Kill me!

Varování

Mito

Ráno mě probral hluk pocházející z chodby. Vylezl jsem. Byla tam tma. Okna na chodbě totiž nemáme a světla z nějakeho duvodu nesvítily
"Co se tu stalo?" zamozřejmě mi nikdo neodpověděl a nezbývalo mi nic jinýho, než to jít zjistit
Na chodbě, skoro až u dveří ležel na zemi jeden z Jansonových nejváženějších strážných ve vlastní kaluži krve, ale potřísněn musel být cizí. Nad ním byl kus pergamenu s nečitelným písmem, též potřísně krví. Jenže kdo ví, co na tom cáru papíru bylo napsáno, nebylo to naším jazykem. Neznám nikoho, kdo by to dokázal přečíst
"Co se tu-" oběvil se tu Mikäro, který byl též potřísněn krví a zraněn. Vypadalo, že o tom neví. Jako by byl náměsíčný
"Mikäro, co jsi to provedl?!" kdosi mu jednu vrazil
"Cože? Já nic neudělal!" pustili se do sebe. Kdyby nepřišel Janson, zabili by se
"Mikäro!" rozlýhalo se po chodbě jak ozvěna po výstřelu, když na něj Janson zařval a držel ho pod krkem. Komusi řekl, aby ho odvlekli do vězení a jinejm, aby to tu uklidili
"A vy ostatní! Co vejráte? Snídat a padejte na trenink!" všeci jsme se bez řečí sebrali a šli si po svých, jak nám přikázal

"Hej Mito" ozval se za mnou Vladislavus "sejdeme se v deset v hlavní hale. Buď připraven na tvrdej trénink" usmál se podivně a zase zmizel. Já, spolu s ostatními, vklidu došel do jídelny a najedl se
Všeci se bavili o tom, co se v noci stalo. Nikdo nechápal, jak se to mohlo stát, aniž by někoho vzbudili. Podle některých musel být Mikäro očarovanej, jinak by to neudělal. Jiní tvrdí, že to udělal naschvál, že je to špeh od nepřítele
Jasný, něco na tom je, ale proč by to dělal? To nedává smysl. Vžyť ti dva byli přátelé.. to nedává smysl
Zaspal jsem, díky tomuto rozjímání. Bylo půl desátý a já nebyl ani nachystanej, natož po jídle. Pohnout si? Jo, to se mi zrovna teď hodilo, ale za půl hodiny to stihnout bude nemožný. Ale i tak jsem se o to pokusil. Bylo mi to k nicěmu, čekali na mě skoro do jedenácti a smáli se tomu, že jsem přišel pozdě. Já se smál s nima
"Tak, můžeme jít" oznámil Maro a vypadli jsme ven. Šli jsme kus od ústavu, aby na nás nebylo vidět. Bylo nám jasný, že nás budou sledovat, když budem poblíž, proto jsme se vzdálili
"Maro" špitl jsem "připrav se, za chvíli budeme v bezpečné vzdálenosti, tak můžeš jít"
"Jasný, jsem připraven" přikývnul. Vladislavus se jen usmál, při pohledu na Marův výraz. Došli jsme na pěkny místečko, kde bylo místa hafo
Vladislavus tam našel dva skvělý klacky, se ktetejma jsme chvíli cvičili, než jsme přešli na meče, čímž jsme dali signál Marovi, že může jít

Maro

Nevšímali si mě, jak slíbili. Odplýžil jsem se, ale dával jsem si bacha, kdyby tu byl někdo jako špeh od Jansona, protože mi od jisté doby nevěří. Hned, co jsem byl v bezpečné vzdálenosti, jsem se rozběhl k Las Vegas. Cestou necestou, podél silnice, nebo lesem, dokud mi síly stačily
Naštěstí stálo štěstí na mé straně a jeden mladík mě do LV svezl. Byl jsem mu za to víc než vděčný. Teď už jen stačilo najít Newta
"Nevíte kde bydlí Newt Sangster?" zeptal jsem se prvního, koho jsem potkal. Skoro nikdo mi neodpověděl a když už ano, tak nevěděli
"Sakra.. nutně ho potřebuju" zamlel jsem si pro sebe a zkusil najít nějaké infocentrum. Cestou jsem zkusil sice ještě nějaké štěstí, ale marně. Až na informacích mi to řekli
"Moc krát děkuji" usmál jsem se a utíkal k němu

