčičko, nechtěla jsem tě ohrozit. Netušila jsem, že se něco takového stane.,, řekla mamka a ukápla ji slza. "Ty za to nemůžeš...,, řekla jsem a usmála se. "Ty taky ne,, řekla máma. Najednou do pokoje přišla sestra se dvěma kelímky v rukou. Málem ji to upadlo, když mě viděla vzhůru. "T/J!!!,, vykřikla a rozeběhla se ke mně. Objala mě. "Sestřičko, bála jsem se o tebe!,, řekla mi Anna. "Jakto, že jste mě našly? Nebyly jste doma,, zeptala jsem se. "Nakonec jsme to vyřešily rychle a přijely hned ten den, ale místo toho jsme našly tebe a Zacka jak se uspokojuje.,, odpověděla mi Anna. "Je mi to moc líto,, řekla jsem. "Mně taky,, řekla Anna a znovu mě objala. "A co je teď se Zackem?,,-"Nic, zmizel.,, řekla mi mamka. "Jak jako zmizel?,,-"Nestihly jsme zavolat policii, utekl oknem.,, řekla mi mamka. "Aha...,, řekla jsem docela zklamaně. 

Přesuneme se na den, kdy mě pouští z nemocnice. Přijelo pro mě černé BMW a v něm Riley. Vyzvedne mě ona, potom pojedeme na nákupy. "ÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!,, začala jsem křičet společně s Riley, když jsem nasedala do jejího auta. "Zlatooo,, řekla mi smutně a objala mě. Pak jsme si povídaly a Riley u toho řídila. Po chvíli jsme přijely k obrovskému obchodnímu centru The Larry's. "Kam chceš první?,, zeptala jsem se. "Brandy Melville!,, vykřikla Riley jednoznačně. Vešly jsme do obchodu a ona se hned rozjela. Pak jsme byly asi ještě v pěti obchodech, a teď jsme mířily do Starbucks. "Co si dáš, T/J?,, zeptala se mě Riley. "Caramel Macchiato,, řekla jsem. "Dobře.,, šla to nadiktovat baristovi a já šla najít místa na sezení. Po tří minutách přišla. "Vidíš? Napsal mi tam srdíčko!!,, přišla Riley a spustila. "Ten barista je nehorázně hezkej...,, řekla mi. "No tak z něj dostaň instagram a máš vyhráno,, řekla jsem ji a přitom pila kávu. "Stejně na tebe kouká,, ještě jsem dodala. Zrovna vyšel z baru. U našeho stolu se zastavil. "Ehm..,, odkašlal si. "Mo-mohl bych se zeptat na tvoje číslo?,, zeptal se ten pěknej barista Riley. "Jasně, a já můžu dostat tvůj instagram?,, zeptala se Riley a usmála se. "Ja-jasně.,, zakoktal a napsal ji na kelímek jeho instagram. Riley mu za to na oplátku dala svoje číslo. "Dí-ky...,, řekl. "Nemáš zač,, skousla si ret a já málem pukla smíchy. A víte proč? Protože se mu zvedlo jeho přirození. Už odešel a já dostala záchvat smíchu. Riley se na mě jen usmívala a já se z toho málem počůrala. "Haha, až budeš mít kluka a budete spolu v posteli, já ti to připomenu,, řekla mi a usmála se. Já zase vybouchla smíchy.

Pak už tenhle skvělý den skončil a já jela domů. "Jsem doma,, zařvala jsem na celé kolo když jsem dorazila domů. Najednou jsem uslyšela divné zvuky z Anniného pokoje a tak jsem se šla pro jistotu podívat, co kdyby to byl ten úchyl Zack. Ani jsem nezaklepala a rozrazila jsem dveře. "Ann-,, nedořekla jsem to, protože..."Děláš si prdel?! Vypadni!!,, zařvala na mě. Rychle jsem vylezla ze dveří a šla do obýváku. Ona tam byla s jedním klukem...Jmenuje se Vinnie a chodí s ní do třídy. No a hádejte co s ním dělala :). Jo, přesně to, nad čím přemýšlíte. Trapně jsem zalezla do obýváku a rozhodla se zavolat mámě, kde je. "Ahoj mami, kde jsi?,, zeptala jsem se do telefonu. "Jsem v obchodě, chceš něco k jídlu?,, zeptala se mě. "Ne, děkuju.,, řekla jsem. "T/J ukliď trochu v pokoji, dneska má přijít moje stará kamarádka, přijde s ní i nějaké dítě, tak prosím trochu pokliď,, řekla mi máma. "Jasně,, odpověděla jsem. Rozloučila jsem se s ní a šla poklidit ten pokoj. Pak jsem slyšela, jak někdo zabouchl vchodové dveře, hádám, že to byl Vinnie. Po dvou minutách ke mně přiběhla Anna a začala mi říkat, jak mezi nima nic není a já nevím co všechno. Stejně bylo jasný, že spolu chodí. 



Ahoj, máme tu další část! Doufám, že se vám líbila. Pokud ano, dejte hlas/vote nebo napište něco hezkého do komentáře :33



i'm not okay, but moormeier is okay (PAYTON MOORMEIER)Kde žijí příběhy. Začni objevovat