Kill me!

Bratr nebo přítel?

Newt

Vzbudil jsem se v posteli s Tommyho hlavou na mém hrudníku. Stále spinkal a v podstatě mě objímal. Kdybych měl tu jistotu, že ho nevzbudím, tak už bych šel dolů a zřejmě bych šel do práce. Pohladil jsem Tommyho po vlasech a lehunce po zádech. Tommy se pohnul, vzbudil jsem ho.. Zvedl ke mě pohled a usmál se
"Ahoj Newtie" políbil mě na hrudník. Usmál jsem se
"Ahoj Tommy" natahnul se ke mě a políbil mě. V tom mi začal zvonit mobil. Podíval jsem se kdo to je. Šéf
"Nezvedej to Newtie" kreslil mi něco prstem po hrudníku
"Tommy, to je šéf.. Musím to vzít" políbil jsem ho a zvedl jsem hovor "Ano?" Řekl jsem do telefonu
"Newte! Kde sakra jsi? Potřebujeme tě tu. Minimálně praktikanti. Nikdo tu nechápe jejich otázky" pleskl jsem Tommyho po ruce, protože mě už lechtalo to jeho přejižděni po hrudniku
"Dnes přijít nemůžu. Potřebuju chvíli klid, než se uplně zotavím. Zkuste tím pověřit Brendu, nebo se toho ujměte sám"
"Ale Newte.."
"Ne Dastane, dnes ne" tipl jsem mu to a dal mobil na stolek u postele "Tak Tommy, teď se zase můžu věnovat tobě" usmál jsem se a políbil ho
"Nemáš hlad?" zeptal se mě Tommy
"A když řeknu ano?" ušklibnul jsem se. Tommy mě na to začal líbat. Přidal jsem se k němu a stočil ho pod sebe, když v tom někdo začal kurva zvonit! Tommy chtěl jít otevřít
"Nechoď" mumlal jsem mu do rtů
"Newtie.. Někdo musí jít otevřít" mumlal
"Fajn, půjdu já, ale asi by jsme se měli obléct, kdyby něco" polibil jsem ho a slezl z něj. Šel jsem se obléct. Přehodil jsem si přes sebe košili, vzal si kalhoty a šel otevřít. Nikdo ale venku nebyl
"Kdo je to Newte?" ozval se Tommy
"Nikdo tu není" odpověděl jsem mu a vyšel ven. Obešel jsem dům a podíval se i ke Kasi, jestli tam někdo není, ale nikde ani noha. "Tak sakra. Kterej kretén to tu zvonil?" vylezl jsem z ohrady, ušel pár metrů a dostal jsem čímsi do hlavy. Otočil jsem se po tom, co jsem spadl na kolena, abych zjistil, co je to za hajzla. Stál tým divnej chlap v masce a mířil na mě zbraní
Chvíli jsem na něj hleděl "Jansone?" zamumlal jsem
"Drž hubu Newte!" klepala se mu ruka
"Newte!" ozval se od domu Tommy. Ohlídl jsem se na něj
"Nechoď sem!" zavolal jsem na něj a pak zpátky na Jansona "Proč? Proč tohle děláš?"
"Ha! To by jsi neuhodl! Myslíš si, že o vás dvou nic nevím?! Myslíš si, že nevím, že vy dva nejste bratři?! Já vás viděl! Vím, jak se k sobě vy dva máte! A vím jaká byla vaše předešlá noc!"
"Jansone, co ti zase přelitlo přes nos? Tohle jsi udělal už jednou a jdeš zas?" přerušil mě, než jsem stačil říct cokoli dalšiho
"Zmlkni už!" zaječel "Ty si teď bůh ví co myslíš, ale věř mi. Tohle je naposledy, co vidíš Thomase!" zařval a střelil někam za mě, slyšel jsem, jak to zasáhlo Tommyho a pak jsem dostal další ránu
Vzbudil jsem se s bolestí hlavy. Pomalu jsem si sedl, když v tom "Tommy!" bleskově jsem vstal a běžel ho najít. Ulevilo se mi, když jsem ho našel živyho ležet v trávě, jen byl trefenej uspávací šipkou a měl trochu rozbitou hlavu, což i já, ale to mě teď nezajímá. Vzal jsem ho do náruče a odnesl domů. Probral se, když jsem ho pokládal na pohovku
"Newte" zamumlal
"Šš. Tiše Tommy" skočil jsem mu pro obklad na hlavu a měl jsem co dělat, abych se nenatáhl. Pěkně se mi motala hlava, ale Tommy je přednější. Udělal jsem kol Tommyho všechno potřebný a pak jsem sebou sekl o zem

"Newte! Newte!" uslyšel jsem a někdo mnou třásl. Pomalu jsem se pohnul a otevřel oči, byl to Tommy "Newte! Newte no konečně" usmál se a já si sednul
"Co hlava?" zeptal jsem se ho
"Moje dobrý, ale ta tvá ne"
"Proč má ne?" sáhnul jsem si na hlavu "Mě přijde v pořádku"
"Pozval jsem sem vašeho lékaře z práce. Prý budeš v pořádku, ale nesmíš jet na tu misi" mumlal Tommy
"Cože?! Ne, já musím. Musím udělat tu misi.. Musím.." mumlal jsem
Tommy mě obejmul "Klidek Newtie, uklidni se. Já něco vymyslím" na to jsem ho obejmul taktéž a pevně stisknul. Chvíli mě držitel v objetí "Měl by jsi si jít lehnout Newtie, jsi na tom podstatně hůř než já"
"Ne Tommy, já nemůžu. Pokud si lehnu, tak se nevrátím do práce dřív, jak za týden a to by už bylo moc dlouho" mumlal jsem
"Já se tě jen snažím chránit, Newte"
"Já vím Tommy, ale v některých chvílích prostě neposlechnu. Zvláště, když jde o moji kariéru, vždyť mě znáš"
"Newte, Newte, Newte. Ty jsi v tomto oboru jak utrženej že řetězu. Se nedivím, že tě to tak baví, když po většinu času porušuješ předpisy. Minimálně ty na silnici" zasmál se
"Neštvi Tommy. Na mém místě by jsi dělal úplně to samý"
"Ha. To možná jo, ale rozhodně bych nejezdil po silnici dvěstě dvacet a ještě ke všemu bych se připoutával, kdyby mě měli zastavit"
"Ty možná, ale mě ta jízda pak nebaví. Navíc mě vyhodit nemůžou" zasmál jsem se
"To máš tedy jedinou výhodu, jinak bys beztak letěl"
"Sakra Tommy nestraš. Až nebudu tak moc oblíbenej, tak mě vyrazí" pustil jsem ho. Tommy se na mě podíval
"Newte, já tě sice straším, ale ty ztrácíš sebedůvěru pokaždé, když o tom začnu mluvit" přiložil mi ukazováček na hrudník "Newte, i když ti to možná ublíží, sedni za volant a ukaž světu co v tobě je. Jedině za volantem ti nabývá sebedůvěra" vyslechl jsem si, co mi řekl
"Ne Tommy. Dnes za volant nepůjdu. Půjdu provětrat svoji Kasi a navíc bude dnes ve městě zábava, tak si půjdu tam. Třeba mě přestane bolet hlava" vstal jsem s tím, že to bude dobrý, ale hovno tak. Hned jsem sebou sekl o zem, no paráda
"Opatrně Newte, ne tak prudce" pomohl mi zpátky na nohy a pak posadil zpátky do postele