256 /Grey/

Tři mušketýrky

Nakonec jsem mu usnula na hrudi.

Vzbudila jsem se ráno v posteli sama. Rychle jsem se zvedla a šla hledat Martina. Nestihla jsem ani otevřít dveře a už mi nesl snídani do postele.

„Dobré ráno." Usmál se od ucha k uchu.

„Oke vypadá že si v pořádku. Tak já půjdu domů. Kdyby zase něco napiš nebo zavolej pa." Natáhla jsem se k jeho tváři a jemně jí políbila. Vzala jsem svojí mikinu ze židle a šla pryč. Ještě na mě hodil nechápavý pohled.

Přišla jsem domů a šla do sprchy.
Vylezla jsem a zavolala Káje.

„Kajušo ty na mě úplně sereš."

„Čuus, taky dost že zavoláš aspoň." Začali jsme se smát na celý kolo.

„Mám nějaký novinky, takže dneska ve dvě v naší kavárně. Jo a zavolej to Nat. Dík. Posílám pusu." Nestihla nic odpovědět, protože jsem zavěsila.

Kája je moje nevlastní sestra, ale já jí od jakživ beru jako vlastní. Kája bydlí v centru Prahy a pracuje v nějaký agentuře. Je o rok starší, takže na mě vždy dávala pozor. Má přítele se kterým je od jejích patnácti což je už pět let. Je to taková moje druhá máma. Neberu jí za zlí že mě hlídala abych si tak zvaně nenabila rypák ale, někdy to vážně přeháněla. Naštěstí co je s Dominikem je v pohodě.

Nat je moje i Káji nejlepší kámoška. Jsme nerozdělitelná trojka. Všechno jsme řešili spolu a je to tak i nadále. Nat bydlí v bytě na druhý straně Prahy. Pracuje jako barmanka v klubu. Je stejně stará se mnou. Známe se od základky. Přítele nemá, protože je ten typ holky co neváže vztahy a radši si užije každou noc s jiným. Nevadí mi to. Jsme každá rozdílná. Kája je tu ta "slušná", Nat je ta "zlobivá" a já jsem ta něco mezi. Skvěle se doplňujeme. Ale přece jsme v jednom stejný, všechny jsme bláznivé. Mám je neskutečně moc ráda a jsou moje druhá rodina.

Začala jsem se upravovat. Byla jsem upravená a připravená na odchod. Bylo 13:15. Kavárnu nemám zrovna nejblíž a nechtěla jsem jet hromadnou dopravou tak jsem se rozhodla že půjdu pěšky. Šla jsem přibližně půl hodiny. Došla jsem ke kavárně a Kája už tam čekala. Ona je vždycky všude načas.

„Čus píčus Kajino." Obejmuli jsme se.

„Neser hnedka. A asi půjdeme dovnitř ne? Obě známe Nat a stejně přijde tak za půl hodiny." Jen jsem kývla na souhlas a šly jsme dovnitř. Sedli jsme si ke stolu kde byly tři židle. Povídali jsme si o její práci a tak nějak jak se máme a prostě základ. Do dvaceti minut přišla Nat.

„Taky dost mrdino." Zvedla jsem se šla jí obejmout.

„Taky si my chyběla." Ušklíbla se na mě když jsme se odtáhly. Ještě se obejmula s Kajou a sedla si k nám. Přišel vysoký blonďatý číšník.

„Objednáte si?"

„Já bych si dala espresso." Řekla Nat.

„Mě dejte latte." ozvala se Kája.

„A já bych poprosila o to cappuccino." Dodala jsem naposledy.

„Dobře za chvíli vám to donesu." Mrknul na Nat.

„Natuno kroť se joo? Děkuju." Podívala jsem na ní s trochu naštvaným výrazem. Jen protočila oči. Začali jsme rozebírat vše možný. Já jim řekla o Martinovi. Dokonce i o Dejovi. Kája nám oznámila povýšení. A Nat jak jinak nic nového, jen debata o jejím posledním úlovku.

Proseděli jsme tam tři hodiny. Vše jsme probraly do podrobna. Bylo mi s nimi moc dobře. Doufám že se teď budeme vídat častěji. Rozloučili jsme se se slovy: „Zavoláme." Každá jsme se vydali vlastním směrem. Já jsem si vytáhla z tašky sluchátka a pustila si náhodný playlist na spotify. Cesta uběhla rychle. Doma jsem zasedla na gauč a pustila si netflix.

Něco okolo osmý hodiny večer jsem udělala salát jako večeři. Na gauči jsem ho asi už u druhého filmu snědla. V 23:30 jsem si šla lehnout. Po chvíli jsem usnula.

Rozhodla jsem se že vydám dvě v jeden den. Je to poprvé a možná i naposledy. Uvidíme.😅 Tato kapitola je v podstatě o ničem jen něco o holkách, které se ti budou ukazovat teď mnohem více.✌️ A tím to zase končím. Vy se můžete těšit na pátek. Tak pac a pusu.😘 Vaše Vev.🥰

Omlouvám se za chyby, kapitoly po sobě nečtu😉.