How dare you? [interaktivní příběh, George Weasley]

Noční můra

,, Holčičí večer? Jasně proč ne?" Usmála jsi se.
,, Tak jdeme na večeři a pak jdeme pařit."
,, To si piš." Šly jste spolu na večeři.
Sedla jsi si vedle Nevilla a naproti seděla Hermiona. Přemýšlela jsi stále nad Georgem a tak jsi celou večeři mlčela.
,, Děje se něco?" Zeptal se Nev.
,, Ne co by se dělo?"
,, Já jen že jsi taková zamlklá."
,, Ne nic se neděle. Jen přemýšlím."
,, Na čím? Nebo lépe řečeno, nad kým?"
,, Už ani nevím." Zasmála jsi se.

,, Takže, máš nějaké ujeté pyžamo?" Zeptala se na pokoji Hermiona.
,, Ujeté? Asi ne."
,, Chceš nějaké? Mám tu jedno růžové se včeličkami navíc."
,, Jasně proč ne?"
,, Super." Řekla a už se hrabala ve skříni.
Obě jste měli nějaké , ujeté, pyžama a pojídali jste sladkosti.

,, Takže?"
,, Takže co?"
,, Celý den mě moc nevnímáš. Vlastně nikoho, co se stalo?"
,, Upřímně? Včera jsem hrála nějakou mudlovskou hru, asi jí znáš a noo líbala jsem George. Možná se mi trošku zasekl v hlavě."
,, George? Jakože Weasley?"
,, Jo jakože Weasley."
,, O můj bože. Nech mě to vstřebat."
,, To jsem na tom tak špatně?"
,, Co? Ne, tak to nemyslím, jen je to šok."
,, Ahaaa."
,, Jestli vám to vyjde? Bože měla bych takovou radost, mega se k sobě hodíte."
,, Ehmmm... děkuju."

,, A co teď chceš jako dělat?"
,, S čím?"
,, S Georgem samozřejmě."
,, Já nevím, asi mě ani rád nemá rád tak jako já jeho."
,, Jsi slepá, nebo jen blbá?"
,, Co proč?" Smála jsi se.
,, Ty nevidíš jak se na tebe dívá? Když jste dneska hráli, tak se na tebe koukal, ale ne jako na člověka, ale jako na součást jeho a tak to je vždy, když jste spolu v místnosti. Vidí to snad každý, až na tebe."
,, To myslíš vážně?"
,, Jo, rozhodně."

Pak jste si ještě dlouho povídali, než Hermiona usnula. Nemohla jsi spát s byla ti zima, a proto jsi se rozhodla že zajdeš do společenské místnosti ke krbu, alespoň na chvíli. Bylo už hodně pozdě, a tak jsi pochybovala o tom že tam někdo bude a měla jsi pravdu. Nikdo tu není.
Sedla jsi si ke krbu a četla sis knihu: Romeo a Julie, po chvíli jsi konečně usnula.

,, Romeo a Julie, tragická láska." Uslyšela jsi velmi povědomý hlas.
,, Mami?"
,, NEBELVÍR?"
,, Já za to nemůžu. Není to moje chyba."
,, Můžeš za to, můžeš za všechno."
,, Promiň já jsem nechtěla."
,, Nejsi moje dcera, už ne. Užij si život v zatracení i s těmi tvými kamarády. Krve zrádci a mudlovskými šmejdy."
,, Ne nech toho, promiň, promiň, udělám všechno co chceš. Vážně promiň, mami neodcházej, pojď zpátky." Brečela jsi.

Vyletěla jsi do sedu, úplně zpocená a po tváři ti tekly slzy. Byl to jen sen, jen blbý sen.
,, T/j? Jsi to ty?" Ozval se George ze tmy.
,, V celé kráse."
,, Co se stalo? Slyšel jsem křik."
,, Noční můra, promiň nechtěla jsem tě vzbudit."
,, To nic, poslední dobou mám lehký spánek." Řekl, došel k tobě a sedl si. ,, Ty jsi brečela."
,, Jak jsem řekla, noční můra."
,, Pojď sem." Řekl a přitáhl tě do objetí.
Zhluboka jsi se nadechla.

,, Mám tu být s tebou?" Zeptal se.
,, Kdyby jsi byl tak hodný. Nechci být sama, alespoň tady ne."
,, Jak to myslíš, alespoň tady?"
,, Doma jsem sama, vždy jsem sama."
,, Tady ne. Jsem s tebou."
,, Děkuju."
,, Není vůbec za co." Řekl a dal ti ruku kolem ramen.
Říct mu co k němu cítíš?💞