Kill me!

Výsledky zkoušek

Mito

Testy dle mého uvážení skončili docela dobře. Nevím sice jak u mě, ale myslím si, že jsem prošel. Už jen díky tomu, že mě Janson zaučoval
No počkat. Cože?
To byl jen sen první noc, co jsem tu spal. Neměl kdy mě trénovat, takže kravina
Zrovinka sedíme všichni v jídelně a ládujem se snad vším, co je na stole. Brutálně nám všem vyhládlo, tak se teď chováme jak největší prasata. Ne kecám, brácha je ještě větší prase než my všichni tady, protože už žere třetí pizzu a ještě nemá dost
Čas plynul a my už neměli ani co žrát. Jen nám donesli na stůl nějaký pití a do skupin karty pro zabavení se, než se uráčí oběvit Janson s výsledky
Dočkali jsme se ho. Konečně! I když mu to celkově trvalo asi dvě hodiny. Ale konečně tu je, takže show může začít
"Přátelé. Dnes jste prošli rozdělovacím testem a musím říct, že dopadl velice úspěšně. I když bylo pár incidentů, které se však vysvětlili. Musím vás ale všechny pochválit, protože jste prošli všichni a nikdo nebude dělat testy znovu" vyndal jakejsi list papíru
"Na tomto papíře mám sepsaných patnáct skupin, do kterých jste byli zařazeni podle schopností a zkušeností. Nikoho už nebudu přeposílat do lepších skupin. A pokud ano, tak leda, že by ten někdo zazářil ve své a byl až moc dobrej. To by se s tím dalo něco dělat"
Začal pomalu, od patnácté skupiny, říkat jména. Jop, tato byla ta nejhorší. Bylo jich tam všech docela hodně, ale asi nebyla jiná cesta
Pomalu, ale jistě, se blížil ke konci a jídelna se začínala vylidňovat, jak všichni odcházeli za vedoucími od svých skupin
V každé skupině bylo minimálně patnáct lidí a maximálně třicet. V té nejhorší jich bylo téměř třicet, ale myslím, že jich v ní bylo dokonce i víc. Ale raději nad tím nijak zvlášť nepřemejšlím
Teď si dovol udělat velkej skok, jinak bychom tu byli do zítřka. Ne-li ještě dýl
Skupina s číslem šest. No, konečně řekl mé jméno, ale bráchu ještě neříkali. Dovolil jsem si proto přemluvit vedoucího mé skupiny, abychom tu počkali do konce, že musím vědět, kde bude můj milovanej bráška
Docela jsem se divil, když mi s tím vyhověl. On se blížil pomalu ke konci seznamu a stále jsem jeho jméno nepostřehl
Do prdele, co? Kam jsi ho zařadil, když ještě není ani ve třetí skupině
Bum. Jako bych to neříkal. Druhá skupina a stále nic. Zbývala už jen tedy poslední skupina. Jenže ten hajzl ho nedal ani tam
"Tak, to je vše. Zapoměl jsem na někoho?"
"Na mýho bráchu ty kreténe!" zaječel jsem na něj a on se jen přitroble usmál
"Pro tvého bráchu není dost dostačující skupina. Přiřadil jsem ho ke strarším. Hodil jsem ho mezi ty nejvíc nebezpečný kluky, co tu jsou"
"A to má být kdo?" zeptal se ho Kaspian a za ním se ozvala skupinka kluků, se kterýma se ráno bavil. Tedy aspoň s většinou z nich
"To jsme my, Kaspiane!" zavolal na něj Orin "Pojď mezi nás brachu. S námi se budeš cítit jako doma" smáli se a bez problému ho všichni přijali mezi sebe, jako by byli staří známí
Můj šéf konečně zavelel k odchodu. Ne, že bych nebyl rád, ale já musel vědět, kde Kaspian skončí. Je to přeci můj bratr a nevědět to by byla hrůza. Šéf nás dovedl do jedné místnosti, kde byly na zdech různý zbraně a bylo tam i milion dveří. Ne tolik ne. Bylo jich tam jenom pět a nás bylo dvacet. Z čehož vyplývá, že budeme mít docela malý skupinky
