Nenechám tě odejít

-10-

Teprve, když jsem se chystala zašátrat v kabelce, kterou jsem neměla, jsem si uvědomila, že nemám klíče. Moje kabelka zůstala kdo ví kde a s ní i můj mobil, klíče do bytu, oblíbená rudá rtěnka a jediný lístek na tramvaj.

Doufala jsem, že je Jess uvnitř, protože jinak bych musela za Copatkou a požádat ji o náhradní klíče. Právě ve chvíli, když jsem se chystala zaklepat, se dveře otevřely. Stál v nich Aidan a překvapeně se na mě díval. Rozcuchané blonďaté vlasy mu spadaly do tváře, pod očima jsem zahlédla unavené kruhy. Vypadal ospale. Změřil si mě pohledem, a když si uvědomil na koho se dívá, ulehčeně svěsil ramena.

,,Ahoj, kde jsi byla? Hledali jsme tě snad úplně všude." V jeho hlase zněla upřímná úleva, že mě vidí. ,,Co si proboha celou noc vyváděla?"

Zasmála jsem se. ,,Tak to bych taky ráda věděla."

Aidan se navzdory situaci pobaveně zašklebil a pustil mě dál. Na posteli ležela Jess a tvrdě spala. Byly skoro čtyři odpoledne, ale po včerejší noci jsem se jí vůbec nedivila. Kdyby nebylo Chrise, spala bych až do zítřejšího rána. Nebo klidně celý týden.

Rozhlédla jsem se po místnosti a všimla si malé kožené tašky na židli u psacího stolu.

,,Moje kabelka!" Vyhrkla jsem možná až moc hlasitě, protože Jess se na posteli převalila a něco zamručela.

,,Neptej se, kde jsme ji vzali. Nepamatuju si to." Prohodil se smíchem Aidan. Byla jsem ráda, že to bere s humorem. Potřebovala jsem, aby mi někdo zlepšil náladu. A přivedl na jiné myšlenky. Jestli budu ještě dvě vteřiny myslet na Chrise...

Povzdechla jsem si a prohrábla si rukou vlasy. ,,Je asi dobře, že si nic moc nepamatuju." Prohodila jsem.

,,Rozhodně." Souhlasil Aidan. ,,Jsi v pořádku? "

,,Nic mi není, ale řekla bych, že k tomu moc nechybělo." Poznamenala jsem se smíchem. Aidan ale najednou zvážněl.

,,Mrzí mě to, neměl jsem pít. Měl jsem na vás dát pozor. Na vás na obě." Omlouval se a kývl hlavou k spící Jess. Ani se nesnažil tlumit hlas, aby ji nevzbudil. Spala jako nemluvně.

,,Ne, to já bych příště neměla tolik pít. Není to tvoje chyba." Ujistila jsem ho a on přikývl, přestože jsem si byla jistá, že si to nepřestával vyčítat.

,,Co to máš na sobě?" Změnil téma a kývl na Chrisovu mikinu, kterou jsem si stále nechtěla sundat.

Okamžitě jsem zrudla. ,,Noo, to..ehm.." Nedokázala jsem se vymáčknout. Aidan se zatvářil vědoucně a zachechtal se.

,,Víš co? Já to raději ani vědět nechci." Oba jsme se začali smát a tím nespíš probudili Jess z polospánku, protože se posadila a protáhla si ruce. Zívla a něco zabručela, pak zvedla oči a všimla si mě.

,,Grace!!" Vypískla okamžitě a spěchala mě obejmout. Sevřela jsem ji v náručí a byla opravdu ráda, že ji zase vidím.

---------------------------------------------

Neřekla jsem jim, co se mi stalo. Ani o Chrisovi...ani jak jsem se dostala zpět do kampusu. Jess sice měla spoustu otázek, ale když zjistila, že ze mě nic nevymáčkne, vzdala to. Omluvila se mi a slíbila, že příště půjdeme na party přímo v areálu. Příště...další alkohol a šílená noc.

Příští týden začínal semestr a přednášky. Musím se dát dohromady.