Kill me!

Provokace

Newt

Dojel jsem ke vchodu a stáhnul okýnko u spolujezce. Ariana si mě nevšimla, asi ju tato varianta nenapadla
"Hej Ariano" zavolal jsem na ni z auta a hned se otočila
"Wow. To je tvý?" došla k němu a nasedla
"Ode dneška" usmál jsem se "Kam to bude?"
"Bydlím v Denveru"
"To není, nejblíž, ale fajn. Připoutej se" jak tak provedla, tak jsem to rozjel
"A ty? Ty nebudeš?"
"Vím, že je to trestný, ale ne" usmál jsem se
"Jak dobře umíš řídit?" ptala se docela v obavách
"Dobře, copak jsi neslyšela o mě jízdě?"
"Popravdě řečeno, asi ne. Jako říká se, že jezdíš děsně, ale tomu nevěřím" jen jsem se zasmál
"Tak to bys měla" jen co jsme vyjeli jsem na to šlápnul. Týden jsem neseděl za volantem, ale nevadí, jezdím stále dokonale, jako dřív. Ariana, když viděla, co dělám, tak mi schválně zapla stopky. Normální člověk by jel těch sto padesát km, tak hodinu a půl, ale ne, my tam museli být za čtyřicet minut
"Ty vážně jezdíš jak hovado" zasmála se, když jsem brzdil před městem
"Já ti to říkal" smál jsem se. Už normálním tempem jsem, dle navigace, přijel k jejímu domu
"Takže tady bydlíš?" zeptal jsem se po tom, co jsem vyskočil z auta
"Áno, toto je moje. Akorát bydlím s rodiči, kteří jsou momentálně pryč"
"Dobře, takže jdem k vám, ty se se mnou párkrát vyfotíš a pak co? Nenecháš mě jen tak odjet, to je jasný. Takže?" podíval jsem se na ni
"No, to vymyslím během toho, co tu budeš" odemčela dům a vešla, se mnou v patách. Vyzul jsem se
"Takže, jak to máš promyšlený, když to má být perfektní provokace? Hádám, že obyčejný slfie ti stačit nebude" ušklibnul jsem se
"No, to nebude" uchechtla se
"Ale na velký úchylárny zapomeň" napomenul jsem ji, než stihla pokračovat
"Škoda" zamumlala a následně si mě dovedla nahoru do pokoje a posadila na postel "Takže mám plán" sedla si vedle mě
"Poslouchám"
"Takže... Prvně bych to udělala jen jako normální selfí, poté bych chtěla, aby jsi mě při tom poíbil na tvář a pokud by jsi svolil, tak bych po tobě ještě požadovala, jestli by jsi mohl být bez trika, aby to byla pořádná provokace" zamumlala. Vyslechl jsem si její prosbu
"S tím posledním uvidíme, ale pokud bude moc velký přemlouvání, tak si to budu účtovat" zasmála se škodolibě
"Jo, to chápu. S tím počítám" povytáhl jsem obočí "Kdy začnem?"
"Hned?" zasmála se
"Fajn" přikývnul jsem. Ariana si nachystala mobil a trochu se přitulila, nebylo mi to moc přijemný, ani ji moc neznám. Taknějak jsem se opřel rukou o postel a usmál se do kamery. Párkrát to vyblikla a pak to šlo dál podle plánu. Bylo to zajímavý. Nejsem vyděrač, ale dál jak po svliknutý triko jsem nešel. I když mi nabízela padesát táců, tak jsem to odmítnul. Ale to je fuk. Když už jsme měli potřebné fotky, tak jsem si na sebe hodil triko a začala teprve ta práva provokace. Ariana poslala ty fotky do skupinovky, co měla s holkama ze své třídy. Jako první poslala tu normální
*Kdo to je?* bývaly častý reakce, když poslala tu, jak ji dávám pusu na tvář
*On? Je to on?* my se jen smáli
*Newt Sangster?* dotazovaly se dál. Poté poslala foto, jak ležím na zádech, na posteli bez trika a od rtů mi jde kouř z elky, co mám v pravé ruce
*😍😍😘🖤🖤🖤* byly nejčastější reakce
*Jak se ti to povedlo? A kde jsi je vzala?*
*Neříkej, že jsi s ním byla* na to Ariana stočila pohled ke mě
"Můžeš jim poslat menší hlasovku?"
"Fajn, ale ty začneš" ušklibnul jsem se a poslali jsme ji jim "holky, to bych netvrdila; Jo holky, já tu stále jsem. Vidím, že je o mě zájem, ale jen jedna z vás se odvážila mi přijít na oči a navštívit můj kabinet" když jsme to odeslali, tak jsme se začli smát
*Ty svině jedna!*
*Zrádce!*
*To se dělá?*
*Copak netáhneme za jeden provaz?* dotazovaly se, vzal jsem ji mobil a napsal jim
*Ale kuš holky. Ovšem, že ano, ale tohle byla jedinečná příležitost, kdy jsem se s ním mohla setkat a to osobně. Nemějte mi to za zlé, přeci to byla sázka. Mohl to udělat kdokoli z vás a taky byste měly stejné reakce?* všechny si to přečetly a pak se jedna ozvala
*Kdo to psal? Tohle není z tvé hlavy* na to jsme se začali smát ještě víc
*Já* odepsal jsem znovu za ni
*A kdo je to 'já'? Ty nebo on?*
*No já. Ariana Berlinová. Proč bych mu dávala svůj mobil, aby to za mě napsal? Na tolik mu nevěřím* stále jsem je provokoval
*Ariano, ty nás neser. Všechny tu vidíme, že to není z tvé hlavy, takže řekni pravdu* Ariana si vzala mobil zpátky a poslala jim dlší hlasovku, ale šla do hlubokýho hlasu
"Milé dámy. Ariana tu momentálně není, jsem její otec a promazávám jí fotky s tím hezounkem. Má ho plnou hlavu a neučí se do školy tak, jak by měla. Smiřte se s tím, že příjdete o nejlepší momentky, nebo jak to nazývala. Takže teď odepisuju já" sekal jsem se tam smíchy, tohle už nešlo vydržet. I Ariana málem sjela z postele
*Omlouvám se, pane Berline, ale mohl jste nám to dát vědět dřív* odepsala jedna z nich
*To je mi jasné, ale chtěl jsem vás chvíli trápit* na tohle už neodepsaly. Ještě chvíli jsem tam byl, ale když jsem zjistil, že už je půl páté
"Sorry Ariano, ale musím běžet. Doma mě čeká kůň" usmál jsem se a než stačila cokoli říct, už jsem se svými věcmi sbíhal schody a obouval se. Hodil jsem na sebe mikču a bundu jsem šlahnul na místo spolujezdce
"Uvidíme se ještě?" přiběhla k autu
"Buď trestně stíhaný zločinec a možná budeš můj budoucí případ" usmál jsem se a jel domů. Zase jsem dojel rychle. Po parkingu jsem šel rychle zkontrolovat Kasi a dát ji, co ji schází. Pak jsem šel domů
"Ahoj Tommy" prohlásil jsem hned ve dveřích, vyzul jsem se a šel dál. Za celej den mě ten bok už pěkně bolel, tak jsem si ho šel zase zchladit a sednul jsem si k Tommymu, zase jsem byl bez trika
"Dnes máš nějakou dobrou náladu" řekl Tommy, který si mě prohlížel. Podíval jsem se na něj
"Proč myslíš?"
"Vidím to Newte, znám tě na to dobře, takže to poznám" usmál se
"Jako, zrovna nejlepší náladu uplně nemám, ale mám docela radost, že jsem udělal radost jedne holce" trochu jsem se zasmál. Tommy se tak zvláštně zatvářil a poté se ke mě nahnul a zvednul mi tu ruku z boku, aby se na to podíval
"Vypadá to slibně, možná zítra nebo pozítří by jsi se už snad mohl teoretický hýbat bezbolestně. Akorát ten šrám bude dělat bordel" já na něj jen tak zíral a snažil se neudělat hloupost
"Myslíš? Co když tu další misi nezvládnu? Kdykoli do toho můžu dostat ránu a vše bude v prdeli" řekl jsem do zratracena. Tommy mi pohléhl do očí
"Jel bych s tebou a dával na tebe pozor, ale nemám léta praxe, jako ty. Zabili by mě hned"
"Ale víš, že to není zas tak špatnej nápad? Šéf mi sebou chce poslat Brendu, ale já bych jel raději sám, protože vím, jak to dopadlo s Teresou. Ale protože ty nejsi od nás, tak bych tě s sebou mohl teoreticky vzít"
"Jenže já se netrefím ani do terče"
"To je vedlejší, ale raději to nerisknem. Šéf by to nesvolil a já bych tě při mým štěstí ztratil, což taky nechci"
"Dobře, je to tvá volba. Ale když se ti něco stane, tak ti nebude mít kdo pomoct"
"To se nestane"
"Nějak moc si věříš"
"To víš, kdybych si nevěřil, tak nejsem tak dobrej" ušklíbnul jsem se a Tommy mi vrátil tu ruku s ledem zpátky na bok. Stále jsem ho pozoroval a snažil se nekousat do rtu