No konečně

7 1 0
                                    

Newt

Uběhlo několik dnů, než mě z pokoje vyhnal hlad. Nechtělo se mi nikam chodit, ale měl bych se zase začít s ostatníma bavit, když se ze mě tak dlouho snažili cokoliv dostat
Odemknul jsem a jen v kratších černých kalhotách opustil pokoj. Tiše jsem se snažil našlapovat, abych nevzbudil Navara, protože bylo kol čtvrté ráno a já předpokládal, že spí a to buď v Tommyho pokoji s otevřenýma dveřma, nebo dole na pohovce
No a ta druha varianta byla správná. Snažil jsem se jít co nejtišeji, ale i tak se mi zdálo, že se může brzo vzbudit, tak jsem co nejrychleji zamířil do kuchyně a tiše za sebou zavřel dveře a rožnul si lampičku, abych viděl, co dělám
Snažil jsem se být tichej, abych Navara nevzbudil a prozatím si udělal jen čtyři toasty. Byl jsem velice rád, že toastovač nijak necvaká, když je to hotový, jinak bych už byl zpovídán
Pro jistotu jsem to všechno ještě snědl v te kuchyni a víceméně to po sobě zasejc i uklidil, než jsem se tiše vydal zpět do pokoje s tím, že za asi tři hodiny půjdu do práce
A povedlo se mi i tiše se zase vrátit, i když jsem byl nucen jít Navara trochu zkontrolovat, ale spinkal v klidu dál, takže jsem mohl v klidu, ale tiše, odejít zpět do pokoje

Asi za dvě a půl hodiny už bylo venku skoro světlo, ale já pokoj opustil až v půl osmý a to už jsem byl i oblečenej v prácovních hadrech
"Newte!" bylo to první, co jsem slyšel, když jsem sešel schody a hned na to následovalo Navarovo pevný obětí "Jsem tak rád, že tě vidím" zamumlal mi do hrudníku
"Já vím a omlouvám se" objal jsem ho taky
"Teď, když už jsi zase mezi námi, tak se omlouvat nemusíš" usmál se "a něco pro tebe mám" pustil mě, vzal za ruku a táhl ven
"Kam mě vedeš?"
"Uvidíš. Zavři oči a nepodváděj" ušklíbl se a já poslechl. Zavedl mě k ohradě, protože do mě hned začala čumákovat Kasi
"Ahoj holka" hladil jsem ji po čumáku a Navar mi pro sichr zavázal oči
"Počkej tu" řekl a kamsi odběhl. Za chvilku se vrátil a přišlo mi, že nebyl sám "tak jo, můžeš si to sundat" slyšel jsem, jak se usmál. Poslechl jsem ho a sundal si ten šátek
Navar držel v rukou nádherný štěňátko švýcarskýho vlčáka a já se přiznám, že jsem vůbec nevděl, co na to říct, nebo tak něco. Po dlouhé době se mi ale na tváři rozzářil úsměv a já Navarovi po chvíli zírání na to štěnisko poděkoval i s obětím a převzal si toho prcka
"Nemáš vůbec za co děkovat" rozesmál se, když mě viděl, jak s ním blbnu "mimochodem je to pes a já si mu dovolil dát jméno Snížek"
"Snížek?" podíval jsem se na Navara a na štěnisko "Jo to je pěkný, to se mi líbí" usmíval jsem se jak měsíček na hnoji "a co tobě? Líbí se ti jméno Snížek?" po dlouhé době jsem byl šťastný
"Jsem rád, že se ti líbí" smál se
"Jo, moc ti za něj děkuju, bude to můj policejní čumák" usmival jsem se
Začínala už být zima a taky jsem měl občas pocit, že začíná chtít sněžit
"Hele? Neměl bys jít do práce?" zeptal se mě Navar po chvíli
"No vidíš, měl bych" zasmál jsem se, protože jsem na to tak nějak úplně zapoměl "hele, máš k němu i vodítko? Chci si ho vzit sebou"
"Jo jasný, na" cosi vytáhl z kapsy od mikiny a hodil mi smotaný vodítko i s obojkem
"Díky" usmál jsem se a nasadil to Snížkovi "tak hošku, teď půjdeme makat" usmál jsem se a rozběhl se s ním k autu. Jenže jsem daleko nedoběhl. Uslyšel jsem za sebou dusot kopyt a chvíli na to mě za kapuci zatáhla Kasi
"Heej, co je?" rozesmálo mě to
"Prej si ji máš vzít sebou" smál se Navar
"No dobře" smál jsem se dál, popadl Snížka do rukou a vyhoupl se na Kasi "tak jedeme" a spokojená Kasi se vydala směrem k mé práci. Divil jsem se, že si tu cestu pamatovala
Cvalem a občasným klusem jsme dojeli až ke štábu, ale Kasi má svou hlavu a prostě nemohla zastavit, musela mě dovizt až do hlavní haly. Všichni na nás hleděli jak na magory
"Ňaf!" rozlíhal se Snížkův hlas po celé hale a Kasi mu zaržála na odpověď, až si někteří zakrývali uši
"Kurva co se to tam děje!" zařval šéf ze svýho kanclu a já se rozesmál
"Newte!" řekla souhlasně půpka haly
"Newt!? Okamžitě pojď nahoru!" volal, tedy spíš řval šéf z kanclu. Slezl jsem z Kasi
"Počkej tu na mě" pohladil jsem ji po krku a čumáku a se Snížkem v náručí jsem se vydal nahoru. Kasi samozřejmě za mnou. Ohlídl jsem se "ne Kasi, ty se mnou nemužeš" musel jsem se zastavit, aby stála i ona "hej hoši hlídejte mi ji" řekl jsem všeobecně davu mých kolegů, když jsem ji kol krku cvaknul Snížkovo vodítko "jestli za mnou půjde, tak ji z těch schodů snesete dolů" pohorzil jsem jim, dal Kasi pusu na čumák a šel za šéfem
"Newte" řekl hned co jsem za sebou zavřel dveře "kde jsi k čeru byl? Si myslíš, že tu za tebe bude dělat práci někdo jinej, nebo co? A co ten kůň v hlavní hale? A co to psisko, co máš v rukou? Nechci tu nic z toho už nikdy vidět" zavrčel
"Není Kasi ani Snížek, nejsem já" odpověděl jsem "dávám výpověď" prohlásil jsem s klidem a Snížek na něj zavrčel
"Cože?" vykulil oči "To snad nemyslíš vážně"
"Ale ano Dastane, myslím to vážně. Jestli nemůžu mít policejního koně, co mě bude vozit do práce, nebudeme kamarádi a jestli mi zakážeš policejního psa, tak už mě tu neuvidíš" jen mlčel "pochop, že některý pravidla jsou k ničemu. Kůň nežere benzín, tudíž je levnější a pes pomůže vyřešit některý případy, na který bych.. bysme byli i my krátcí"
"Dobře.. dobře.. vyhráls. Pošli mi sem Brendu, nechám ji to přpesat"
"Díky"
"Takže zůstaneš?" byl hrozně zvědavej
"Jo, zůstanu" bylo vidět, jak se mu ulevilo
"Bezva. Na, do tvyho kanclu jsem se nemohl dostat, takže mám tvoje lejstra tady" podával mi pakl papírů a složek
"Super díky" převzal jsem si to a odešel do svýho kanclu, kde jsem jen mrsknul lejstra na stůl a šel do hlavní haly za Kasi

