Kristin Stark: Love and Suffering (KOREKCE)

Kapitola 35 - Tak ještěže nejsem normální

Pohled Kristin

O deset dní pozděj

Je krásné letní ráno a já se probouzím vinou ranních paprsků a velké rány do boku. Teda hezký jak pro koho. 

Už deset dnů udržujeme nad táborem bariéru a odrážíme útoky nestvůr, které jsou silnější a silnější. Tábor si prožil těžkých čtrnáct dní. Do hlídek se museli zapojit už i někteří táborníci. Před čtyřmi dny při hlídce Denyho a Molly prorazil do tábora draco Aionius. Zkrátka pěkně velká a hnusná ještěrka vydechující zkázu, která spálila srub umění a řemesel na popel. Teď nastupují na hlídku Molly s Denym, Stevem, Malcomem a Peterem. Peter při boji nepoužíval schopnosti a jeho reflexi se snadno vysvětlili tvrdým výcvikem poloboha. Percy s ostatními je pořád někde v moři nestvůr a já vůbec netuším, jak na tom jsou. Udržuji pravidelný kontakt s Cheirónem, ale ten také nic neví.

Znova tvrdá rána do boku. Otevřela jsem oči a podívala se na Natashu. Zabručela jsem a jednu jí oplatila.

,,Au," zabručela ospale a zavrtěla se. ,,Za co?"

,,Já jich od tebe schytala už několik." zavrčela jsem a přitáhla si peřinu až ke krku.

,,Kolik je?" zeptala se a lehla si na záda.

,,Sedm třicet pět, slečno." odpověděl jí pohotově Jarvis.

Já si odfrkla. ,,No tak já zůstávam v posteli minimálně do oběda."

,,To jsme dvě." přidala se Nat.

,,Už musim. S Denym už začínáme." objevil se u naší postele Steve.

Otevřela jsem oči a otočila se k němu.

,,Hlavně na sebe dej pozor." Nat si zívla a usmála se na něj.

Úsměv jí oplatil. ,,Neboj se." naklonil se k ní a políbil jí.

,,U všech bohů. Nechte toho cukrování a nechte mě spát." otočila jsem se a zavřela oči.

Nat mě praštila loktem do zad.

,,AU! Co jsem zase udělala?!" otočila jsem se na ní.

,,Máš blbí kecy." zabručela a zahrabala se do peřiny. Já udělala to samé.

Steve jen protočil očima a šel ke dveřím, kde už čekal připravený Deny.

,,Ty máš teda náladu ségra." uchechtl se a otevřel dveře.

Ani jsem se neobtěžovala otevřít oči. ,,Ještě se div, když mě budíte tak brzo." zabručela jsem a dál si lebedila v peřinách.

,,Tak my jdeme. Za chvíli přijde Sam s Visionem, tak je hned nezabijte." řekl ještě Steve, než jsem uslyšela za nimi bouchnout dveře.

Wandě očividně hluk problém nedělá. Spala dál jak zabitá. Jakmile odešli, rozhostilo se srubem nádherné ticho. Po asi půl hodině dorazil Sam s Visionem. Ty se jen přivlíkly a padli do postelí. Dopoledne jsme všichni prospali, nebo proleželi. S Nat a Wandou jsme si vzali sluchátka a pustili si v televizi film. Do oběda jsme nevylezli z postele a dívali se na televizi. Potřebovali jsme si odpočinout, než nastoupíme na další hlídku. Už nám docházeli síly a my se bariéru snažili udržet silou vůle. Jo, jsem silná, ale udržování bariéry a k tomu odrážet útoky nestvůr je hodně vyčerpávající. Ale mělo to i svá pozitiva. Wanda hodně zesílila a naučila se lépe používat své schopnosti. Při boji jsem jí vedla a ona to zvládla výborně. Dokáže zaměřit svou magii ve větší síle a přesnosti. Použila na ně i telepatii a dokázala nestvůrám utlumit vnímání, nebo je dezorientovat. Ale dost jí to vyčerpávalo.