How dare you? [interaktivní příběh, George Weasley]

Zlomené srdce

,, Jasně, proč ne?"
,, Tak pojď." Vzal tě za ruku a šli jste do velké síně.

,,T/j dneska bude sedět s námi." U stolu seděli jen čtyři lidé.
,, Malfoyová? Skvěle." Upřímně se zaradovala černovlasá dívka a sedli jste si. ,, Já se jmenuju Pansy. Ty jsi T/j že?"
,, Jo to jsem já."
,, Jak vlastně zvládáš Nebelvír? Přeci jen jsi Malfoyová."
,, Ze začátku jsem to tam moc nemusela, ale na vše si zvykneš, i když teď bych raději byla s vámi, co nejdál od všech Nebelvírů."
,, Malfoyi? Tvoje sestřenka se mi líbí."
,, Jo, je skvělá." Usmál se na tebe Draco.

Dál jste si povídali, vlastně o všech možných blbostech.
,, Hej T/j?" Pošeptal ti do ucha Blaise.
,, Co?" Obmotal ti ruku kolem pasu a přitáhl tě blíže k sobě.
,, Opři o mě hlavu." Nevěděla jsi proč, dokud si neuviděla jak Dvojčata vchází do místnosti. Položila jsi mu hlavu na rameno.
,, Bude litovat toho, co udělal." Řekl ti Zabini a dál jste si povídali. Na sekundu jsi svůj pohled střetla s tím Georgovo a uviděla zaťaté pěsti a křivý úsměv.

,, Nechceš někam zajít?" Zeptala se Pansy, při odchodu z velké síně.
,, Jo jasně, jen ať nejsem blízko Nebelvíru."
,, Fajn, tak po obědě, až do večeře? Platí? Počkej na nás před síní."
,, Zní to skvěle, tak zatím." Rozloučila jsi se a šla na kolej.

,, Byla jsi vůbec na snídani?" Zeptala jsi se po příchodu do pokoje.
,, Ne, byla jsem v kuchyni."
,, V kuchyni?"
,, Jo jo, občas tam chodím za skřítkama."
,, Aha, to je fajn, někdy tam s tebou budu muset jít."
,, To jo." Odpověděla a začetla se do knížky.
,, Tak já půjdu." Řekla jsi a vydala se pryč.

Ve společence bylo plno a ty jsi omylem narazila do George, který tam zrovna vcházel.
,, Ahoj."
,, Ahoj Georgie...ehm Georgi. Síla zvyku. Promiň za to že jsem do tebe vrazila."
,, To nic." Chvíli jste se na sebe jen koukali a pak jsi odešla. Co to sakra bylo za trapnou konverzaci? Říkala jsi si v hlavě.

,, Co tu děláte, slečno Malfoyová?"
,, Chtěla jsem jít za Dracem."
,, Pana Malfoye vám zavolám ven, ale vy tam nesmíte. Pravidla."
,, Děkuji, profesore." Snape zapadl do společenské místnosti Zmijozelu a po chvíli vyšel Draco.

,, Nechceš někam jít? Na chvíli? Nemůžu tam být."
,, Nemůžu, mám práci."
,, Tak dobře, promiň že jsem tě otravovala."
,, Neotravuješ, jen toho je moc."
,, Jo jasně, chápu. Ale po obědě snad půjdeš, že ano?"
,, Jo neboj."

Po chvíli loudání se po chodbě, tvé kroky skončili v knihovně, kde byl alespoň klid.
Mohla jsi si v hlavě srovnat všechny myšlenky.

Šla jsi na oběd a před síní byli zrovna ti, se kterými jdeš brzy ven.
,, Nechceš si rovnou sednout k nám?" Zeptal se Blaise.
,, Jo jasně, proč ne?" Usmála jsi se.

Ve velké síni, se na tebe všichni otáčeli, ale snažila ses to ignorovat.
,, Víte co? Asi počkám venku."
,, Já jdu s tebou." Přihlásil se Blaise a chytl tě za ruku.
,, Co to sakra děláš?" Zaskřípala jsi mezi zuby.
,, Nech ho žárlit."
,, Co?" Podívala jsi se na George a uviděla jak se drží za hlavu a propadá myšlenkám. ,, Musím za ním."
,, Nech ho být, bude v pohodě."
,, Třeba mu není dobře, pusť mě. Jen se ho na to zeptám."
,, Dělej jak myslíš."

Šla jsi k Georgovi a chytla ho za rameno.
,, Jsi v pořádku?"
,, Je namol." Ozval se Fred.
,, Však je poledne!" Podivila jsi se.
,, Já to vím, ale on asi ne."
,, Jsi si za Zabinim raději a neřeš mě." Otočil se na tebe George.
,, Co to? Fajn, počkám až vychladneš a vystřízlivíš."
,, Jo jo čau." Řekl povýšeným a arogantním hlasem, za který bys mu nejraději vlepila facku.
,, Ahoj." Všechnu bolest, která tě tížila na srdci, jsi vstřebala a šla za Blaisem.

,, Spokojená?"
,, Nech toho prosím." Táhla jsi ho z velké síně.
,, Jasný, promiň."

,, Kam vyrazíme?"
,, Co takhle, do zakázaného lesa?" Řekla jsi ze srandy a všichni se zasmáli. ,, Fakt nevím. Třeba k jezeru?" To už se smáli všichni až na tebe.
,, Co?"
,, My máme společenku, s výhledem do jezera."
,, Na jezero ne?"
,, Ne do jezera. Jakože z okna vidíme vodu."
,, Wow. Máte se."
,, Takže k jezeru?" Zeptala se Pansy.
,, Jo k jezeru."

Den byl skvělý a hlavně užitý. Byli jste spolu i na večeři.
,, Děkuju vám za dnešek, musíme to zopakovat."
,, Jasně kdykoliv Malfoyová." Usmál se Blaise.
,, Tak zatím."

Uběhlo pár dní a ty jsi se většinu času bavila s lidmi ze Zmijozelu, abys zapomněla, ale přeci jen to bude trvat asi déle než sis myslela.
Šla jsi na kolej po dalším užitém dni a ve společence na zemi ležel George na břiše.
,, U Merlina, co tu děláš?" Žádná odpověď. ,, Sakra Georgi!" Obrátila jsi ho na záda a vlepila mu , menší, facku.
,, Co chceš?"
,, Jsi na živu, dobrý vědět. Pojď po postele."
,, Jedině s tebou."
,, Okamžitě zvedni ten svůj zadek a pojď."
,, Fajn." Chytila jsi ho za ruce a pomohla mu zvednout. Ale převážili jste se a oba spadli na gauč.
,, Je mi líto všechno, co jsem udělal." Vybrečel ze sebe.
,, To je dobrý." Objala jsi ho. ,, Necháme to být a promluvíme si později ano? Až budeš ok. Teď pojď do postele."
,, Dobře." Řekl a ty jsi mu utřela slzy, které mu ztékali po tvářích.

,, Něco mi slib ano? Už nepij, tím nic nevyřešíš."
,, To ti neslíbím, musím nějak zahnat smutek ze zlomeného srdce. Ty jsi mi ho zlomila, před sedmnácti dny. Když jsi řekla že budeme jen přátelé."
Najednou jsi dostala strašnou chuť ho políbit ale je namol.
Políbit ho nebo ho nechat vystřízlivět?
Vím debilní otázka, ale nic mě nenapadá.🙈💞