How to love ×Justin Bieber FF×

11.část-"Fake stripper"

Zhluboka jsem se nadechla

A potom zase.

A zase.

Ani jsem nechápala, proč jsem byla nervózní. Byl to přece jen můj bratr. Bratr, kterého jsem milovala a na kterého jsem se těšila. Nemohla jsem se ale smířit s tou myšlenkou, že mě Liam nenechá chvíli nadechnout.

Carly se na mě ušklíbla. „Nebuď tak vystresovaná. Slíbila jsem ti přece, že ho od tebe budu držet dál.“ V letištní hale jsem jí sotva slyšela. Lidé kolem nás ve spěchu procházeli a ani nám nevěnovali jediný pohled. Přemýšlela jsem, kam někteří z nich jedou. Jedou za svojí rodinou, nebo naopak od svojí rodiny odjíždí? A lidi co tu čekají? Těší se na svoje milované, nebo jsou jako já vynervovaní?

Podívala jsem se na ní. „Moc dobře víš, že se ode mě nebude chtít držet dál. Bude mi v patách pořád, když vyrazím ven, bude si prověřovat každého člověka, s kterým promluvím, a když semnou nebude moct být, bude mi pořád volat.“ Carly se zasmála, ale nic nenamítala, věděla, jaký náš bratr je. I K Anně a Carly byl ochranářský, ale zdaleka ne tak jak ke mně.

„Nemůžeš mu to zazlívat“ vzala mě kolem ramen. „ z ochraňování tebe si udělal novou práci. Nedovedeš si představit, jak nervní byl doma první měsíc, když si byla pryč. A navíc si za to můžeš tak trochu sama“ hodila na mě významný pohled. „Kdybys nebyla tak vystrašená z kontaktu s ostatními lidmi, jsem si jistá, že by nezacházel až do takových extrémů.“

 Zamračila jsem se na ní, i když jsem věděla, že má pravdu. „No myslím si, že jsem se poslední dobou polepšila“ bránila jsem se.

„Já vím. A až si toho všimne Liam, určitě tě nechá na pokoji. A když ne, promluvíme si s ním“

V tu chvíli jsem ho uviděla. Jeho vysoká postava se prodírala skrz lidi. Když si nás všiml, jeho modré oči zajiskřily a úsměv se mu rozprostřel přes celou tvář.

I já se na něj usmála a zamávala jsem mu. I přes to, že jsem se obávala, co můj bratr vyvede, nemohla jsem zakrýt štěstí, když jsem ho znovu uviděla. Chyběl mi. Moc mi chyběl.

Když stál u nás, ve spěchu položil své kufry a vzal nás do náručí.  Když jsme se od sebe odtáhly, celou od hlavy až k patě si mě prohlédl. „Zdá se mi to, nebo naše malá sestřička vypadá starší?“ zeptal se Carly.

„Taky jsem si to říkala, když jsem jí poprvé uviděla.“ Usmála se Carly a já se začervenala.

„Dobře to už by stačilo, přestaňte na mě zírat“ 

Oba se začali smát.

V autě jsme si povídali o všem možném. Vyprávěl nám o našem otci, že nás pozdravuje a že za námi přijede, hned jak bude moct, což jsem doufala, že bude co nejdýl. Stačil mi tu ochranářský Liam, na otce jsem nebyla ještě připravená. Co se ochraňování týče, byl to zcela jiný level.

„Jo, abych nezapomněl, i Anna vás pozdravuje“ usmála jsem se. I přes to, že Anna odjela teprve před pár dny, už mi chyběla.

„Řekla mi pár zajímavých věcí.“ Začal Liam. Podíval se na Carly, která seděla vedle něj na místě spolujezdce, a potom se přes zpětné zrcátko podíval na mě.

„Prej máš přítele Carly“ hodil na ní významný pohled a ona se usmála. „Jacob není můj přítel. Zatím“

„No možná ani nebude“ podotkl Liam. „Ne do tý doby, než si ho neprověřim“ Carly se na něj zamračila. „To těžko, tobě ho nikdy nepředstavím, nechci, abys ho vyplašil“