Nenechám tě odejít

-7-

Chris. Chris. Chris.

V životě jsem neslyšela nic krásnějšího...ehm..tedy je to docela pěkné jméno.

Na co se mě ptal? No tak, Grace, trochu mysli.

,,Ne, prosím, hlavně žádná nemocnice. Ale ještě mi není úplně dobře. " Promnula jsem si spánek a ohlédla se po ložnici. ,,Nemáš tu někde trochu vody? Nebo ještě lépe... kafe?" Všimla jsem si hrnku na stole.

Chris přikývl a naznačil mi ať si raději na chvíli ještě lehnu. Pak odešel z pokoje.

Protáhla jsem si ruce a čekala. Neměla bych přeci jen vzít nohy na ramena? Než jsem si tu myšlenku mohla pořádně promyslet, vešel dovnitř Chris s hrnkem v ruce. Položil ho přede mě a já se rovnou napila. Přesně tohle jsem potřebovala.

,,Něco mi říká, že preferuješ kafe s mlékem, ale vzhledem k tomu, že máš stále trochu kocovinu..." Prohodil Chris, kterému zacukaly koutky nad tím, jak rychle jsem obsah hrnku vypila. Měl pravdu, miluji latte, ale právě teď jsem více ocenila hořkou černou kávu.

Podala jsem mu prázdný hrnek. ,,Sem s dalším."

,,Myslím, že by byla lepší ta voda." Namítl, ale pokrčil rameny, jako by říkal "ale kecat ti do toho nebudu".

,,Jo, to asi jo." Posadila jsem se a vzala si hlavu do dlaní. Jak jsem se do téhle situace zase dostala? Když jsem ji zase zvedla, zachytila jsem Chrisův pohled. ,,Já ehm...děkuji ti." řekla jsem tiše.

,,Za co?" Z jeho výrazu jsem nemohla nic vyčíst.

,,Že jsi mě tam nenechal. Kdo ví, do jakého problému bych se dostala."

Nic na to neřekl, místo toho se zeptal: ,,Chodíš do klubů často?"

,,Možná.." Přiznala jsem.

,,Neber si to špatně, ale možná bys tam neměla chodit sama . Není to právě to nejbezpečnější místo." Jeho tvář byla bez jakékoli emoce.

,,Nebyla jsem tam sama, ani nevím, jak jsem se od přátel dostala pryč." Možná bylo trochu brzo nazývat Jess a Aidana přáteli, ale co na tom sešlo. To on vědět nemusel.

Chris jen zavrtěl hlavou, pokrčil rameny a vydal se  pro vodu. Když se vrátil, položil skleničku vedle mě.

,,Víš není špatné pít. Je špatné, když své problémy utápíš v alkoholu a doufáš, že zmizí. Nezmizí, věř mi, zkoušel jsem to. A ano, očividně nějaké problémy máš." Poznamenal a zadíval se mi přitom do očí.

,,To není můj případ." Věděla jsem, že lžu.

Chris už k tomu nic víc neřekl.