How dare you? [interaktivní příběh, George Weasley]

Domácí vězení

,, Co se stalo?"
,, Já... já jsem." Uviděla jsi jak mu v očích zaslzelo. ,, Spadla jsi ze schodů, je to moje vina, je to celý moje vina. Moc se omlouvám, nezasloužím si tě." Posadila ses. Rozbolela tě hlava, ale teď tu musíš být pro George.
,, To nic, nic se nestalo. Jdi si lehnout ano?"
,, Věděl jsem že mě tu nebudeš chtít. Všechno jsem pokazil."
,, Nic si nepokazil, byla to má chyba. Měla jsem dávat pozor, pojď si lehnout ke mě."
,, Už ti nechci překážet, jen chci abys byla v pořádku."
,, Už sklapni a lehni si."
,, Dobře." Lehl si k tobě a položil ti hlavu na hruď. Ani né po minutě usnul.

,, Jak moc je to špatný?"
,, Nevím, právě jsem přijela."
,, Chudáček můj malý."
,, Já bych ho osobně nechala spát na zemi, ještě takhle opilého." Prohlásila Hermiona.
,, Je vidět, že nejsme stejný. Podle toho co jsem si poslechla, tak se opil, protože se o mě bál." Hladila jsi ho ve vlasech a usmívala se.
,, To je asi pravda. Tak tu odpočívejte spolu, řeknu že jsi vzhůru a v pořádku. Tedy jsi ne?"
,, Jen mě bolí hlava. Jo a žebra."
,, To by na tobě neměl ležet."
,, To nic, jeho přítomnost to zlepšuje."
,, Když myslíš. Tak já jdu."
,, Ahoj."
,, Zatím."
Po chvíli jsi upadla do říše snů i ty.

Když jsi se probudila, tak George stále spal. Objímal tě a usmíval se.
Další půl hodinu ses dívala na jeho krásný obličej, viděla jsi jak se nadechuje a pomalu vydechuje. Byl sladký i když spal.
,, Miluju tě." Zašeptal jsi a políbila ho na čelo.
,, Já tebe nejvíc na světě." Zamumlal ze spaní.

,, T/j?" Ozvala se za dveřmi Molly.
,, Pojď dál."
,, Nemáš hlad?"
,, Mám, a jako vlk. Jen ho nechci budit."
,, Já to ráda udělám." Prohlásila Molly a prokřupla si prsty. Byla jsi zděšená, co bude dál?

,, GEORGI FABIENE WESLEY." Začala Molly a George rychle vyletěl do sedu. ,,MŮŽEŠ MI ŘÍCT, JAK SE U TEBE A FREDA V POKOJI OBJEVILY FLAŠKY OHNIVÉ WHISKEY, KDYŽ JSTE SI ŠLI PRO VĚCI DO ŠKOLY? A DOKONCE JSTE TAK BLBÝ, ŽE JSTE SI DO ŠKOLY NEKOUPILI ANI JEDNU VĚC. TO JSTE SI MYSLELY ŽE NA TO NEPŘIJDU NEBO CO?"
George byl bílý jako stěna, a vypadalo to že za chvíli vrhne.
,, Potřebuješ zvracet?" Zeptala jsi se potichu.
,, Ne, potřebuju abys mě zachránila." Řekl a přitulil se k tobě. ,, Já se jí bojím." Zasmála jsi se nad jeho poznámkou.
,, Já tě vždycky zachráním."

,, T/j? Už je vzhůru, tak se můžeš jít najíst a s tebou jsem neskončila." Řekla Molly, oprášila si ruce a vydala se chodbou pryč.
,, Jak si se vyspal?"
,, Nejlépe, u tebe v náručí to nejde jinak."
,, Od teď nepiješ ano?"
,, Pro tebe všechno." Políbil tě.
,, Možná ti to jednou zase povolím."
,, Jsi mrška."
,, Hmm... Ne už jsem si to rozmyslela, nikdy už se nenapiješ."
,, Ne, já to tak nemyslel." Prohlásil a ty jsi ho políbila.
,, Já taky ne, je to tvůj život. Jdi si ale prosím vyčistit zuby, nebo už dneska žádná pusa nebude." Usmála ses.

Šla jsi do jídelny.
,, Tak co jsi udělala dobrého Molly?" Řekla jsi po příchodu do kuchyně.
,, Podle toho, co by sis dala?"
,, Něco sladkého."
,, Dobře tak tedy něco sladkého." Řekla a přičarovala na stůl palačinky, muffiny a lívance s ovocem.
,, Wow. To vypadá skvěle."
,, Děkuji, jdu zavolat na ostatní." Odešla.

