Návrat

89 4 0
                                    

Newt

Vzbudil jsem se na břehu řeky. Brutálně mě bolela hlava. Sednul jsem si a ucítil bodavou bolest v rameni a pravém boku. Trochu jsem si promnul rameno, zas tak strašný to nebylo. Rozepnul jsem si bundu a vyhrnul triko, měl jsem tam šrám od nože, kol kterého byla modřina. Zlehunka jsem se toho dotknul, abych zjistil, jak se mi s tím bude chodit. Bolelo to jak čert a to jsem se toho ani moc nedotknul. Stáhnul jsem si opatrně triko zpátky a rozhlídnul se kolem. Vůbec jsem netušil, kde to jsem. Kol mě byla krev a kousek dál ležela nějaká mrtvola. Rychle jsem se podíval, jestli mám u sebe všechno, co vím, že jsem měl. Ulevilo se mi, když jsem pistoli našel vedle sebe. Vzal jsem si ji, zkontroloval náboje a vrátil ji do obalu, který mám přivázaný k levýmu stehni. Sesbíral jsem se ze země a šel se podívat, kdo je ta mrtvola opodál. Překvapilo mě, když jsem zjistil, že je to Teresa. V ruce držela prázdnou stříkačku, zřejemě od nějakýho jedu. Vzal jsem jí ji z ruky, abych se podíval, odkud je. V ten moment mě rychle chytla za ruku, jak při obraně a podívala se na mě
"Newte" zamumlala "zachraň mě" mumlala, ale pak zavřela oči a pustila moji ruku
"Tereso. Tereso" trochu jsem jí třásl, ale už to nemělo cenu, byla mrtvá. "Sakra" zamumlal jsem a vstal od ní. O kousek dál jsem si všiml pasoucího se koně, jezdit sice moc neumím, ale i přes to jsem šel k němu. Byla to plavá klisna, hezky se hodila k barvě mých vlasů. Hvízdnul jsem na ni, když jsem se k ní pomalu blížil. Zvedla hlavu a rozešla se ke mě. Po zemi táhla roztrhnuté otěže, div si po nich nešlapala. Koně mám rád, zvláště ty pod kapotou. Pohladil jsem ji, když ke mě došla a všiml jsem si, že má na uzdečce vyryté jméno
"Kasi" usmál jsem se a ona dala uši dopředu. Jakmile jsem na Kasi vztáhl ruku a hladil ji, tak mi bokem projela šílená bolest, div jsem se neskácel k zemi. Kasi ke mně dala hlavu a klekla si vedle, vyškrabal jsem se ji na hřbet a pevně se chytil, když se mnou vstala. Bolelo mě to, úplně jsem při tom zapomněl na to rameno, což byla aspoň jedna pozitivní věc. Svázal jsem otěže a pobídl ji do kroku "Kudy Kasi?" rozhlížel jsem se, jestli neuvidím nějakou civilizaci. A vida, po zdlouhavé hodině jsem spatřil známé místo. Hned jsem věděl, kde jsem, tak jsem Kasi naklusal, abysme se co nejdřív dostali domů. Ten bok bolel čím dál víc, ale musel jsem to vydržet. Když už jsem konečně spatřil město, tak jsem musel ztratit vědomí, protože jsem se probral na zemi vedle Kasi, která do mě žďuchala hlavou. Pohladil jsem ji po čumáku a ona si vedle mě lehla, abych se na ni mohl vydrápat. Jak jsem byl nahoře, tak jsme pokračovali dál. Už ani nevím, jak dlouho jsem byl pryč, ale než jsem vjel do města, tak jsem si uvědomil, že o mně mohl mít někdo strach, i když krom mýho bratra Thomase to asi nikdo jiný být nemohl, když mám jen jeho. Vjeli jsme do města a davy lidí, co byly všude okolo se na mě tak zvláštně dívaly, jako bych byl snad vrah nebo co
"Kde se tu tak najednou vzal? Je to vůbec on? Já myslel, že je mrtvý" uslyšel jsem od jednoho z chlápků, kteří stáli opodál v malým zednickým hloučku. Kouknul jsem na ně, ale kecali o mně dál, nemohli uvěřit, že jsem se prý po čtyřech dnech vrátil. Pozvedl jsem nad tím obočí a zastavil u nich
"Čtyři dny říkáte? A vrátil se krom mě ještě někdo?" chvíli mlčeli
"Jo, čtyři dny jste byl pryč pane Sangster. A vrátili se ještě dva muži. Myslím, že to byl Benjamín a Vendeta. Tvrdili, že vás zabili stejně jako tu holku, co vás prý chtěla chránit"
"Teresa" zamumlal jsem si pro sebe "Děkuji pane. Velice jste mi pomohl, ale neslyšel jste, jestli se některý z těch dvou nedostavil po příjezdu do nemocnice? Jeden z nich byl myslímže otráven, tedy pokud s nimi za mnou neodjel z města ještě někdo další"
"Tak to nevím pane, ale dáme vám kdyžtak vědět, jestli se něco dozvíme" přikývnul jsem mu na to a znovu rozešel Kasi. Dostal jsem se domů až někdy kolem páté večer, jak říkaly hodiny na radnici. Kasi jsem nechal na zahradě, tam má místa dost. I schovat se má kam
Vešel jsem domů "Newte?" ozvalo se zpoza rohu
"Tommy?" odpověděl jsem
"Newte!" přiběhl Tommy a obejmul mě "Myslel jsem, že jsi mrtvý" stisknul mě pevně, ale i přes to jsem se mu víceméně sklátil k nohám "Newte, jsi v pořádku?" staral se a pomohl mi na nohy
"Ano" mumlal jsem. Chtěl mi pomoct do obýváku, ale v momentě, kdy se dotkl mého pravého boku, jsem mu málem jednu vrazil. Chytil mi tu ruku a bleskově vyhrnul triko
"Co jsi dělal? To máš od nich? Musíme to rychle zchladit, jinak se s tím nevyspíš" odvedl mě do pokoje a posadil na pohovku "Svlíkni to triko"
"Ne"
"Ale notak Newte, jinak to nepůjde" ještě chvíli jsem mu vzdoroval, ale nakonec jsem ho poslechl. Sundal jsem si budnu a poté i triko. Tommy mi přinesl led v šátku, tak jsem si to na to opatrně přiložil "A Teresa?" podíval se na mě, ale já jen sklopil pohled
"Promiň, zabili ji když se mě snažila bránit" zamumlal jsem a uvědomil si, že ji měl Tommy vlastně rád
"Tak.. aspoň, že ses mi vrátil ty" usmál se a políbil mne na čelo "Odpočiň si, udělám ti něco k jídlu" řekl a zmizel v kuchyni

Kill me!Kde žijí příběhy. Začni objevovat