Nicolas
Nervózně jsem přecházel před pokojem stejně jako moji bratři. Momentálně jsme se nacházeli na zámku, protože bylo potřeba něco vyřešit a taky se chtěli moji rodiče podívat na moje zlatíčka. S Kate máme zatím dvě holčičky obě jsou krásné po mamince, ale mají moje oči. Jenže Katie je těhotná a právě jí zavřeli do toho pitomého pokoje a mě k ní nehodlají lékaři pustit. A já jsem strašně nervní. Chtěl bych chlapečka, ale i holčička bude určitě nádherná. Hlavně aby se jim nic nestalo. „Brácha, sedni si na chvíli." Smál se mi James a já ho probodl pohledem. „Eghr, to nejde." Praštil jsem pěstí do zdi. „Au, sakra." Thomas se Sárou vyprskli oba dva smíchy. Stejně tak malý Sebastián, kterého ona měla posazeného na klíně. On si stoupnul a došel ke mně. „Strejdo, uklidni se...heje, podívej...nádech, výděch, náděch výděch." Začal žvatlat a celá místnost se rozesmála ještě víc. „Jo jasně kámo." Dal mi placáka a odběhl na zahradu zpět za dětmi. „Co to bude, co myslíte?" „Holka." „Kluk." Pronesli všichni přes sebe. Sára s Lucy i Kar řekly kluka a ostatní holku. „Bude to kluk, ten vždycky kope víc," stála si za svým Sára. „Ne holka." Oponoval jí náš král. Jo, slyšíte dobře, Thomas se stal za ty roky králem a Sára je královna. Je těžké si to představit, ale země jen vzkvétá. Moji rodiče teď leží a užívají si vnoučat. „Bude to kluk, vsadím na to svůj krk." „Nene." Bránili se kluci a já je s úsměvem pozoroval. „Fajn, když to bude holka, tak budeme celý týden dělat, co budete chtít vy, ale když to bude kluk, tak se nás nesmíte týden vůbec dotknout." Pronesla škodolibě Kar. „Kluci, víte, jak to dopadlo minule?" Zeptal jsem se Matta i bráchů. „Heh." Podrbal se Matt na zátylku a holky se jen smály. „Fajn platí." V tu chvíli se zámkem roznesl pláč novorozence a Kate přestala křičet. Celý vynervený jsem stál přede dveřmi a čekal, až mi někdo podá moje další zlatíčko. „Tak co?" Přiřítily se moje holčičky. Sofie je sedm a Klárce pět. „Ještě nic." Odpověděl jsem a ony zase odběhly. Vystřídali je moji rodiče. Já si drtil ruce v pěsti. Pak se rozrazily dveře a z nich vyšla Sabrina. „Výsosti máte krásného chlapečka." Usmála se na mě a pokynula mi, že můžu jít dovnitř. Vtrhnul jsem do pokoje a hned za mnou se hrnuli moji rodiče a ostatní. Kate seděla na posteli a v rukách měla malý modrý uzlíček. „Podívej, tatínek přišel, miláčku," zašeptala novorozeňátku a já se jen šťastně usmíval. „Ha, vyhrály jsme." Začala se radovat Sára jako malá a hned to běžela všem oznámit. Kate mi ho podala a já byl opět neskutečně šťastný. „Jakpak se jmenuje?" Zeptala se nadšeně Lucy a já se podíval na Kate, ta jen s úsměvem přikývla.
„Lucas Alexandr Easton."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KONEC...zatím.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže, tohle je oficiální konec! Jupíííí 🎉🎉🎉 Už chystám druhý díl, snad se Vám tento líbil a přečtete si i další moje knihy.
Ter.K.
ČTEŠ
Moje nezkrotitelná princezna (bude probíhat korekce)
Ficção HistóricaZnáte ten pocit, kdy jste naprosto volní? Už jste se tak někdy cítili? Naše hlavní postava, princezna Katherin Elizabeth Soundrová, se cítí volná v lese a v sedle svojí klisny. Vůbec jí nevadí, že jí tam hrozí mnohá nebezpečí a momentálně ještě vět...
