Nenechám tě odejít

-9-

,,To snad nemyslíš vážně!" Zírala jsem překvapeně na Chrise a stále to nemohla pochopit. Jak to, že nikdy neviděl Pobřežní hlídku? ,,Je to ta nejlepší komedie všech dob!!!"

Chris se uchechtl a zavrtěl hlavou ,,No, když myslíš.."

Seděli jsme vedle sebe na pohovce a snažili se vybrat film. Nebo lépe řečeno...já se snažila vybrat film. Chrisovi nezáleželo na tom, co si pustíme. Na disku měl nahraných velmi mnoho filmů a seriálů. Většinu z nich jsem neznala a on podle všeho také ne. Nevěděla jsem, jestli mi nechává volnou ruku proto, že je mu jedno, na co budeme koukat. Nebo proto, aby se mě co nejdříve zbavil.

Nezáleželo mi na tom, která z těch možností je správná, hlavně že budu nablízku tomu nejatraktivnějšímu muži, jakého jsem kdy potkala.

,,Nemyslím. Já to vím. Jsou tam neskutečně krásní a vtipní herci." Stála jsem si hrdě za svým a vrhla jsem na něj úsměv který říkal: A nezkoušej něco namítat, stejně názor nezměním.

Chris si prohrábl černé vlasy a pokynul mi abych tu " nejlepší komedii všech dob" pustila.

------------------------------

Pokud by se někdy konala soutěž "kamenných tváří za každé situace"...Chris by nepochybně vyhrál. Během filmu mlčel a tiše se díval. Nesnažila jsem se s ním konverzovat, abych neřekla něco, čeho bych později litovala. Na  to jsem byla profesionál...plácat páté přes deváté.

Zatímco jsem nad humornými scénkami odpadala smíchy...Chris jen čas od času povytáhl kousek úst do polovičního úsměvu. Takže mu to přeci jen muselo připadat vtipné!! Každý jsme seděli na jedné straně pohovky. Až moc daleko od sebe...Sakra, Grace! Vždyť ho sotva znáš..

Když film skončil, podívala jsem se na Chrise s očekáváním v očích. Zajímalo mě, jak se mu film líbil. ,,Tak?" Pobídla jsem ho.

Zadíval se na mě a na chvilku se zamyslel. ,,Nebylo to špatné." Odvětil nakonec.

Věděla jsem, že "Nebylo to špatné" je u něj ve skutečnosti kompliment. ,,Jaký film je tedy tvůj nejoblíbenější?" Zeptala jsem se a opravdu byla zvědavá na jeho odpověď.

Chris se pomalu zvednul z gauče a protáhl si ruce. ,,Nevím, obvykle na filmy nemám čas."

Nevěděla jsem, co na to odpovědět, očividně ho moje společnost už nudila. To se ovšem nedalo říct o mně. Nejraději bych s ním strávila celý zbytek dne.

,,No... mohl bys mě prosím hodit do kampusu, už se po mě jistě někdo shání." To nebyla tak docela pravda, Jess měla určitě také stále kocovinu...určitě si ani nevšimla, že s ní nejsem. ,,Nebo.. jestli je tu nějaká zastávka, mohla bych..."

,,Odvezu tě." Zarazil mě prostě.

Oddechla jsem si, protože kdybych teď měla jet autobusem...,,Děkuju...za všechno."

Chris nad tím jen mávl rukou, jako by to vůbec nestálo za řeč.

Jenže to se pletl...za řeč to rozhodně stálo

------------------------------------------------

Když jsme s Chrisem odcházeli z bytu, zjistila jsem, že bydlí v krásném a moderním bytovém domě. Vysvětlil mi, že v budově jsou další čtyři apartmány a bydlí v nich také studenti vysoké. Ovšem většinou po více lidech, aby zvládali nájem. Řekl mi, že má také spolubydlícího, který ovšem tento týden stráví u rodiny. Také jsem se dozvěděla, že jsme jen pár kilometrů od kampusu. Nevím, proč jsem předpokládala, že je jeho byt na druhé straně země.

Chris mi řekl, že chodí na univerzitu kousek odtud. Bydlí tady, protože se rozhodl na poslední chvíli a na koleji už nebylo místo. Byla jsem ráda, že mi o sobě konečně něco prozradil, i když to byly jen malé střípky.

Když jsme v jeho bílém Mercedesu dojeli do kampusu a pak došli před můj pokoj...měla jsem na sobě stále jeho mikinu. Neměla bych mu ji přeci jen vrátit? Určitě musela být drahá. Rozhodla jsem si ji ještě chvíli nechat, protože to, že bych mu ji nevrátila by znamenalo, že jsem měla záminku ho znovu vidět. A to jsem rozhodně chtěla. A nejen jednou.

Zastavila jsem se před dveřmi mého pokoje a ještě jednou mu poděkovala. Chris se jen usmál a poradil mi, aby na mě na party příště někdo dával pozor. Pak na mě mávl na rozloučenou a ...Odešel.

Chtěla jsem, aby ten někdo byl on. Aby to byl on, kdo  mě bude hlídat.