Musela jim tam dělat slušnej bordel, protože několik jich leželo na zemi a kol ní byl velkej kruh, ale když si mě všimla, tak zase stála klidně a ostatní k ní mohli zase přijít
"No konečně" prohlásil jeden z nich "to ji to trvalo, než se uklidnila" ale jeden do něj drbnul
"Měla k tomu důvod" a kyvnul hlavou ke mě
"Ježiš promiň Newte, ja si tě nevšiml, myslel jsem si, že se zklidnila sama" já se tomu jen smál. Smál bych se ještě dlouho, kdybych neslyšel někde z horniho patra šeptem větu
"No konečně se tu taky ukázal. Už jsem myslel, že se mu něco stalo, i když.. asi bych to i uvital"
"Ticho ty magore! Je to Newt, co když tě uslyši"
"Sim tebe.. co si jako mysliš.. ale sejmout ho a pak frajeřit s jeho koňma, to by bylo něco"
"Kurva Kaeru drž už konečně tu hubu, ještě tě někdo uslyši a co pak?"
Upřímě jsem nevěděl co s tím mám dělat a tak jsem si zavolal Ricka
"Prosím tě, skoč pro Kaera, myslím, že by se rád svezl" jen přikývnul a odběhl. Chvíli na to sem přiletěl Navar na Morisovi
"Kurva, ten kůň je ďábel. Měl jsem co dělat, abych se udržel" smál se
"Co tu děláš?" podivil jsem se
"No chtěl jsem se za tebou podívat, jenže sis jaksi vzal kliče od auta sebou a ja si musel pujčit Morise" zeskočil z něj a šel ke mě "pojď na chvilu ven, musim s tebou mluvit" řekl tiše a tak jsme šli

