„To je tvoje auto?“ zeptala se mě Baby asi po pěti minutách jízdy autem.
„Jo, už to tak vypadá“ odpověděl jsem. Věděl jsem, že moje auto je nic moc, ale nestyděl jsem se za to. Byla to moje první věc, na kterou jsem si ušetřil místo toho, abych ho ukrad. Víc pyšnej jsem byl na mojí motorku, kterou jsem si koupil teprve nedávno. Koupil jsem ji za peníze, který jsem dostal za zápasy, a byla to láska mýho života. Jo jsem ten typ kluka, kterej nazývá svojí motorku láskou svýho života, smiřte se s tim.
„Tvoje auto jsem si představovala jinak“ zamumlala ospale. Doufal jsem, že mi tady neusne.
„ A jak sis ho představovala?“ Hodil jsem na ní krátkej pohled, pak jsem se zase soustředil na cestu.
„No já nevim…Hezky“
Hrál jsem uraženýho, jednu ruku jsem si položil na srdce. „Co tim chceš říct? Že moje auto není hezký?“ Poplácal jsem volant. „Nevšímej si jí Bambi, ona neví, co říká“
Baby se začala smát. „Pojmenoval si svoje auto Bambi?“ nepřestávala se smát. Smála se tak moc, až jí začaly téct slzy.
Popravdě jsem si to jméno teď vymyslel. „Jo a moje motorka, se kterou jsi měla už tu možnost se potkat, se jmenuje Simba“ zalhal jsem. Zas tak těžkej případ jsem nebyl, abych dával svejm dopravním prostředkům jména Disney postaviček.
Chytla další záchvat smíchu. „Si ještě větší pošuk než jsem si myslela“
Hezký, ONA přišla na táborák opilá a v pyžamu, ale JÁ jsem pošuk.
Když jsem zaparkoval před její kolejí, vystoupil jsem, otevřel jsem Baby dveře a pomohl jí vystoupit.
Trochu se motala. „Jsi ok?“ zeptal jsem se. Mdle přikývla a dala se do kroku. Šla asi rychlostí šneka. Ztěžka jsem si povzdychl a vzal jsem jí do náruče. „Co to děláš?“ zapištěla a chytla se mejch ramen.
„Kdybys šla sama, dostaly bysme se do tvýho pokoje až na Vánoce.“
Cesta po schodech byla těžká, nebylo to tim, že bych Baby neunesl, ale ona se pořád kroutila, jednou mi dokonce málem upadla. Opilá Baby mi začínala lízt na nervy, už jsem se těšil až jí nechám u ní v pokoji a najdu si tu holku, od který jsem dneska odešel. Doufal jsem, že na mě neni naštvaná, shánět novou se mi nechtělo.
Před dveřma jejího pokoje jsem jí postavil. „Máš klíče?“ zeptal jsem se.
„Ne“ zakroutila hlavou. Povzdychl jsem si a zvedl jsem ruku, abych otevřel dveře, do jejího pokoje, ale něco mě zastavilo.
Sténání.
Nejdřív ženský, pak i mužský.
DĚLÁŠ. SI. ZE. MĚ KURVA. PRDEL?
Jestli jsem měl o Olivii někdy dobrý mínění, tohle ho zkazilo.
Baby to taky slyšela a začervenala se. „Tam teď nemůžu“ zašeptala. Jo, to mi taky došlo. Ač jsem měl na Olivii teď vztek, ten kluk, co s ní je nemůže za to, že narazil na bezočivou krávu. Bylo by ode mě sprostý ho takhle ponížit, a Baby taky.
Vzal jsem jí znovu do náruče a vyrazil jsem dolů po schodech. „Kam jdeme?“ zeptala se Baby.
Jo, sakra, kam jdeme?!
***
Baby
Musela jsem usnout v autě, protože si jízdu k domu bratrstva nepamatuju. Justin mi pomohl vylézt z auta. „Teď buď tiše, dobře? Přece nechceš, aby nás vevnitř někdo načapal“ řekl.
ČTEŠ
How to love ×Justin Bieber FF×
Fanfiction"Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život."