Našel jse to. Po asi půl hodině hledání, ale přece
Kurva ty se ho bojíš? Jasný, chápu to, ale zazvoň! Dělej!
Stalo se. Otevřel mi Navar
"Maro?" udivil se "Co chceš?"
"Chci vás varovat"
"Varovat? Před čím?"
"Před blížícím se bojem o záchranu všech pod Jansonovým velením"
"Proč?"
"Proč? Janson chce Newta zabít!"
"'Cože?! To myslíš vážně?"
"Ano. Smrtelně vážně"
"To se nesmí stát" vyšel ven "pojď, jedem za ním do práce" jak řekl, tak se i stalo. Nasedli jsme do auta, zřejmě bylo Newtovo, a Navar nás zavezl k policejnímu štábu
"Pohni" zvolal a vedl mě co nejrychleji dovnitř "musíš to ihned oznámit jak jemu, tak i ostatním" usposlechl jsem ho. Nechal jsem se zavíst až do Newtova kanclu
"Newte, máme průser..."
"Proč? Co se sta.. lo? Maro? Co tu k sakru děláš?" skoro až zvýšil hlas
"Přišel jsem vás varovat" lehce jsem se mu uklonil "Newte, jde vám o život"
"Prosím?" pozvedl obočí
"Myslím to vážně.. Janson chystá léčku"
"Sedni si" poručil
"Dobře" poslechl jsem ho
"Řekni mi všechno, co víš"
"Janson chystá léčku. Krom toho, že všem nakecal, že pro ně má nachystany postupový zkoušky, aby byli schopní tě zabít.." odmlček jsem se "Chystá něco jinýho. Pokusí se proti tobě postavit toho jedineho, pro koho máš prý slabost. Mita. Chce po něm, ano dal mu to za úkol, aby se kol tebe začal v jisté chvíli ochomejtat, čímž tě oslabí a pak tě může bez problému zabít" Newt byl zděšen a já si všiml, že se mu zašpičatily uši "jenže, to není vše. Je si jist, že zabitím tebe bude oslabena i skupina lidí, co bude stát po tvém boku.. chce zabít všechny, kdo s tebou půjdou a pak vyhladit celý tento štáb i se všema fízlama v okolí, kteří na něj něco mají"
"Tommy.." zašeptal. Sledoval jsem ho a pak se z hluboka nadechl
"Newte, kdyby mi toto Mito neřekl, protože se mu to nezdá.. kdyby mi Vladislavus neřekl zbytek všeho, co se od Jansona dozvěděl posloucháním za dveřma a tak.. zabil by vás, zabil by vás všechny a stal by se neporazitelným"
"Tak dost!" praštil rukama do stolu. Změnil se mu výraz v obličeji, i oči měl jiný "Navare, dojdi pro šéfa a pár nejvěrnějších, musíme se připravit"
"Rozkaz" zastavil se ve dveřích "ale klidni se, jestli vybuchneš.. víš, co se stane" prohlásil a odešel
"Maro, příteli" přešel ke mě "pověz, ví Janson, že jsi tady?"
"Ne pane. S Mitem a Vladislavusem jsme se domluvili na menší lsti, jinak bych tu teď nebyl a nemluvil s vámi. Nevěděl byste nic a Janson by vás zabil, všechny"
"Milej zlatej" sedl si na židli vedle mě "děkuji ti, žes mi to přišel říct" usmál se
"Rádo se stalo. Když už jsem vám pomohl utýct, pomůžu vám ho i porazit"
"To je moc dobře" usmál se "a co Tommy? Teda.. Mito? Jak ten na tom je?"
"Ten je v pohodě. S Vladislavem teď trénují na boj" naznačil jsem mu, že je ten trénink jen jako
"Dobře. Až se zase vrátíš do ústavu, mohl bys mu prosím něco vyřídit?"
"Záleží co?"
"Sděl mu jméno Tommy, neboli Thomas O'brien. Jestli mu to bude něco říkat, nebo ne, mi řekneš až v den boje, který bude.. kdy že to?"
"Nebojte, vyřídím. A jak znám Jase, tak do měsíce, ale když zaútočíte vy, budete mít strategickou výhodu. Kdybych věděl jak, dám vám vědět přesněji"
"Díky a dáš mi vědět jednoduše. Sice je to dálka, ale i tak mužů slyšet tvé myšlenky, když budou určeny mě. Sděl mi tak výše podstatné, než dojde k boji. Ano?"
"Ano, řeknu vám vše" přikývnul jsem a on se vrátil zase na svý. Bylo to zvláštní, ale jak si sedl, vešel Navar s několika dalšími
"O co tu jde? Kdo js tento mladík? Newte?" ptal se nejstarší z nich, zřejmě to byl šéf
"To je Maro"
"Maro? To mi něco říká" poklepaval nohou
"Jo, to je možný. Maro je něco jako Jansonův žalářník"
"Od Jansona?! Zavřete ho!"
"Ne!" štěkl po něm Newt, až všichni přítomní, včetně mě, poskočili
"Co prosím?!" zuřil
"Drž hubu, Dastane. Jednou v životě mlč" zavrčel "a poslouchej" otočil se na mě "Maro, mohl bys to prosím zopakovat i jim?"
"Jistě" přikývnul jsem a všechno jim to zopakoval

