Moje nezkrotitelná princezna (bude probíhat korekce)

12.

Nicolas

Chvíli jsem jí hledal, ale nakonec jsem jí přeci jen našel. Seděla na střeše a její nádherné vlasy jí vlály ve větru. Byl dokonalá. Věděl, jsem, že jí musím dát čas, a rozhodl jsem se, že bude nejlepší, když jí pomůžu cítit se obklopená láskou. Začal jsem Jamiem. Pomalu jsem ho za pomoci Jamese, který se vrátil z vyjížďky celý nadšený, dostal na střechu a on, už svojí funkci splnil dokonale. Seděla tam dohromady tři hodiny. Jako další krok jsem vylezl n střech já sám. Jamie mi uvolnil místo vedle ní. James ho sundal dolů a já si vedle ní sednul. Opřela si hlavu o moje rameno a já se usmál. „Hele, ne, že mi ho zase zmáčíš, teď jsem se převlékl." Chtěl jsem vidět, alespoň drobný úsměv, což se mi povedlo. „Nevadí, když si tady lehnu?" Zeptala se mě, ale byla to spíš řečnická otázka. Začala si lehat na střechu a toho jsem já využil. Hlavu si položila ke mně do klína a spokojeně se usmála. Lehounce jsem jí hladil ve vlasech. Byli tak hedvábné a jemně mi proklouzávaly mezi prsty. Ona si zavřela oči. O chvilce začala pravidelně oddechovat a já se rozhodl, že jí nechám, alespoň pár hodin do večeře spát. Ve spánku vypadala bezstarostně a spokojeně. Ona celá byla dokonalá. Svým vzhledem přiváděla muže k šílenství a svým chováním se k sobě nevědomky přitahovala ještě víc. Jemně jsem jí pohladil po tváři a dal jí jemnou pusu na tvář. „Jsi krásná, ani nevíš jak." Zašeptal jsem a dál si jí prohlížel. Věděl jsem od prvního setkání, co cítím a od téhle chvíle jsem se toho pocitu v žádném případě nehodlal vzdát

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tentokrát trochu kratší kapitolka,

Ter.K.