Moje nezkrotitelná princezna (bude probíhat korekce)

4.

Katherin

Zůstala jsem koukat před sebe s otevřenou pusou. Na stojanu stály úchvatné šaty. Celé rudé, byli obyčejné a elegantní, tím vynikala škraboška. Škraboška byla zlatá a měla akorát rudé okraje. Jako boty jsem nafasovala obyčejné červené balerínky, které jsem si vydupala. Musím říct, že, mi to opravdu slušelo. Byla jsem to já. „Díky, holky, kdo vybíral ty šaty?" „Všechny jsme se na nich shodli, když jsme viděli tvojí hrůzu z těch původních." Zasmála se Nina a já s úsměvem kývala hlavou. Učesaly mi pak ještě vlasy, které zůstaly rozpuštěné. Holky se nemohly přestat rozplývat, nad tím, jak je mám nádherné. Nakonec jsem s úlevou vyšla ven a nasadila si škrabošku. Jo, celý tenhle proces nám zabral padesát minut. Ve stejnou chvíli, jako já vyšla z vedlejšího pokoje Lucy. Taky jí to slušelo, ale já vypadala, poněkud elegantněji. Měla na sobě velké modré šaty, které se leskly a tmavě modrou škrabošku. Vlasy měla pečlivě spletené do drdolu a ten byl obtočen stříbrnou stuhou. „Kate, vypadáš nádherně," Došla, až ke mně a usmívala se. „Ty taky, vypadáš krásně." „Už si to slyšela, prý budeme tančit s princi, to bude vzrůšo!" Vypískla nadšeně a já jen protočila očima. „Nekoulej," zasmála se Lucy a já pokrčila nevinně rameny. „Za to nemůžu." „Nééé, vůbec," Společně jsme procházely chodbou a za námi šly naše služebné. Najednou do Lucy někdo vrazil a ona mě shodila na zeď. Pomohla jsem jí vstát a Lucy se vyděšeně podívala do chodby. Vedle nás stály nasupeně tři dívky. Měly namalované tváře a snad i oční stíny pod maskou. Vysoké podpatky a objemné sukně. Účesy ve složitých pletencích a velké výstřihy. Jo prostě přehnané princezny. Ta uprostřed na nás začala křičet. „Co si to dovoluješ!?" „Neumíte uhnout z cesty!" „Nápodobně," zabrblala jsem a ona se na mě otočila. „Prosím!? Víš ty, s kým mluvíš?!" „S prin-ceznou," vykoktala ze sebe Lucy a drtila mi ruku. „Já nejsem jen princezna, jsem vaše budoucí vládkyně!" Začala se rozkřikovat a Lucy se schovala za mě. „Nech to na mě," zašeptala jsem a ona se zasmála. „Hlavně jí nerozdrť všechny kosti." Uchechtla jsem se a paní Nafoukánka se rozzuřila, ještě víc. „Ty kryso, tobě je to ještě k smíchu? Nic jiného na to neřekneš." „Jo, tak jestli chceš, abych mluvila, tak nemám problém, ale zatím si mě nepustila ke slovu." Sladce jsem se usmála a ona si založil ruce na hrudi. „Prosím, jsem zvědavá, co z takové ubožačky vypadne, jen nezapomeň, s kým mluvíš." „Ehm...co bych vám tak pověděla, jo, už vím. Začnu tímhle." Narovnala jsem se a podívala se jí zpříma do očí. „Můžu ti s naprosto klidným svědomím sdělit, že jestli si korunní princ vybral tebe, tak mu začnu rovnou připravovat rakev, nebo počkej rovnou celou hrobku. Ne, už vím, postavím rovnou celou svatyni, protože páni, ty zabíjíš opravdu, už jen pohledem." Ona na mě nevěřícně koukala a začínala rudnout vzteky. Lucy si, už stoupnula vedle mě. Nafoukánka se začala nadechovat, ale já jí předběhla. „Počkej, to není všechno. Mám pocit, že si mě nazvala krysou, takže budeš na mě muset koupit velmi silný krysí jed, vlastně bych se, ani nedivila, kdybys mi ho momentálně naprskala do obličeje, jelikož tvoje bravička, není no....jak to říct slušně...