25. Sklenice vody to vyřeší.

761 37 6
                                    

Pohled Kristin

,,Kristin."

Z příjemného snu mě vyrušil čísi hlas a jemný dotek na týlu.

,,Nat," přerušil ho další mužský hlas a já je pomalu začala rozeznávat.

,,Bell," pokračoval ten, jehož hlas se zdál být tátův. Spala jsem hluboce a měla problém se tak rychle zorientovat. ,,Princezno,"

Měla jsem sto chutí ruku ze svých vlasů odstrčit a zavrčet, ať mě nechají v klidu spát, jelikož mé baterky nebyli nabité na plné kapacity. Ohrožovalo to mír v celém týmu kvůli mé nevrlosti.

Ačkoliv mé nápady se zdály být velice lákavé, se sebezapřením jsem otevřela oči a promnula si je. ,,Kolik je?"

Táta seděl vedle mě na podlaze už v pracovním oblečení. Oči měl unavené a úsměv nucený. ,,Sedm ráno."

Rozhlédla jsem se kolem sebe. Ležela jsem na nějaké černé žíněnce přikrytá jen obyčejnou šedivou dekou a s hlavou položenou na malém polštáři. Natashu ležící těsně vedle mě probouzel Steve. Měl na sobě spodní část uniformy a šedivé funkční triko s krátkým rukávem. 

Snažila jsem se rozpomenout na včerejší večer. Vracelo se až moc znepokojivých vzpomínek. Musela jsem odpadnout, když jsme hledali stopy vedoucí k Ultronovi. Jak jsem si pamatovala, nic jsme nenašli.

Pomalu jsem se posadila. ,,Kdy jsem usnula? Nepamatuju si, že bych si sem lehla."

Tátovi se po tváři roztáhl upřímný úsměv. ,,Usnuli jste u počítačů na židlích." usmál se a podal mi skleničku s pomerančovým džusem. ,,Uložili jsme vás sem, abyste se alespoň trochu prospali. Potřebovali jste to." skleničku jsem celou na ex vypila. ,,Chvíli po vás to zalomili i Clint, Maria a Bruce. Helen už je v Jižní Koreji ve svém institutu. Před půl hodinou nám poslala zprávu."

Rozhlédla jsem se pozorněji a skleničku mu vrátila do ruky. Clint spal o pár metrů dál s Mariou na široké žíněnce a Bruce na zdravotním lehátku. Museli být také vyčerpaní a to nás čekala spousta tvrdé práce.

,,Co vy dva?" otočila jsem se i na Steva, který se snažil Natsahu vzbudit, ale stále marně. ,,Vy jste nespali? A Thor?"

,,Spali jsme asi hodinu." povzdechl si.

,,Spali jste od tří ráno." táta odložil skleničku na stůl. ,,Usnuli jste kolem třetí, moc dlouho jste nevydrželi. A Thor se šel jen dolu najíst. Ten spal asi jen dvě hodiny."

V tu chvíli si Natasha zatvrzele přetáhla deku přes hlavu. ,,Nechte mě spát."

Steve si jen povzdechl a bezmocně kroutil hlavou.

Zasmála jsem se a vyměnila si s tátou spiklenecký pohled. ,,Takhle jí ven nedostaneš." vzala jsem si od táty sklenici s vodou.

Zvedla jsem deku a celý obsah skleničky Natashe vylila na hlavu.

S nadávkami  a mokrou hlavou vystřelila do sedu.

Steve mě zamračeně probodl pohledem. ,,Kristin!"

,,Máme práci zabijáku." věnovala jsem jí milý úsměv, zatímco ten její sliboval krutou a pomalou smrt. ,,Vstávat."

Táta si pobaveně prohlédl vzteklou Natashu. ,,Dobrá trefa, princezno." pochválil mě a vyhoupl se do stoje.

Naštvaně si ručníkem utírala mokrý obličej. ,,Proč jsi mě polila?"

Pozvedla jsem obočí. ,,Kdybych tě nepolila, nedostali bychom tě zpod té deky a máme práce víc než dost." s úsměvem jsem se zvedla. ,,Jdu si dát sprchu, za půl hodinky jsem zpátky." protáhla jsem se a zmizela z laborky.

Kristin Stark: Love and Suffering (KOREKCE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat