Nenechám tě odejít

-11-

Už to byl týden od chvíle, co jsem Chrise viděla naposledy. Ale asi jenom dvě minuty , co jsem na něj naposledy myslela. Nedokázala jsem si pomoct. Doufala jsem, že ho ještě někdy uvidím. Ačkoli bych to nikomu nikdy nepřiznala, jeho mikinu jsem nosila v jednom kuse. Lépe řečeno jsem v ní spala v jednom kuse. Každou noc od doby, co jsme se rozloučili. Jess se na nic neptala a já jí za to byla vděčná.

Za ten týden jsme se s Jess hodně sblížily, měly jsme spoustu společných přednášek a seminářů. Byly jsme si podobnější, než se na první pohled zdálo. Například byla zvyklá jíst ve stejnou dobu jako já, nenáviděla ranní vstávání, milovala líčení a drahé oblečení. Několikrát jsme spolu byly nakupovat. Koupily jsme si černé sukně, společenské šaty a dokonce i tanga. S Jess byla legrace.... Nikdy jsem neměla přítelkyni. Vždy jen lidi, kteří se kolem mě točili stejně rychle, jako mizely peníze v jejich peněženkách.

Byl pátek večer a já si zrovna dopisovala poznámky. Proč toho profesoři vždy zadávají tak moc? Jess se válela vedle mě a hlásila mi svoje nesrovnalosti k učivu.

,,Tak fajn, pro dnešek stačí." Zavelela a hodila mi polštář přímo do obličeje. Rošťácky jsem se na ni usmála. Neotálela jsem a vrátila jí útok rovnou celou peřinou. Kryla si rukama obličej a vypískla. Dívčí pyžamová válka. Tohle mi tedy chybělo.

Ve chvíli, kdy se po mě Jess chystala mrštit dvěma polštáři najednou, se ozvalo tiché, avšak rázné zaklepání na dveře. Jess se na mě tázavě ohlédla. Zavrtěla jsem hlavou. Ne, já rozhodně nikoho nečekám.

Měla jsem na sobě jen noční košili, takže jsem přes sebe v rychlosti hodila halenku a šla otevřít. Když jsem odemkla a pootevřela dveře... leknutím a překvapením jsem se málem praštila o skříň. O rám se o opíral Chris.

-----------------------------------------

Stále v šoku jsem ustoupila o krok dozadu a vrazila do něčeho teplého. Jess.

Jess mi zvědavě nakoukla přes rameno a rozzářila. ,,Ahojj ,Chrisi, tebe jsem už neviděla celou věčnost! Kde se pořád flákáš?" Spustila radostně  a já raději ustoupila stranou. Oni se znají? Jess otevřela dveře dokořán a pustila Chrise dovnitř. A pak ho objala. Ona. Ho. Objala.

Chris ji k sobě přátelsky přivinul. ,,Jo, promiň měl jsem zavolat." Omluvil se také s úsměvem na tváři. On se usmíval. Přes ramena měl přehozenou černou budu. Byl nádherný. Tedy ta bunda...byla hezká.

,,Mluvil jsem s Aidanem, posílá ti tohle." Dal jí do ruky modrou igelitku. ,,Chtěl jsem se tu stavit zítra, ale jel jsem kolem, tak..." Rozhlédl se po pokoji a uviděl tu spoušť. Všude byly poházené polštáře a zápisky. Chris se zachechtal, ale nijak to nekomentoval.

,,Neptej se."Jess si od něj igelitku vzala a otočila se ke mně. ,,Oo, a tohlee, je moje nová nejúžasnější spolubydlící Grace. " Mávla ke mně a představila mě Chrisovi. ,,Grace, tohle je Chris, chodil s Aidanem na střední."

Chris na sobě nedal nic znát a podal mi ruku. ,, Rád tě poznávám." Šklebil se na mě jako kočka.

Nezmohla jsem se na slovo, takže jsem mu jen podala ruku a jemně ji stiskla. Při tom doteku... jako by mnou projela elektřina.

Chris mávl na Jess a vydal se znovu ke dveřím. Neměl v plánu se tu zdržovat.

Když v tom se na prahu ještě jednou zastavil a otočil se. Díval se přímo na mě. Sáhl do kapsy od bundy a něco z ní vytáhl. Hodil mi to a já to stále v šoku chytla. Prohlédla jsem si tu malou krajkovanou věc. Byla to podprsenka. Moje podprsenka. Ta, kterou jsem zřejmě musela zapomenou na prádelním koši v jeho koupelně. Do tváří se mi hrnula horkost. Panebože... Panebože...

,,Tohle sis u mě zapomněla." Řekl, zašklebil se jako liška na zajíce, otočil se a bez dalšího slova odešel.

Jess na mě a podprsenku zírala s otevřenou pusou. Z tohodle se bez vysvětlení nevykroutím.

Ahojky, zlatíčka moje!

Děkuji za podporu, moc si toho vážím♥♥ Jsem moc ráda, že se příběh líbí♥♥