No, ale aspoň budeme mít víc prostoru, než když by nás tam bylo šest a více. Bohužel má tohle dělení jednu nevýhodu. Za prve - nemůžete být s těmi s kým chcete, pokud jsou lepší, než vy sami. Za druhé - tady si musíte vybrat jen jedno zaměření, ve kterým se budete trénovat. Ale zase pokud jste dobří, tak stihnete za dobu výcviku udělat všechny testy. A za třetí - pokud zameškáte jistý hodiny, nemáte možnost si je nahradit, protože se tady jede přesně podle plánu. Čemuž se jakože i divím
Nechápu, proč je tu ten systém takovej. Pokud tohle vymyslel Janson, tak je úplně blbej. Ale pokud to vymysmlel někdo před ním, tak je Janson taky úplně blbej, když se tím nadále řídí
"Takže. Teď si všichni vyberete z oborů, co tu jsou. Sice jsou ve všech místnostech stejný, ale jiná obtížnost. Taky vám můžu říct, koho bych kam zařadil podle vašich schopností, ale vy byste si stejně vybraly jinej obor" usmál se
"A co je to za obory?" zeptal se plavovlásek, ale vůbec jsem netušil kdo to je
"Bojový sprorty, střelba, řízení, mechanika a laborky"
What? A to si z toho máme jako co vybrat? Bojový sporty.. no to se dá. Střelba.. ta se dá vždy dohnat, když si někde obědnáš hodiny střelby. Řízení to stejný, ale asi tě nikde nenaučí jezdit jak hovado. Mechanika se vždy hodí a laborky? To bych se aspoň procvičil a připravil na tu práci, co mi zadával Janson
Takže co si mám vybrat? Laborky nebo bojový sporty? Případně můžu laborky a až budu mít práci a budu v ní v celku zběhlý, tak bych mohl ty sporty. Jop, to by se nějak dalo
"Už máte něco vybráno?" vytrhl mě z myšlenek hlas šéfa skupiny
"Jop. Já půjdu na ty laborky, už jen kvůli práci, kterou mi Janson udělil a pak se kdyžtak přesunu na ty bojový sporty"
"Dobře. Tak tedy se můžeš jít podívat, co všechno tam je. Na oficiální trenink doraz zítra" usmál se a otevřel mi dveře do laborek
Kurva tam bylo věcí. Byl tam snad seznam věcí, co se tu za jistou dobu člověk naučí. Nebudu se vyjadřovat, kolik prací se tam mám údajně naučit, ale jsem si jistej, že minimálně polovinu tady využiju. Prohlížel jsem si tu mistnost a narazil jsem i na spoustu asi latinskejch textů
Pár jsem si jich přečetl, ale význam jsem nepochopil, asi to bude tím, že neumím latinsky. Ale i když jsem si to hodil do překladače, tak mi to nedávalo vůbec smysl
Další tři kuci, co tam se mnou pak byli taky na tom byli podobně
Strávili jsme tam snad hodiny, než jsme si to všechno prošli a než jsme byli vůbec spokojeni s celou prozkoumávačkou. V hlavní místnosti jsme se potkali i se zbytkem skupiny, jen co jsem vylezl ze dveří. Všichni jsme tam došli ve stejnou dobu. Asi nám přišlo, že už je na čase se vrátit, když už táhne k půlnoci
"Tak co? Jak jste spokojení se svým výběrem?" ptal se nás šéf, kterej si pro nás přišel, aby nás odvedl
"Jop. Já myslím, že jsem si vybral dobře. Akorát jsme se s klukama snažili přijít na to, co znamenají ty latinský texty, ale ani s překladačem nám to nedávalo smysl"
"Ne? Tak to je zajímavý. Ale hlavní je, že to funguje. I když vám to nebude dávat smysl, tak postačí to jen dobře přečíst a kouzlo se provede samo"
"Fajn, tak toho využiju"
On se jen usmál a pak se vyptával ostatních. Všichni byli spokojeni se svým výběrem, ale nikomu se nelíbilo to, co jsem tu zmiňoval už před chvíli. Ty, podle nás, dost debilní pravidla. Ano, i oni souhlasili s mým zmíněným problémem. Očekávali jsme, že nám to třeba vysvětlí. Proč tomu tak je?
