Po měsíci

997 37 7
                                    

I přesto jí furt miluju.

|Pohled Martina|

Už je to měsíc s stále se neprobudila. Celý měsíc jsem za ní každý den chodil, musel jsem kvůli tomu zrušit několik koncertů. David a Nat tvoří dokonalý pár. Chodili za mnou pokaždé co mohli. Oni mi pomohli co nejvíc. Začal jsem užívat drogy a u mě doma to vypadá jak po druhý světový válce. Ve zdi z obýváku do chodby je už díla skrz na skrz. A to jsem o tu zeď hodil jenom počítač, 2 telefony, 9 nožů a rychlovarnou konvici. Telefony už nepočítám. Mám možná už 7. telefon. Tenhle už mám tři dny a ještě drží což je docela zázrak. Dejan, který přidá na instagram každý den fotku s jinou holkou, za to může. Vždy si představím že by s ním Ema chodila a při každé fotce se rozplakala a ta představa mě neskutečně ničí, proto to vždy schytá telefon. Můj bankovní účet dostává pořádně zabrat, ne jenom si kupovat telefony ale i drogy jsou drahý, když člověk chce vážně kvalitní. Vzal jsem si i piko o kterém jsem tvrdil že je odpad. Tak moc mě ta holka mění. Tak moc jí miluju. Doktoři jí dávají poslední týden. Pokud se neprobudí odpojí ji. Dítě už to nepřežilo. Zemřelo asi po týdnu co tam ležela. Byla na zákroku aby ho vyndali. Jediný co si teď přeji je aby se probrala. Aby byla zase u mě. Jo a ještě jedna věc. Ema je neplodná. Pokud se probere a dozví se to, tak bude z toho hodně smutná. Chtěla aspoň jedno dítě a teď ho mít nemůže.

Dnes je neděle. Já ležím v posteli, objímám medvěda a pláču. Chybí mi a to neskutečně. Dneska jsem si ještě nic nedal, což se hodně divím. Ale chci jít za Emou čistý. Už se vlastně těším až jí uvidím ale vím že mě to zničí. Půjdeme tam s její rodinou. Oni mi taky pomáhají. Dost jsme si sedli a jsem za to hrozně moc rád.

Už je 13:34 a já jsem po obědě. Za poslední týden pořádný jídlo. Dal jsem si vývar a gnochi se špenátovou omáčkou. Vařil jsem já. Jelikož velice dobrý kuchař jsem. V chodbě se obouvám a taky po dlouhý době jedu vlastním autem. Nechtěl jsem za volant sedat pod vlivem, takže jsem jel s Emči rodiči. S Tomem jsme teď nejlepší kámoši. Na to že je postižený je vlastně hrozně inteligentní a hlavně se s ním člověk nenudí. Já se bavím o něčem s Jančou a on řekne něco, co je úplně mimo téma a prostě neskutečný gól. Je o dva roky starší ale je prostě hrozně moc fajn a mám ho rád. Když potřebuje Janča hlídání, tak jdeme do města, někam do cukrárny a se projít. On z toho má radost a já mám radost z jeho radosti.

Jsme v nemocnici už všichni a chystáme se jít za Em.

„Omlouvám se ale nemůžete jít za ní." Řekla z ničeho nic sestřička, která nás už moc dobře zná.

„Proč?" Zeptali jsme se s Jančou jedno hlasně a Tom se tomu zasmál. Tomu  jeho skromnému humoru jsem se musel pousmát.

Tak tady to utneme. Docela mě zajímá co si myslíte že se s Em děje?🤔😁 Málem bych zapomněla máme pondělí už, kdo to čte vážně teď v 0:10.😂 Netuším proč to vydávám vlastně v tak blbej čas, ale už je pondělí, což je den kdy má vycházet.😂 To je strašný, už mám teorie jak Martin na twitchi😂👏🏻. Kdo sleduje, ví. No a tady s mojí teorii se loučím a další kapitola budeee ve středu. Uvidíme jaký čas boys.🌝 Ale jinak dobrů noc vám přeji a vážně by jste měli jít spát. Tak pac a pusinu.😘 Vaše Vev.😃

Omlouvám se za chyby, kapitoly po sobě nečtu.😉

256 /Grey/Kde žijí příběhy. Začni objevovat