řekněme poněkud velice podobná rudé růži, ale ne! Tím bych ti složila poklonu a to bych nepřežila." Chytla jsem se tatrálně za srdce a Služebné za mnou se zachichotaly, zatímco Lucy vyprskla smíchy. Já se spokojeně usmívala. „Ty!" Zakřičela na ní a napřáhla se, že jí dá facku. J8 jí ale ruku obratně chytila a znehybnila jí. „To bych ti neradila, jestli se chceš dneska dožít tance se svým budoucím manželem." Pronesla jsem ironicky a ona se na mě, už, už chtěla vrhnout. Jenže nás vyrušil příchod několika osob. V jedné, jsem poznala Matta. Takže ostatní budou moji milovaní bratránci. Matt se na nás zaraženě podíval a pak nasadil svůj falešný, ale i přesto pro ženy neodolatelný úsměv. „Nejste vy, princezna Amélie? Slyšel jsem, o vašem království a o oslavách, musíte mít zkušenosti s plesy." Došel k nám a Amélie se mi vykroutila. Nahodila svůj falešný úsměv a uklonila se stejně jako trojice mladíků. „Princi Matthew, ráda vás poznávám, jen jsme potřebovali něco vyřešit, doufám, že mi věnujete jeden tanec, uvidíme se." Otočila se na podpatku a dobalancovala do vedlejší chodby a ke schodů vedoucím k sálu. „Fuj, mám u tebe laskavost, teď s ní budu muset tancovat." „U mě? Snad u ní, víš, že bych vyhrála." Zasmála jsem se a on mi nabídnul rámě. Já ho přijala. „Můžeš zkusit zneviditelňovací kouzlo, nebo jí polij vínem." Lucy se za mnou rozesmála a já společně s ní. „Něco nám uniklo?" Zeptal se Oskar vedle Lucy. „Nic zásadního." Zavrtěla jsem hlavou a snažila se uklidnit. „Už jste se uklidnily dámy?" Zeptal se nás netrpělivě Matt, jelikož jsme byly přede dveřmi sálu. „Já jsem klidá jako vždycky." „Fajn, doporučuji ti, zkusit to nějak vydržet, ne že zase v půlce zdrhneš." „To slíbit nemůžu, všimla jsem si, že tady mají pěknou střechu, víš, jak bude vidět krásně západ slunce?" Matt si jen povzdechnul a stráže nám otevřely dveře. Lucy s Honzou a Oscarem šli napříč sálem, zatímco já s Mattem jsme se vytratili do nějakého odlehlého rohu. Ani on nechce upoutávat pozornost, protože by se na něj okamžitě sesypaly dívky a zamlouvaly si tance. „Hej otoč se," zašeptal pobaveně Matt. Já se otočila a uviděla jsem Amélii i s ostatníma, jak mě propaluje pohledem. „Ona, asi neví, že jsi moje rodina, co?" „No, zřejmě ne," zasmál se a já společně s ním. Ještě chvíli jsme si povídali a pak trubači zatroubili. Jak nečekané, že? „Její veličenstva král Benjamin Ekvádor První a královna Elisabeth Suzan druhá." Do místnosti vešel král s královnou a posadili se na své místo u stolu. Všichni se na jejich pokynutí zvedli z úklony. „Vítejte, milí hosté a především naše drahé princezny, za necelých deset minut, se k nám připojí naši synové, moje dcera a jejich sestřenice princezna Karoline z království Korineksa. Zatím se prosím bavte a pijte, ples započne, až příjdou." Král si sednul a sálem se ozval lehký potlesk. Poté se všichni začali zase normálně bavit. Po chvíli se ozval zvuk trubek a já zaúpěla, už abych to měla za sebou.