How dare you? [interaktivní příběh, George Weasley]

Nepromíjecí kletba

Samozřejmě že jsi se rozhodla jít.

Den uběhl jako voda a byla tu ta večeře, rozhlédla jsi se ale George nikde nebyl. Nevěděla jsi jestli tam doopravdy jít, ale za pokus nic nedáš.

,, Hele Herm, já přijdu za chvíli na pokoj, ještě si musím něco zařídit."
,, Jo jo, tak dobře."

Přišla jsi na astronomickou věž ,a tam nic a nikdo nebyl. Jak jsi na to jen mohla skočit? Říkala jsi si v hlavě.
,, Ahoj zlato." Ozvalo se za tebou a když jsi se otočila tak tam stál George s bílou růží.
,, Ahoj." Řekla jsi a skočila mu do náruče. Obmotal kolem tebe jeho velké ruce a dodal: ,, Taky tě rád vidím." Potom jsi ho políbila, byl to zase dlouhý a procítěný polibek. Jednu ruku měl kolem tvého boku a druhou za tvým krkem, aby měl lepší přístup k tvým ústům.

,, Co se to tu u Merlina děje?" Ozvalo se za Georgem a ty jsi uviděla Freda.
,, Ale nic." Odtáhla jsi se od George.
,, Hmmm...tak nic říkáš? Vždycky když George přišel s úplně červenými rty tak jsem si říkal, od koho to asi má." Zasmál se. ,, A teď už vím že jsi to byla ty."
Oba jste na něj koukali s nevěřícím výrazem a snažili se pochopit co vlastně říká.
,, Jo už to tak vypadá." Řekl George a podíval se na tebe.
,, Jak jsi mě mohla políbit, když se líbáš s mým bratrem? Vy spolu chodíte? U Merlina,U Merlina jsem váš největší fanoušek. Budu vám říkat Weasloy, jakože Weasley a Malfoy. Jsem geniální."
Podívala jsi se na George a oba jste vybuchli smíchy.
,, Frede? Nikomu o tom nesmíš říct ano?"
,, Jo jasně mám pusu na klíček."
,, Děkuji, Draco by mě zabil."
,, Jak dlouho jste spolu a já to nevím? Počkat že vy jste spolu byli už když jsme byli v Prasinkách?"
,, No vlastně jo." Přebral slovo George. ,, Pamatuju si to škádlení pod stolem, jsi fakt slepý víš to?" Bouchla jsi George do ramena.
,, Nechutný, ale boží. No nic tak já vás nechám. Kdo to ještě vlastně ví? Abych ho přidal do mého fanklubu."
,, Jen Hermiona a ty. Ta na to taky přišla náhodou." Řekl George.
,, Tak jo, čau."
,, Ahoj." Řekli jste oba a Fred zmizel.

,, Co to bylo?" Usmála jsi se.
,, Můj bratr, myslel jsem že ho znáš."
,, Jsi pako."
,, A proto mě máš ráda."
,, Jo to je pravda." Zasmáli jste se a ty jsi ho znovu políbila.

Po cca hodině jste se rozhodli jít a jelikož jste nemohli jít spolu tak jsi se vydala jako první.
Cesta byla v pohodě, dokud jsi neuviděla starého známého, Ivan zase.
,, Tvůj bratranec mi dal pěkně do nosu, za to mi zaplatíš vlastním tělem." Přirazil tě ke zdi.
,, Není to mačkání ke zdi už trochu ohraný? Už mě fakt nebavíš, pusť mě."
,, Nemám v plánu." Začal tě líbat na krku.
,, Nech toho ty hovado."
,, To asi ne, dlužíš mi to."
,, Nedlužím ti vůbec nic." Nohu měl danou tak, že jsi ho nemohla kopnout a tak jsi začala panikařit a slzely ti oči.

,, Co se to tu děje?" Řekl George, který se objevil kousek od vás a když jsi se na něj podívala se slzami v očích, tak zaťal pěsti a rychlím krokem se vydal k vám.
,, Okamžitě jí pusť!" Rozkázal mu ale on tě stále přidržoval u zdi.
,, A co s tím hodláš udělat?"
,, Klidně tě zabiju, jestli jí napustíš."
,, Copak ty jsi další rybka, kterou si obmotala kolem prstu."
,, Okamžitě jí pusť."
,, No... Ne." Odfrkl a na tváři mu přistála pěst. Pak se začali prát.

,, Ne nechte toho." Doslova jsi vybrečela ze sebe. ,, Zabijete se. Georgi! Ivane! Nechte toho. Prosím!" Už jsi pomalu ztrácela nervy. ,, Imperio! Okamžitě toho nechte." Oba přestali. ,, Skvěle konečně."

,, Okamžitě toho nech ty svině!" Křikl na tebe Ivan.
,, Fajn." Přestala jsi na ně mířit hůlkou a George se do něj zase pustil.
,, Nebudeš jí říkat svině!"
,, Georgi nech toho prosím."
Po chvíli se ti povedlo je od sebe odtrhnout a přidržovala jsi George aby nespadl, protože byl dost pomlácený.

Šli jste k Georgovi, Leemu a Fredovi na pokoj, nikdo tam nebyl. Posadila jsi George na postel a šla jsi namočit ručník.
,, Co to do tebe vjelo?" Řekla jsi v klidu a sedla sis na něj obkročmo abys mu očistila krev z obličeje.
,, Chtěl tě znásilnit, možná něco horšího. Sss!" Sykl bolestí.
,, Promiň."
,, To nic. Kdo to byl?"
,, Něco jako můj jediný ex?" Ptala jsi se spíše sama sebe.
,, Kolikrát už to zkusil?"
,, To je jedno. Necháme to být. Ano?"
,, Jak chceš." Usmál se na tebe.
,, Mám tě ráda Georgie."
,, I já tebe T/j." Políbila jsi ho a cítila trpkou pachuť krve.

Další den ráno vše probíhalo normálně. Šla jsi s Nevillem na snídani, ale něčeho jsi si všimla. Ivan tu není. V hlavě jsi se snažila zahnat všechny myšlenky na něj a najednou si vedle tebe sedl George.
,, Promiň."
,, Za co?" Dostala jsi strach co se stalo.
,, Nahlásil jsem Ivana za obtěžování a poslali ho domů."
,, Cože? Děkuju." Byla jsi mu tak vděčná, chtěla jsi ho políbit a objat, ale určitě ne před takovým množstvím lidí. ,, Jak se ti jen odvděčím?"
,, To je v pohodě, nikdo mi na tebe sahat nebude." Pošeptal ti do ucha.
Jak by jsi mu jen mohla poděkovat? Předem děkuju za všechny návrhy.