Ne, on to neví. Tedy tvrdí nám, že neví proč, ale já mu moc nevěřím. Myslím si, že nám něco tají, nebo je vázán slibem, že to nikdy nikomu neřekne
Dorazili jsme zase zpátky do jídelny. Musím uznat, že je ta budova po tmě docela dost creepy. V jídelně bylo světlo. Pár kluků tam bylo. Přímo tam byla skupina ve které je bráška. Něčemu se smáli a zrovna jak si nás všimli, tak Orin řekl
"Pojďte, půjdeme jinam. Pravděpodobně tu teď bude výklad o zvolených praxích, takže bysme je neměli rušit" všichni se po jeho slovech zvedli a odešli
Orin měl pravdu. Šéf naší skupiny začal vykládat k čemu všemu se ty naše praxe dají využít a co budeme muset očekávat, že nás nemine. Jako, bylo to dost zajímavý
Bojový sporty budou využívány do misí a to ne vždy do těch lehkých. Střelba jak z pistole tak z luku bude využívána k obraně.. už nevím koho, ale vím, že to nebylo nic příjemnýho. Taky střelba z pistole se využije na těžkých misích. A pro každého z nás se prý minimálně jedna mise najde. Řízení auta je prý vyhrazeno pro dobrý zlodějíčky, kterým nedělá problém jezdit čtyř set kilometrovou rychlostí po snad každé silnici, ale že prý nikdy nebudeme mít drahýho sporťáka, abychom se nemohli chlubit, protože by nás hned každej vystopoval. Mechanika se prý uplatní nejvíc při plánování nehod naší vyhlídnuté oběti, kterou nemáme rádi. A nakonec laborky. Ty mě zajímaly prozatím asi nejvíc. Prý je moje práce, nebo praxe, jedna z nejlepších, už jen kvůli tomu, že je nejdůležitější a nejsložitější. Budu pro nás prý měnit lidi od základů jejich paměti až po dodání jistých schopností dle naší potřeby
Uznávám, že se mi to skvěle zamlouvalo. Považoval jsem se skrz to za někoho důležitého. Nevím, zda to tak viděli i ostatní po tom, co jsem viděl ty jejich výrazy plný závisti a touhy po pomstě, tedy krom těch co byly se mnou v laborkách. Asi mě hodlají všichni zabít, ale to je mi fuk. Však ono se to srovná, když budou mít mise a já se budu pohybovat jen v tomto domě
Ještě nám k tomu cosi říkal, ale tomu jsem moc nevěnoval pozornost. Očividně to bylo nepodstatný a já si našel mnohem zajímavější činnost. Přemýšlel jsem nad svým bratrem
Proč on je sakra nejlepší? Nebo spíš jen ve všem lepší? Copak já jim nejsem dost dobrej?
Ale počkat.. když nad tím tak přemýšlím.. on byl zařazen do nebezpečných, ne do nejlepších. Ou. Super, začíná se mi to líbit
"Hej Mito. Mito!" vytrhl mě z mých myšlenek Jansonův hlas "nad čím sakra přemýšlíš? Už by jsi měl jít spát. Ostatní už šli taky"
"To už je tolik?" podivil jsem se
"Jo. Bude půl druhé. Trochu jsi to přepískl. Ostatní už šli taky spát"
"Jo, jo.. vždyť už jdu" nevím proč, ale měl jsem strašnou tendenci si ho vyhonit, jen co se tu teď Janson oběvil. Vstal jsem, že půjdu do pokoje, ale překvapila mě Jansonova reakce
"Ty to chceš?"
"Prosím?" zarazil jsem se
"No.. že ti stojí" chvíli mi trvalo, než mi to došlo
"No víš.. dlouho jsem nic takovýho neměl. Tak už mi to chybí" zamumlal jsem
"Tak já ti od toho můžu pomoct" usmál se "jen pojď se mnou"
"Ty by ses se mnou vyspal?" pozvedl jsem obočí
"Ano. Už od té doby, co tu jsi, to mám v plánu"
"Tak jo" kousl jsem se do rtu a Janson si mě už táhl do svýho pokoje. Nikdo na chodbách nebyl, takže jsem se nemusel bát, že nás někdo uvidí
Jeho pokoj byl docela hezkej. Janson zamknul a pak netrvalo dlouho a šli jsme na věc. Taknějak jsme se začali líbat a pomalu, ale jistě jsme se začali svlíkat. Za nedlouho jsme byli oba jen v trenkách, ale i ty letěly pryč
Shodil jsem ho na jeho postel a pomalu mu ho při polibkách ručně vyhonil a pak jsem mu ho vzal do pusy. Vzdychal a hezky si to užíval. Musel jsem v tom mít léta praxe, když se mu to tak strašně líbilo. Ze začátku jsem si mu s ním jen hrál jazykem, ale pak jsem použil i zoubky
Chvíli na to byla výměna. I on byl dobrej, ale ne tak moc, jak jsem očekával. Aji já jsem si to užíval. Snažil jsem se si vzpomenout, kde jen jsem něco podobnýho už zažil. Bylo to boží, ale já znal odkudsi lepší péči
Nevím jak dlouho to trvalo, než jsme se s tím skončili, ale vím, že jsme se aspoň třikrát vystřídali
Bylo kolem šesté, když jsme zalezli pod peřinu a pořádně jsme si užili. Po dlouhé době jsem se cítil svěží a všechno, ale i tak jsem měl pocit, že tomu nebo chybí. Jenže co?