,, Čau ospalo." Rozcuchal ti vlasy Fred.
,, Divím se že žiješ." Prohlásila jsi a podívala se na Molly.
,, Jo, to já se taky divím."

,, Dobré ráno." Všichni začali přicházet.
,, Co hlava?" Zeptal se Sirius.
,, Jo jde to."
,, To jsem rád." Usmál se a ty jsi mu úsměv oplatila. Po chvíli přišel i George a sedl si k tobě.

,, Chyběla si mi."
,, Sedím tu deset minut."
,, To nevadí." Dodal a dal ti pusu na čelo. ,, Miluji tě."
,, I já tebe." Položila jsi mu ruku na stehno.
,, Kdybych mohl, tak teď z tebe strhám oblečení." Pošeptal.
,, Hej, jako my jsme tu taky." Začal mávat rukama Fred.
,, Já vím." Prohlásil George. ,, Mě to nevadí."
,, Ale prosimtě, úplně vidím tvou reakci, kdybych se přede všemi svlékla."
,, Fajn, možná by mi to vadilo." Oba jste se začali smát a Fred i Ron se přidali.

,, Co podnikneme odpoledne?" Zeptal se George.
,, Ty máš domácí vězení chlapečku." Prohlásila Molly.
,, Ale no tak mami, teď se probudila."
,, Budeš doma a na procházku můžeš vyrazit za dva týdny."
,, Za dva týdny?" Vyhrkli jste oba s Georgem.
,, No ano, jak jsem řekla, za dva týdny."
,, Fajn." Řekl a nasupeně odešel pryč.
,, To i já?" Zeptal se Fred.
,, No samozřejmě." Když to dořekla, tak se vydal pryč i Fred.

,, Ani na to nemysli." Ukázala na tebe Molly.
,, Na co?"
,, Za nima nepůjdeš, nech to vychladnout."
,, Dobře." Řekla jsi a dojídala snídani.

,, Tak já jdu." Prohlásila si po dojedení lívanců.
,, Dobře." Usmála se Molly.

,, Georgi?" Pocházela jsi každý pokoj. ,, Frede? Jste tu někde?" Najednou se tě dotkly dvě hůlky ze zadu a tys úplně zkameněla.

,, Bude z tebe smrtijedka, musíš něco vydržet." Řekla matka a ze zadu na tebe poslala mučící kletbu. ,, Kdyby chtěli aby jsi vyzradila jména dalších smrtijedů, tak neřekneš nic. Je to jasné?"
,, A-ano."

,, Hej T/j, jsi v pohodě?" Mával ti rukama před očima Fred a tím tě vytrhl z tranzu.
,, Jo jsem v pohodě." Prohlásila jsi a utřela si slzy z tváří.
,, Nechtěli jsme tě vylekat." Řekl George.
,, Jak říkám, to nic." Provlekla ses mezi nimi a šla do pokoje.

,, Jsi v pořádku?" Vešel do pokoje George a zavřel dveře.
,, Jo jsem."
,, Nechtěli jsme..."
,, Nelekla jsem se, jen se mi vrátila špatná vzpomínka." Usmála ses.
,, Moc promiň." Přišel k tobě.
,, To nic." Obmotala jsi mi ruce kolem krku a políbila ho, on polibek ještě prohloubil.
,, Měl bych jít za Fredem, promiň."
,, Proč se mi omlouváš?"
,, Chci být tady s tebou, ale přitom chci trávit víc času s Fredem. Moc teď se mnou nebyl. Já byl furt u tebe. Plus musíme naplánovat něco na mamku."
,, Miluju tě." Špetla jsi. ,, A jen běž, ale jestli budete plánovat i něco na mě, tak budu hodně naštvaná."
,, Dobře zlato." Řekl, políbil tě a odešel z pokoje.

Další dva týdny to Molly od dvojčat docela schytávala, ale ty jsi zase víc času trávila s Tonksovou a Ginny. George k tobě přišel každý den, pouze na půl hodiny, aby ti řekl co mají připraveno dál. Občas si Molly trochu varovala, dvojčata se to však nedozvěděla.

,, A dneska už můžeme ven?" Zeptal se George a přitáhl tě blíž.
,, Jo, dneska už můžete ven, ale buďte opatrní." Rozhodila rukama Molly.
Potkat Joshe? Ano, ne?

Jinak chci poděkovat všem, kteří čtou tuhle knížku, moc si toho vážím a omlouvám se za všechny chyby 💞