"No tak co, potřebuješ?" zeptal jsem se, když jsme vyšli před halu
"No.. chvilu po tvym odjezdu se u tvyho domu objevila podivná černá dodávka, ze kteryé vylezl ještě divnějši člověk a chtěl s tebou mluvit. Neřekl mi, co po tobě chce, ale když uslyšel, že nejsi doma, tak zmizel stejně rychle, jak se oběvil"
"Jak vypadal?"
"Nevim, byl celej v černym a byly z něj vidět jen oči, nic víc"
"To asi vím kdo byl. Myslím, že ten chlápek pracuje pro Jansona, jak jinak, a vidím to na docela velkej problém" trochu jsem se zamračil a oba jsme následně uslyšeli křik z haly, doprovázenej dusotem kopyt na podlaze
Nešlo to ignotovat, ale o chvíli později vyletěl z haly Moris s Kaerem na hřbetě. Kaeru vypadal dost zděšeně a asi si myslel kdo ví co, když si sedl zrovna na něj. Uznávám, že se držel dobře, ale cely rodeo trvalo, od toho křiku z haly, jen pár sekund. Jen co se s ním Moris dostal na silnicu, ležel Kaeru na zemi
Následně se Moris uklidnil a já šel ke Kaerovi
"Příště si dvakrát rozmysli, než něco vypustíš z huby" a pomohl jsem mu vstát "to za prve a za druhe, když chceš frajeřit, ujisti se nejdřív, že jsi tak dobrý jezdec, aby ses udržel na nezkroceným mustangovi"
"Díky.." zamumlal a měl docela provinilej výraz. Pak se odpajdal zpátky do haly a já uslyšel Kacovo auto

Kace

Když jsem přijel do práce, bylo tam celkem rušno. V hlavní hale byli oba Newtovi koně, ale jeho jsem neviděl
"Je nahoře" řekl mi Kaeru, kterej vypadal jak po bitce
"Díky" řekl jsem mu a šel za Newtem do kanclu. V tu chvíli mě nenapadlo se ho zeptat, co se stalo a prostě jsem odešel
Slyšel jsem z Newtova kanclu i Navara a chtěl jsem změnit směr, abych je nerušil, jenže to se mi nepovedlo
"Kaci pojď sem, když už jsi sem šel" ozval se Newt, až mě to zarazilo, ale vešel jsem. Oba se na mě dívali
"J-já příjdu později"
"Ne, zustaň. Proč jsi se mnou chtěl mluvit?"
"Nechtěl.. "
"Tak proč ti měl Navar sdělit, až budu komunikovat s okolím?" pozvedl obočí
"Am.. prostě jsem to jen chtěl vědět" zvláštně se na mě podíval
"Ty kecáš.. vrať se, až mi budeš chtit řict pravdu" usmál se a ja rychle odešel
Šel jsem za tatou do kanclu, zeptat se ho na nějaky novinky a tak, ale jen mi řekl, že mu mám dovist Brendu, když to Newt ještě neučinil. Nezbývalo mi, než ho poslechnout a tak jsem šel
"Hej Brendo, máš jít za šéfem"
"Co mi chce?"
"Nevím, řikal cosi o řádu našeho štábu, že ho máš donyst"
"Aha.. a nevíš proč?"
"Vim ja, asi chce něco změnit"
"Dobře, za chvilu tam půjdu" usmala se
"Tak jo, zatím" a odešel jsem
"Zatím"
Sešel jsem do haly a namířil to k Newtovým koním. Řekl jsem si, že když tu není, bych se s nima mohl lehce zkamaradit. No, nějak mi to nevyšlo. Moris mě sice už viděl, když jsme s nima v jednu chvilu byli, ale i tak po mě vyjel, když jsem se chtěl přatelit s Kasi. Bylo mi jasný, že se tomu divokýmu, malymu, blbýmu mustangovi na mě něco nelíbilo
Nepoučitelnej, já vím, ale prostě, ja se prostě o to se jí aspoň dotknout snažil, ale marně. Ten hajzl Motis mě kousnul. Tomu jsem se nevyhnul, kopytum ano, ale jeho zubům vůbec
Když se za mnou na schodech, ozvalo Newtovo štěně, strnul jsem, protože tam musel být i Newt a díval se na celý to moje divadýlko. No, ani jsem se neohlidnul a jako zbabělec jsem utekl

Kill me!Kde žijí příběhy. Začni objevovat