Nenechám tě odejít

-1-

Podle recepční se můj nový pokoj nacházel v budově čtyři, ale zřejmě se zapomněla zmínit, v jakém patře bych měla hledat. Už půl hodiny jsem pátrala po pokoji s číslem 316. Byl to teprve můj první den na vysoké ...a už jsem byla naprosto ztracená.

S matkou jsem zrovna moc nevycházela, odstěhovala jsem se hned, jak mi bylo osmnáct a z ušetřených peněz si pronajala malý byt. Nájem jsem zvládala jen těžko, proto jedinou možnou alternativou bylo ubytování v univerzitním kampusu.

Dál jsem kráčela chodbou a táhla za sebou svůj velký růžový kufr s Nike taškou. Vlastně mě překvapovalo, že jsem toho neměla víc. Od začátku jsem počítala  s tím, že si  vše potřebné nakoupím.

Když jsem prošla celé přízemí a nenašla svůj pokoj, zauvažovala jsem na tím, jestli bych se někoho neměla zeptat.... Kolem mě ale procházelo jen mnoho dalších ztracených prváků a ti měli svých starostí víc než dost. No nic, nakonec to asi budu muset zvládnout sama.

Výtahem jsem vyjela do prvního patra a dál zkoumala čísla pokojů. 312... 313... Konečně jsem našla dveře s kartičkou 316. Měla jsem nutkání si zatleskat, protože jsem hledáním strávila téměř hodinu. To nám to tedy pěkně začíná.

Celá utahaná jsem vzala za kliku a zjistila, že je otevřeno. Na posteli se rozvalovala blondýnka s dvěma culíky. Na sobě měla stejně jako já krátkou černou sukni a bílý crop top. To byla ale náhoda...

Když mě blondýnka zaregistrovala, usmála se a radostně ke mně dohopkala.

,,Ahooj, ty jsi moje nová spolubydlící? Já jsem Jess." Představila se mi a ukázala na naše podobné oblečení. ,,Nejsi náhodou moje dvojče?" Smála se na mě od ucha k uchu a já už teď věděla, že si budeme skvěle rozumět.

,,Já jsem Grace, ani by si nevěřila, jak dlouho jsem hledala správný pokoj." Pozdravila jsem svou novou spolubydlící a usmála se. Dramaticky jsem  mávla rukou a předstírala, že si utírám pot z čela.

Jess se na mě chápavě usmála. ,, Neboj, to nemohl první den nikdo, je to tady hotové bludiště a navíc Copatka nikdy nikoho nenasměruje správně."

,,Copatka je ta stará bruneta na recepci, všichni jí tak tady říkají." Dodala Jess s úšklebkem, když jsem nechápavě nadzvedla obočí.

Začala jsem se smát ještě víc a přikývla. ,,To tedy sedí." Ta žena měla neskutečně ošklivý vysoký cop, když jsem ji viděla poprvé, napadlo mě, jestli náhodou neprohrála nějakou sázku.

Jess se rozzářila a vzala mi z ruky tašku s věcmi. ,,Myslím, že mi dvě si budeme skvěle rozumět."

Takže tolik k první kapitolce! Doufám, že se příběh bude líbit.♥♥