Newt

Maro mluvil. Sice jsem to už slyšel po druhý, ale měl jsem díky tomu možnost sledovat výrazy ostatních a i když jsem se teď moc nesoustředil na to, co říká, věděl jsem přesně, co budem muset udělat
"Poočkat, počkat, počkat" skočil mu do řeči Dastan "Janson že chce zabít Newta?"
"Ano"
"Proč?"
"Proč? Protože Newt je jeho nepřítel. To on dostal za mříže většinu jeho lidí. On pomohl jeho nejnebezpečnějším experimentům uprchnout. A údajně to byl Newt, kdo zabil jeho nejlepší muže"
"Blobost" prohlásil jsem "neměl jsem kdy je zabít a ani důvod to udělat"
"Ale on to tvrdil.."
"Ježiš Maro, nemůžeš věřit všemu, co napovídá" rozmáchl jsem ruce "vždyť je to pičovina. Nemohl jsem zabít jeho může, když jsem s nima nebojoval. Jasný, zatknul jsem a poslal za mříže tři prdele jeho lidí. Ale proč, řekni mi, proč bych je měl zabíjet?"
"Já nevím.. říkám jen, co jsem slyšel"
"Já vím" usmál jsem se a nechal ho jim to doříct
"No to je úžasný" prohlásil Dastan, hned co Maro domluvil "co s tím uděláme?"
"No, jedna věc je jasná" řekl Maro "jestli chcete zabránit zbytečnýmu prolití krve-"
"Musíme vymyslet strategii, při které by se se mnou musel utkat jen Janson a ostatní by byli mimo nebezpečí" skočil jsem mu do řeči
"A jak to chceš udělat?"
"Milej zlatej, já mám už menší plán. Navi, skoč pro Buba, budeme ho potřebovat. Péťo, ty jdi všem oznámit, co se může stát a zapněte pancéř. Kdyby zaútočili, nedostanou se sem. Dastane, ty jdi k sobě a sežeň několik dobrovolníků, kteří by nám hlásili, když se v okolí bude dít něco podezřelýho. Jo a zapoj i Kace, je chytrej, bude vědět, koho má do akce zapojit" počkal jsem až odešli "Brendo, od tebe bych potřeoboval zjistit adresu Bowena. Bowena z Melas. Já vím, že jsi to jméno ještě neslyšela, ale to je jedno"
"K čemu?"
"Je to pro nás důležitý, jestli má přežít co nejvíc lidí"
"Ah, rozumím" usmála se "hned se vrátím" a odešla. Zůstal tam už jen Maro
"A co mám dělat já?"
"Ty mi řekni, kdy se máš podle domluvy vrátit"
"No, zítra. Někdy ráno. Asi kolem desáté, to je takovej zlatej střed dopoledních hodin. Proč?"
"Přespíš u nás. Ráno tě nepozorovaně přiblížim k ústavu, ale zavedu tě na jistý místo, odkud se vrátíš lehce zasviněnej, aby ti všeci věřili, žes je hledal"
"Děkuji, ale.. proč to děláš?"
"Proč? Přece nenechám zabít někoho, kdo nám pomáhá i za cenu toho, že ho chytnou a zabijí"
"Ale pak riskuješ i ty"
"To je riziko povolání" zasmáli jsem se "tak, než dorazí Navar s Brendou, tak si zatím půjdu něco sepsat. Nebo tu chceš prvně províst, ať víš, kde to vlastně jsi?"
"Vy byste mě provedl?"
"Ano a nevykej mi Maro, zní to staře. Pro tebe jsem jen Newt"
"Dobře pane.. tedy Newte" jo, zase jsme se smál
"Tak pojď, ukážu ti to tu" hvízdnul jsem, když jsme stáli na chodbě "pojď Snížku, nenechám tě tu" a v mžiku se nám sněžně bílý štěnisko motalo pod nohama
"Jezus, ten je roztomilej" začal si ho hladit "jakto, že nebyl vidět?"
"Má pod stolem pelíšek, tak proto není vidět"
"Ale je krásnej" nechal jsem ho se s ním pomazlit a jen ho s úsměvem seldoval
Provedl jsem jej, až si dohráli, celým štábem. Chvíli to trvalo, když nejsme zrovna nejmenší, ale největší taky ne. Marovi se tam tak strašně líbilo, že mě požádal, jestli by se nemohl stát členem. Nechtěl jsem ho zklamat, proto jsem z něj udělal špeha u Jansona
Vím, že je to podvádění, ale co? Hold máme proti němu menší výhodu
"Newte!" zastavila nás Brenda, když jsme se vraceli z prohlídky "Ty mě jednou přivedeš do hrobu"
"Proč?"
"Tě tady hledám jak debil a ty si tady v klidu chodíš s Marem a ukazuješ mu celej štáb" byla uhoněná, ale smála se
"Promiň. Proč mě hledáš? Máš adresu, nebo něco jineho?"
"Mám tu adresu" strčila mi do ruk kus papíru "doufám, že je to jedinej Bowen na světě, protože jestli ne, tak tě zabiju a hledat si to budeš sám" smála se
"Proč? Nešlo to najít?" zasmál jsem se
"Přesně. Nešlo. Ale znovu to už nehledám"
"Neboj, nemusíš" projel jsem tu adresu "mělo by to být v pořádku" vrátili jsme se zpátky do mýho kanclu. Já se na noťasu pokusil najít tu adresu v mapách, ať přibližně vím, kde to je
"Co tam lovíš?" ozval se ve dveřích Navar
"Část mýho plánu. Doufám, že výjde. Nevím to jistě, ale doufám v to"
"Bezva. Tady je Bubo" podali ho
"Díky"
"A ještě něco bys měl vědět"
"Jo? Co?" ani jsem to nestačil pomalu doříct a vtrhnul sem Kaspian a spol. Mara neviděli, protože ho schovali za otevřený dveře
"Kde je?"
"Kdo?"
"Maro"
"Proč?"
"Chceme pomoct, ale musíme vědět, co všechno ví"
"Dozvíte se to. Sejdeme se u mě za tři hodiny. Všichni"
"Dobře" odešli bez protestu
"Navi?"
"Promiň Newte, nedali se zadržet. Ale divím se, žes je neslyšel"
"Byl jsem zabranej no hledání, to se stává" usmál jsem se a podíval na čas "budou tři. Vezmi Mara k nám a najezte se, než se vrátím"
"Dobře, pojď Maro. V šest bude doma" oznámil mu a odešli, já si povzdechl
"Bubo, Bubo, Bubo" pohladil jsem ho "budeš mít důležitej úkol" usmál jsem se